Mezinárodní letiště Priština (IATA: PRN, ICAO: BKPR) (; ) je hlavní letiště pro Kosovo a Prištinu. Vzhledem k tomu, že Letiště Đakovica není dlouhodobě provozováno, je letiště Priština jediným pro pravidelnou osobní dopravu na území Kosova.

Poloha

Letiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s Pećí. Nedaleko od letiště leží také pevnost Ariljača a povrchový důl Magura. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje Kosova pole nedaleko říčky Sitnica.

Využití

Prištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:

Rok Cestující Růst 2004 910797 9,1 % 2005 930346 2,1 % 2006 882731 5,1 % 2007 990259 12,2 % 2008 1130639 14,2 % 2009 1191978 5,4 % 2010 1305532 9,5 % 2011 1422302 8,9 % 2012 1527134 7,4 % 2013 1628678 6,6 % 2014 1404775 13,7 % 2015 1549198 10,3 % 2016 1744202 12,6 % 2017 1885136 8,0 % 2018 2161874 14,7 % 2019 2373698 9,6 % 2020 1102091 53,4 % 2021 2180809 97 % 2022 2994560 37,3 % 2023 3424883 14,3 %

V roce 2023 přivítalo letiště třímiliontého cestujícího. Za leden a únor 2024 počet cestujících dosáhl půl milionu.

Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.

Zázemí

Letiště splňuje všechna očekávané normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také duty-free shop. Má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro business class cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.

Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel. Příjmy prištinského letiště v roce 2008 činily 25 milionů eur.

S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.

Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví ASHNA.

Nedaleko se nachází také Slatina Air Base. Je v pravomoci Vlády Kosova (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova. náhled|vpravo|Nový letištní terminál z roku 2013 náhled|vpravo|Původní terminál v roce 2010

Historie Letiště bylo otevřeno v roce 1965, a to jako rozšíření původního vojenského pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech 20. století bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů JAT () a vypravovány byly odsud spoje do Bělehradu a Záhřebu. V roce 1985 bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům ICAO. Další modernizací prošlo o deset let později.

V průběhu roku 1990 začalo provozovat mezinárodní lety především do Německa a Švýcarska. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.

V 90. letech 20. století byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby Jugoslávské armády. Bylo tomu tak v roce 1993 a potom od března 1999 za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do října téhož roku.

Během bombardování Jugoslávie bylo letiště cílem. Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů F-15. První z nich se odehrál dne 22. dubna 1999. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.

Těsně po skončení války v Kosovu bylo letiště místem krátké konfrontace mezi jednotkami KFOR z řad NATO a příslušníky ruských ozbrojených sil.

Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce 2002 renovován a rozšířen. V roce 2006 získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku. V roce 2007 ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.

náhled|vlevo|upright=0.8|Pasová kontrola V roce 2010 bylo letiště zprivatizováno. Vlastníkem se stal Limak Holding-Aeroport de Lyon, který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let. Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon. Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala. Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v listopadu 2013. Jeho výstavba stála 130 milionů eur. Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce 2010 bylo pojmenováno po Ademu Jasharim. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu, neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti kosovské policii od jednotek KFOR.

Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.

Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že Srbsko existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes vzdušný prostor všech dalších států (Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie). Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku 2023 nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.

Letiště v druhé dekádě 21. století sloužilo jako druhotná základna pro slovinské aerolinky Adria Airways. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie Eurowings. náhled|vpravo|Interiér letiště náhled|vpravo|Noční pohled na nový terminál letiště V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie COVID-19 se letiště zařadilo v roce 2021 náhlým růstem počtu cestujících na jaře 2021 mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.

Roku 2023 začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.

V roce 2024 bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů eur. Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.

Návazná doprava

Letiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.

Vláda Kosova ve spolupráci s Evropskou unií vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.

Aerolinie

Letiště obsluhují následující letecké společnosti:

Aegean Airlines: Heráklion (sezónní) airBaltic: Riga (sezónní) AJet: Istanbul, Bodrum (sezónní) Austrian Airlines: Vídeň Chair Airlines: Basilej, Curych, Stuttgart (sezónní) Condor: Düsseldorf (sezónní), Hamburk (sezónní), Mnichov (sezónní), Stuttgart (sezónní) Corendon Airlines: Kolín nad Rýnem/Bonn easyJet: Amsterdam, Basilej, Berlín, Ženeva, Milán. Edelweiss Air: Curych Eurowings: Düsseldorf, Frankfurt, Hamburk, Hannover, Mnichov, Stuttgart GP Aviation: (vše sezónní): Basilej, Berlín, Burgas, Düsseldorf, Halmstad, Hamburk, Hannover, Lublaň, Lucemburk, Memmingen, Mnichov, Münster, Norimberk, Stuttgart, Växjö. Norwegian Air Shuttle: Oslo, sezónní: Kodaň, Göteborg, Helsinky, Stockholm Pegasus Airlines: Istanbul, Antalya (sezónní) Scandinavian Airlines: Kodaň, Oslo, Stockholm (vše sezónní) SunExpress: Antalya, Smyrna. Swiss International Air Lines: Ženeva Trade Air: Basilej, Brémy, Dortmund, Göteborg, Hahn, Helsinki, Malmö, Memmingen, Mnichov, Norimberk, Paderborn, Stuttgart. TUI fly Belgium: Brusel Turkish Airlines: Istanbul Wizz Air: Dortmund, Londýn–Luton, Memmingen, Milán, Vídeň

Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v Západní Evropě a na čas se pravidelně do Kosova vrací. Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasažérů statisticky cestuje z/do Švýcarska, Německa a v menší míře i do Turecka. Dále někteří z nich pokračují do USA.

Incidenty a nehody

S výjimkou situace, ke které došlo v roce 1999 s ruskými vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:

Dne 12. listopadu 1999 let společnosti Si Fly Flight č. 3275 z Říma havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících. Dne 19. ledna 2006 let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun Antonov An-24. Dne 12. května 2015 zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.

Reference

Externí odkazy

Webové stránky prištinského letiště

Kategorie:Letiště v Kosovu Kategorie:Priština Kategorie:Postaveno v Kosovu 1965