Hamr () je velká vesnice, část města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 kilometru západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 metrů) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.
Název Název městské části je odvozen z obecného jména hamr (ze středněhornoněmeckého hamer) označujícího kladivo a později železárnu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Hamer (1583), Hammer (1787) a Hamr i Hammer (1854).
Historie První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1583 a jeho jméno je nejspíše odvozené od hamru, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů. V polovině 17. století patřila ves dvěma majitelům. Jednu část vlastnil Martin Michna z Vacínova a druhá patřila Janu Bedřichovi z Valdštejna. K tomu vlastnilo město Most od roku 1595 majetek v Hamerském údolí. Michnovskou část Hamru město získalo spolu s Janovem v roce 1726. Druhá část patřila k valdštejnskému panství Horní Litvínov-Duchcov až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Hamr stal osadou města Horní Litvínov. V roce 1906 se Hamr osamostatnil. V roce 1963 byly k Hamru připojeny jako osady Janov a Křížatky. Od 1. ledna 1986 tvoří všechny tři celky místní části města Litvínova.
Již během první poloviny 19. století začaly vznikat v Hamru první uhelné šachty. V roce 1837 byla otevřena první malá šachta Christiana, která později získala název Magdalena. Od požáru v roce 1893 byla mimo provoz. Další důl založili v roce 1873 Valdštejnové. Důl získal jméno Antonie po hraběnce Antonii Valdštejnové. Zdejší doly koupila v roce 1906 Lomská uhelná společnost a po jejich spojení a zvětšení byl nový důl nazván Kníže nebes.
Po skončení druhé světové války začala v Hamru výstavba sídliště pro obyvatele, jejichž domy byly poškozeny během spojeneckých náletů na chemické závody v Záluží. V samotném Hamru byly dne 16. ledna 1945 vybombardovány dva domy. Výstavbou byl vyrovnán úbytek obyvatel po odsunu Němců a počet obyvatel obce stále rostl.
V Hamru dnes sídlí základní škola a také Střední odborná škola a Euroškola Litvínov.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 v Hamru žilo 883 obyvatel (z toho 443 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 800 Němců a deset cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale šestnáct lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a osmnáct lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 923 obyvatel: 51 Čechoslováků, 864 Němců a osm cizinců. Až na 26 evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a 78 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 365 408 481 663 818 883 923 1 024 2 358 2 194 1 842 2 904 2 159 1 913 1 867 Domy 50 55 57 68 86 98 116 145 165 175 170 201 193 200 214
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Hamr na stránkách Historie Litvínovska
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Katastrální území v Litvínově