Theophil Edvard Hansen, od roku 1884 v Rakousku-Uhersku nobilitovaný sv. pán von Hansen (13. července 1813 Kodaň – 17. února 1891 Vídeň) byl dánsko-rakouský architekt, představitel evropského klasicismu a novorenesance 19. století. náhled|vpravo|Busta v areálu nemocnice u sv. Anny v Brně

Život Byl jedním ze šesti dětí violisty a zaměstnance pojišťovny Rasmuse Hansena Braathena (1774-1824) norského původu, a Sophie Elisabeth Jensenové, Dánky z Kodaně. Jeho bratr Hans Christian Hansen (1803-1883) byl také architektem. Oběma bratrům byl prvním velkým vzorem Christian Frederik Hansen (1756-1845), který byl průkopníkem klasicistní architektury ve Skandinávii, nikoliv však příbuzný této rodiny.

Dalším vzorem byl dánský architekt Gustav Friederich Hetsch, profesor na Akademii umění v Kodani, u něhož Hansen Začal studovat. Po studiích u Karla Friedricha Schinkela na Stavební akademii v Berlíně a studijním pobytu ve Vídni Theophil Hansen odejel do Athén, kde kromě studia klasické řecké architektury a byzantské architektury pracoval pro bankéře Georgia Sinase a roku 1842 vytvořil svůj první projekt kostela. Postupně vytvořil řadu dalších návrhů veřejných budov ve stylu klasicismu, a díky tomuto investorovi je mohl realizovat.

Díky renomé, které si Hansenovy realizace v Athénách získaly, přivedl bankéř Georgios Sinas Hansena do Vídně, aby projektoval jak pro něj, tak pro další investory stavby v „řeckém stylu“. Jeho nadání rozpoznal již uznávaný vídeňský architekt Ludwig Förster (1797-1863), který jej přijal jako svého asistenta. Ve Försterově ateliéru pracoval v letech 1846-1852, oženil se s jeho dcerou, která však po roce a půl zemřela.

V období po zboření hradeb a staré zástavby Vídně nastala konjunktura nové architektury. Hansen si vytvořil tým spolupracovníků včetně malíře a sochaře a brzy vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších rakouských architektů té doby. V roce 1863 byl jmenován čestným občanem města Vídně, od roku 1868 do roku 1884 učil jako profesor na Akademii výtvarných umění a téhož roku 1884 byl povýšen do šlechtického stavu. K jeho žákům a následovníkům patřil Theodor Friedl.

Je pochován v čestném hrobě na vídeňském ústředním hřbitově (Skupina 14A, číslo 20). Roku 1894 po něm byla pojmenována ulice v centru Vídně. Na podestě hlavního vchodu Parlamentu byla vztyčena jeho portrétní busta.

Dílo Hansen byl jedním z nejvýznamnějších architektů novořeckého stylu pro města Athény a Okružní třídu ve Vídni. Stavěl také v dalších městech, například v Benátkách. Jeho nejznámějším dílem je budova Říšské rady (dnes Parlament) ve Vídni, která byla jeho poslední realizací, a proto mu tam (vpravo od hlavního vchodu) byla odhalena pamětní busta.

Ve svých počátcích vyšel ze směsi stylů Schinkelova klasicismu a romantismu, později převážila inspirace klasické renesance. Je především čelným představitelem středoevropského historismu 2. poloviny 19. století a monumentálního stylu novorenesance.

Podobně jako jeho profesor Schinkel také Hansen rád a pro své potěšení kreslil a maloval. Kromě toho do svých staveb navrhoval dekoraci stropů, stěn a dveří interiérů včetně sochařských prvků a jejich ornamentů, i umělecko-řemeslné zařízení, nábytek, lustry, nádobí, aj.

Do architektury českých zemí přispěl svými brněnskými realizacemi. V areálu nemocnice u sv. Anny v Brně mu byla v roce 2002 odhalena busta.

Kostel Zvěstování Panny Marie, Athény, 1842 Universita, Athény, 1839–1849 Hvězdárna, Athény, 1843–1846 Kleinův palác, Brno, 1847–1848 (spolu s Ludwigem Försterem) C.k. Vojenská invalidovna, Lvov, Halič (nyní Ukrajina) 1854–1863 Akademie věd, humanity a umění, Athény, od 1856 Arsenal: komplex kasáren, zbrojnice a Vojenského historického muzea, Vídeň, 1856 Zámek Hernstein, Herstein, Dolní Rakousko, 1856–1880 Stará městská nemocnice, Patras, 1857 novorenesanční přestavba zámku v Černé Hoře, po 1857 Evangelický kostel, Vídeň – Matzleinsdorf, 1858 Kostel řecké ortodoxní církve, Masný trh (Fleischmarkt), Vídeň, 1858–1862 Rudolfův dvůr, Vídeň, Hörlgasse 15, 1860–1863 Palác arcivévody Viléma Těšínského, Vídeň, 1864–1868 Zemská nemocnice u sv. Anny, Brno, 1864–1868 Budova Musikverein, Vídeň, 1867–1870 Bývalá Sieglova vila, Šumperk 1867 Hansenův vlastní palác, Vídeň, 1868–1872 Epsteinův palác, Vídeň, 1868–1872 Haasův obchodní dům, Praha, 1869–1871 Ephrussiův palác, Vídeň, 1872–1873 Akademie výtvarných umění, Vídeň, 1871–1876 Besední dům, Brno, 1871–1873 Pražákův palác, Brno, 1872–1874 Burza, Vídeň, 1874–1877 Zámek Nadelburg, Lichtenwörth, Dolní Rakousko, 1880–1882 Zappeion, Athény, 1874–1888 Budova Říšské rady (Nový parlament), Vídeň, 1874–1883 Evangelický kostel, Kežmarok, 1879–1892 Zemská vychovatelna císaře Františka Josefa, nyní budova Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Palackého ul.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Renate Wagner-Rieger – Mara Reissberger, Theophil von Hansen, Die Wiener Ringstraße VIII, Band 4, Wiesbaden 1980. Pavel Zatloukal: Příběhy z dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2002, .

Externí odkazy

Theophil von Hansen na stránkách austria-forum

Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Dánští architekti Kategorie:Narození v Kodani Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Úmrtí v roce 1891 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 13. července Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Vídeňské univerzity