náhled|vpravo|200px|Sega Master System II Sega Master System je 8bitová herní konzole vydaná firmou Sega v roce 1986. Její originální japonské jméno bylo Sega Mark III, ale Master System se v Japonsku také používalo. Na Evropském trhu byl její prodej díky její velké dostupnosti srovnatelný s jejím hlavním konkurentem, firmou Nintendo, ale příliš neuspěla na severoamerickém a japonském trhu. Master System vyšel jako přímý konkurent NES ve třetí generaci herních konzolí.
Sega Master System II z roku 1990 byla zmenšená verze, bez slotu na karty. V Československu byla konzole dostupná od roku 1992. Její nástupce Sega Game Gear je kapesní konzole Master System a Sega Mega Drive.
Hardware Neobvyklá vlastnost Master Systemu byl dvojitý vstup pro média, vstupy byly na kazety ze shora a na karty ze předu. Vstup na karty používal malé karty, menší než kreditní karty, podobně jako PC Engine/TurboGrafx-16. Kazety měly mnohem vyšší kapacitu, zatímco karty byly o dost menší a používaly se pro levnější hry. 3D brýle se připojovaly pomocí kartového vstupu, a umožnily tak 3D efekty pro speciálně navržené kazetové hry. Tímto způsobem oba vstupy pracovaly dohromady. Vstup na karty byl odstraněn u Master System II, a používal pouze kazety, to pomohlo snížit cenu výroby. Jelikož byly karty nepopulární vyšlo na nich jen pár her, většina z nich poté vyšlo i jako kazety. Ve vývoji byla také disketová mechanika pro Mega Drive ale nikdy nevešla do prodeje.
Příslušenství náhled|vpravo|100px|Ovladač Master System ovladač měl jen 2 tlačítka, jedno vykonává funkci Start tlačítka, pause tlačítko je přímo na konzole. Ovladač používá 9-pin konektor a může být propojen i s konzolemi: SEGA MegaDrive (Genesis), Atari 2600, Commodore Amiga, Atari ST, Commodore 64, Amstrad CPC či ZX Spectrum.
náhled|vpravo|100px|Light Phaser The Light Phaser byla světelná pistole vytvořená pro Master System, byla těžší než její protějšek Nintendo Zapper. Měla více citlivou spoušť a přesnější míření.
náhled|vpravo|100px|3D brýle SegaScope 3-D brýle používaly malou LCD obrazovku rychle se měnící mezi levou a pravou čočkou, promítaly 2 různé obrázky synchronizované s TV k vytvoření stereoskopického 3D efektu. Stejná technika se používala s podobnými brýlemi pro některé 3-D filmy v kinech, i když tyto jsou většinou nahrazeny novými metodami které už nebudou pracovat s domácí TV. Je jen osm 3-D kompatibilních Master System her.
Ovladač – 2 tlačítka, 6 tlačítek (velmi podobný Mega Drive ovladači, vyšel jen v Brazílii). Joystick – 2 tlačítka Light Phaser – nebyla kompatibilní s Mega Drive hrami. Sega Rapid Fire Unit – adaptér na rychlou střelbu. Sega Sports Pad Sega Handle Controller SG Commander
Technické parametry Procesor: Zilog Z80, 8 bitů při frekvenci 3.58 MHz Koprocesor (Zvukový ovladač): Texas Instruments SN76489 Paměť: 8 KB, video RAM: 16 KB Zobrazovaných barev: 32 Maximum zobrazených spritů: 64 Rozlišení: 256×192, 256×224 a 256×240 Zvuk: Yamaha YM2413, mono zvuk
Reference
Související články Sega Herní Konzole Mega Drive Dreamcast Sonic the Hedgehog
Externí odkazy
Kategorie:Herní konzole třetí generace