Caenagnathidi ("cénagnatidi") byli skupinou obvykle menších a zřejmě opeřených teropodních maniraptoranů (dravých dinosaurů), patřících mezi oviraptorosaury. Byli vývojově primitivnější než jejich příbuzní oviraptoridi a původně byli považováni za skupinu pokročilých nelétavých ptáků. Tomu odpovídá také název skupiny (odvozený od rodového jména Caenagnathus = "současná čelist"), protože první fosilní čelist byla považována za pozůstatek dávného ptáka. Dnes však považujeme "ptačí" znaky těchto dinosaurů za výsledek konvergentního vývoje.Claudia Inés Serrano-Brañas, Belinda Espinosa-Chávez, S. Augusta Maccracken, Daniela Barrera Guevara & Esperanza Torres-Rodríguez (2022). First record of caenagnathid dinosaurs (Theropoda, Oviraptorosauria) from the Cerro del Pueblo Formation (Campanian, Upper Cretaceous), Coahuila, Mexico. Journal of South American Earth Sciences. 104046. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.104046
Historie výzkumu Tato skupina teropodů byla poprvé objevena a vědecky definována na základě fosilií objevených na území kanadské Alberty v 70. a 80. letech 19. století.Brigid E. Christison, Darren H. Tanke, and Jordan C. Mallon (2020). Canada's first known dinosaurs: palaeontology and collecting history of Upper Cretaceous vertebrates in southern Alberta and Saskatchewan, 1874-1889. Earth Sciences History, 39(1): 184-218 doi: https://doi.org/10.17704/1944-6187-39.1.184 Fosilní vejce těchto dinosaurů jsou badateli objevována dlouhodobě, teprve v posledních desetiletích ale byla identifikována jako vejce oviraptorosaurů. Často se jedná o velké až obří exempláře, včetně největších dosud známých fosilních vajec vůbec.https://veda.instory.cz/1419-nejvetsi-vajicko-vsech-dob-patrilo-jednomu-podivnemu-dinosaurovi.html
Nálezů fosilií těchto teropodů v průběhu 21. století značně přibývá a je patrné, že se jednalo o podstatně rozmanitější skupinu, než se dříve předpokládalo.Chan-gyu Yun & Gregory G. Funston (2021). A caenagnathid oviraptorosaur metatarsal from the Mesaverde Formation (Campanian), Wyoming. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 9 (1): 105-115. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29376
Početné fosilie této skupiny teropodů byly objeveny také v sedimentech geologického souvrství Scollard na území kanadské provincie Alberty. Tyto sedimenty pocházejí z období pozdního maastrichtu a zahrnují tedy zkamenělé pozůstatky jedněch z posledních neptačích dinosaurů přibližně z posledního milionu let jejich existence (stáří asi 67 až 66 milionů let). Jedná se tedy zároveň o důkaz přítomnosti této skupiny teropodů na úplném konci křídového období.Jared T. Voris, Darla K. Zelenitsky & François Therrien (2023). Caenagnathids (Theropoda, Oviraptorosauria) from the uppermost Maastrichtian of the Scollard Formation of Alberta, Canada. Cretaceous Research. 105708. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105708
Paleobiologie Lebku měli tito teropodi relativně delší než oviraptoridi, jejich končetiny však byly velmi štíhlé a gracilní, podobné ptačím. Ocas byl obvykle velmi krátký a mohl být zakončen pygostylem, podobně jako u rodu Nomingia. Tito dinosauři byli téměř s jistotou opeření. Obvykle měli skromné tělesné rozměry, největší z nich dosahovali délky jen kolem 3 metrů (například rod Anzu). Beibeilong a Gigantoraptor (pokud patřil do této skupiny) z Číny byli však ještě mnohem větší, tyto rody dosahovaly délky kolem 8 metrů. Hanyong, P.; et al. (2017). Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China. Nature Communications. 8: 14952. doi: 10.1038/ncomms14952
Výzkum počítačovým tomografem ukazuje, že u těchto dinosaurů pokračoval vývoj směrem ke ztrátě dentice a vytvoření ramfotéky na konci čelistí, která zuby z funkčního hlediska nahradila.Shuo Wang, Qiyue Zhang & Rui Yang (2018). Reevaluation of the Dentary Structures of Caenagnathid Oviraptorosaurs (Dinosauria, Theropoda). Scientific Reports. 8: 391 (2018). doi: 10.1038/s41598-017-18703-1 Objevy fosilií cénagnatidů ze svrchnokřídového kanadského souvrství Horseshoe Canyon ukazují, že již mláďata těchto dinosaurů byla velmi aktivní a potravu si zřejmě hledala sama (ornitologickou terminologií řečeno, byla nekrmivá).Gregory F. Funston & Philip J. Currie (2018). A small caenagnathid tibia from the Horseshoe Canyon Formation (Maastrichtian): Implications for growth and lifestyle in oviraptorosaurs. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.08.020
Koncem roku 2023 byla publikována odborná práce o nálezu mláděte gorgosaura (s odhadovaným věkem v době úmrtí činícím 5 až 7 let) se zbytky kořisti v prostoru břišní dutiny – jednalo se o zadní končetiny dvou juvenilních jedinců malého cénagnatidního oviraptorosaura druhu Citipes elegans. Fosilie přibližně 335 kg vážícího mláděte druhu Gorgosaurus libratus byla objevena v roce 2009 na území parku Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě. Nález tedy pochází ze sedimentů geologického souvrství Dinosaur Park a má stáří přibližně 75,3 milionu let.François Therrien, Darla K. Zelenitsky, Kohei Tanaka, Jared T. Voris, Gregory M. Erickson, Philip J. Currie, Christopher L. Debuhr, and Yoshitsugu Kobayashi (2023). Exceptionally preserved stomach contents of a young tyrannosaurid reveal an ontogenetic dietary shift in an iconic extinct predator. SCIENCE ADVANCES. 9 (49): eadi0505. doi: 10.1126/sciadv.adi0505https://www.nationalgeographic.com/science/article/young-tyrannosaurs-last-meal-gives-new-insight-dinosaur-gut-contents
Výzkum stavby vnitřního ucha tří zástupců čeledi Caenagnathidae ukazuje, že měli spíše méně výkonný kochleární aparát a jejich schopnost sluchu byla tedy omezená. To je přitom v rozporu s předchozí domněnkou, že se jednalo o tvory více tendující k predátorskému stylu života než v případě ostatních oviraptorosaurů.Kayla D. Bazzana-Adams, Gregory F. Funston & David C. Evans (2026). Inner Ear Anatomy of Caenagnathidae (Theropoda: Oviraptorosauria) Emphasizes Mosaic Evolution of the Avian Neurosensory System. Journal of Comparative Neurology. 534 (7): e70180. doi: https://doi.org/10.1002/cne.70180
Odkazy
Reference
Literatura Sternberg, R. M. (1940). "A toothless bird from the Cretaceous of Alberta." Journal of Paleontology, 14(1): 81-85. Barsbold R., Osmolska, H., Watabe M., Currie, P. J., and Tsogtbaatar K. (2000). New oviraptorosaur (Dinosauria, Theropoda) from Mongolia: The first dinosaur with a pygostyle. Acta Palaeontologica Polonica 45(2): 97-106). Cracraft, J. (1971). "Caenagnathiformes: Cretaceous birds convergent in jaw mechanism to dicynodont reptiles." Journal of Paleontology, 45: 805-809. Barsbold, R., Maryańska, T., and Osmólska, H. (1990). "Oviraptorosauria." pg. 249-258 in Weishampel, Dodson, and Osmolska (eds.) The Dinosauria, University of California Press (Berkeley). Currie, P.J. and Russell, D.A. 1988. Osteology and relationships of Chirostenotes pergracilis (Saurischia, Theropoda) from the Judith River Oldman Formation of Alberta. Canadian Journal of Earth Sciences -- Revue de Canadienne des Sciences de la Terre 25 (3): 972-986. Sues, H.-D. (1997). "On Chirostenotes, a Late Cretaceous oviraptorosaur (Dinosauria: Theropoda) from western North America." Journal of Vertebrate Paleontology, 17(4): 698-716. Currie, P.J., Godfrey, S.J., and Nesov, L.A. (1994). "New caenagnathid (Dinosauria: Theropoda) specimens from the Upper Cretaceous of North America and Asia." Canadian Journal of Earth Sciences -- Revue de Canadienne des Sciences de la Terre, 30: 2255-2272. Osmolska, H. (1981). Coosified tarsometatarsi in theropod dinosaurs and their bearing on the problem of bird origins. Paleontologia Polonica 42: 79-95. Zanno, L. E. & Sampson, S. D. (2005). A new oviraptorosaur (Theropoda, Maniraptora) from the Late Cretaceous (Campanian) of Utah. Journal of Vertebrate Paleontology 25(4): 897-904. Gregory F. Funston; et al. (2019). Histology of Caenagnathid (Theropoda, Oviraptorosauria) Dentaries and Implications for Development, Ontogenetic Edentulism, and Taxonomy. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24205 Matthew M. Rhodes, Gregory F. Funston & Philip J. Currie (2020). New material reveals the pelvic morphology of Caenagnathidae (Theropoda, Oviraptorosauria). Cretaceous Research, 104521. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104521
Externí odkazy Informace na webu Qilong!
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Teropodní dinosauři