Vladimír Krychtálek (27. ledna 1903 Brno – 22. dubna 1947 Praha) byl český novinář popravený za kolaboraci s nacistickým Německem během druhé světové války.
Život
Mládí Vladimír Krychtálek se narodil 27. ledna 1903 v rodině železničního zřízence Aloise Krychtálka v brněnské Arnoldově ulici (dnes Zvonařka). Byl pokřtěn, ale v roce 1920 z římskokatolické církve vystoupil. Na reálce v Brně získal znalost plynné francouzštiny a školu ukončil vyznamenáním v roce 1921. Krátce pracoval u ČSD.
Sportovec a novinářské počátky V období 1921–1930 byl Vladimír Krychtálek aktivním sportovcem, jehož výsledky zaznamenával denní tisk. Byl členem AC Moravská Slavia Brno, sprinter na 100 a 200 m a člen sprinterských štafet.Příklady: Národní listy, 29. 9. 1929, s. 4 , Národní politika, 26. 5. 1925, s. 11, Athletika V letech 1924–1926 přispíval do týdeníku Sport Lidových novin, kde vedl rubriku o lehké atletice.Na serveru Kramerius se nepodařilo dohledat sportovní příspěvky podepsané Krychtálek. Noticky podepisované šifrou Kr však mohou být jeho; viz Lidové noviny, 18. 6. 1926, s. 7 Ve svých počátcích se Vladimír Krychtálek neomezoval jen na tisk – rozhlas uváděl v roce 1930 pětačtyřicetiminutový program „Čemu se lidé smějí“.Lidové noviny, 1. 2. 1930, s. 6, program rozhlasu Spolupracoval i s Lidovými novinami, kde v roce 1926 publikoval úvahu Krise amerického filmu.Lidové noviny, 17. 6. 1926, s. 4, Krise amerického filmu.
Novinář V letech 1927–1930 pobýval Vladimír Krychtálek ve Francii a vycestoval do Číny. Odtud přispíval do Lidových novin, kde získal v roce 1931 zaměstnání jako redaktor v různých rubrikách. V září 1934 odjel do Moskvy jako zpravodaj Lidových novin. Své moskevské příspěvky podepisoval „Aleksejev“, „Vladimír Aleksejev“ a „V. Aleksejev“. Jednalo se o několik typů textů: Anekdotické postřehy z běžného života v Sovětském svazuNapř. Lidové noviny 14. 7. 1935 odpoledne, s. 2, Dačnici (o moskevských chatách – dačách) Články pod názvy Úspěchy Sovětského svazuNapř. Lidové noviny 28. 12. 1935, s. 5, Sovětský svaz a jeho úspěchy (o zvyšování objemu výroby a nutnosti zvýšit její kvalitu) a Problémy Sovětského svazuNapř. Lidové noviny 4. 10. 1935, s. 5, Sovětský svaz a jeho problémy (Škůrnici a byvší lidé) Politické úvahy, především ve vztahu k hrozícím válečným konfliktůmNapř. Lidové noviny, 30. 12. 1936, s. 2, Půjde Německo opravdu proti Rusku? (z technického vybavení německé armády a z rozlohy Sovětského svazu vyvozoval Krychtálek, že Německo nemá zájem o ovládnutí Sovětského svazu, ale že buduje motorizovanou a leteckou armádu proti Francii, Československu a Velké Británii) Kulturní a hospodářská témata Vladimír Krychtálek byl z Moskvy odvolán v květnu 1936. Těsně před odvoláním z Moskvy ještě přispěl do Lidových novin dvěma příspěvky pod vlastním jménem: 5. 4. 1936 v příspěvku Rusko a Evropa hodnotil v zásadě pozitivně Sovětský svaz, psal o nereálnosti neutrality a podporoval regionální bezpečnostní dohody. 14. 5. 1936 formuloval úvahu o další expanzi Německa (očekával ji směrem na Polsko). Upozornil na nevýhodnost dvoustranných paktů s Německem a na přednosti regionálních smluv.Lidové noviny 5. 4. 1936, s. 1 a 14. 5. 1936, s. 1 Následně se Vladimír Krychtálek stal zpravodajem Lidových novin v Jugoslávii, ale brzy byl odvolán a k 1. říjnu 1937 ukončil s Lidovými novinami pracovní poměr.O důvodech odvolání z Moskvy a ukončení pracovního poměru podrobně Martin Juroška, s. 15–16
V roce 1937 se Vladimír Krychtálek stal redaktorem deníku agrární strany Venkov.
Po uzavření Mnichovské dohody byl v listopadu 1938 a počátkem března 1939 se souhlasem ministerského předsedy Rudolfa Berana vyslán k jednáním do Berlína.Podrobně o cestách do Berlína: Martin Juroška, s. 23–39
Kolaborant náhled|Vladimír Krychtálek při jednom z kolaborantských projevů, 1942 Již 17. března 1939, tedy pouhé dva dny po vzniku Protektorátu, byl Vladimír Krychtálek jako jeden ze zástupců přípravného výboru Národního svazu českých novinářů přijat tiskovým přidělencem říšského vyslanectví v Praze. Cílem bylo ujistit německou stranu o loajálnosti českého tisku.Polední Národní politika, 18. 3. 1939, s. 1 Dne 15. 5. 1939 se stal šéfredaktorem deníku Večer, který byl spolu s deníkem Venkov periodikem agrární strany.
Na podzim 1939 se Vladimír Krychtálek zúčastnil zájezdu českých novinářů na území poraženého Polska, na který se dobrovolně hlásil. Německou stranou byli čeští novináři usměrňováni, aby ve svých příspěvcích zdůrazňovali, že český národ se vyhnul útrapám války. Cílem jejich cesty byl Krakov, Lodž a Varšava; čeští novináři se od skupiny nesměli vzdalovat a nesměli ani vést rozhovory s obyvatelstvem.Podrobně o cestě do Polska: Martin Juroška, s. 46–47
Do celostátní politiky vstoupil Vladimír Krychtálek 13. září 1940, kdy se stal zmocněncemZmocněnci nahradili v Národním souručenství dřívější komise. Národního souručenství pro propagandu a tisk.Lidové noviny 14. 9. 1940, s. 2, Nové vedení Národního souručenství a Martin Juroška, s. 163–167
Od 17. února 1942 do května 1945 byl Vladimír Krychtálek v čele Národního svazu novinářů, který sdružoval české protektorátní žurnalisty. V této funkci například pronesl 22. 6. 1942 na manifestaci Národního svazu novinářů po atentátu na Reinharda Heydricha projev. (V něm též uvedl, že rodinní příslušníci a příbuzní osob činných v zahraničí by měli být internováni.)Podrobně o okolnostech projevu: Martin Juroška, s. 46–47
Vladimír Krychtálek byl šéfredaktorem deníků Venkov a později Večer, do kterých pravidelně přispíval svými aktivistickými články. Během Protektorátu napsal takových textů asi 300 (tj. zhruba jeden týdně). Jednalo se o články zaměřené proti Edvardu Benešovi a československé exilové vládě, propagující spolupráci s Němci, antisemitské příspěvky a jiná témata (jako články z kulturní oblasti).Viz Martin Juroška, s. 189–193 a 210–226
Vladimír Krychtálek byl jedním ze třiceti nositelů nejvyššího stupně vyznamenání Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava (tzv. „Svatováclavská orlice“) III. stupně se zlatým věncem.Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí Svatováclavskou („Svatováclavská orlice“)
Soud a trest 14. května 1945 byla na Vladimíra Krychtálka uvalena zajišťovací vazba. Krátce nato vstoupily v platnost retribuční dekrety presidenta republiky ze dne 19. června 1945.Dekret presidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Dostupné online.Dekret presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu. Dostupné online. Před Národním soudem vystupoval Vladimír Krychtálek i jako svědek v jiných procesech, zejména proti Rudolfu Beranovi.
Hlavní líčení proti Vladimíru Krychtálkovi bylo zahájeno 8. dubna 1947 a denní tisk o něm průběžně informoval.Rudé právo, 9., 10. 11. 13. dubna 1947 (Dostupné online v NK ČR) Spolu s ním byli souzeni Jaroslav Křemen (1908–1978, šéfredaktor deníků A-Zet a Lidový deník), Karel Werner (1906–1947, šéfredaktor Poledního listu a Večerního Českého slova) a v nepřítomnosti Emanuel Vajtauer.Podrobnosti soudního procesu a rozsudku: Martin Juroška, s. 244–256
Vladimír Krychtálek byl popraven 22. dubna 1947 na základě rozsudku z téhož dne. Rozsudek byl v tisku oznámen 23. dubna 1947.Svobodné noviny, 8. 5. 1947, s. 3 (Dostupné online v NK ČR)Rudé právo, 23. 4. 1947, s. 1 (dostupné online v NK ČR)
Dílo
Příspěvky do časopisů a deníků Vladimír Krychtálek byl autorem příspěvků do více deníků a časopisů. Své texty psal pod vlastním jménem nebo, v případě příspěvků z Moskvy, pod pseudonymem Aleksejev. Příklady jeho článků jsou uvedeny výše. Knižní tvorba Vladimír Krychtálek je autorem dvou knih, které vydal pod pseudonymem Vladimír Korda: Trojitá koruna (dnes zapomenutý historický román ze Starého Babylonu, vydala Novina, Praha, 1941 a Literární a umělecký klub, Praha, 1943) Bolševici, Beneš a my (vydal Orbis, Praha, 1941)Česky dostupné online. Německý překlad Der Kreml und Benesch : Enthüllungen eines tschechischen Journalisten vyšel také v Orbisu, opakovaně 1941 a 1942. Na této knize jsou dodnes nejzajímavější kapitoly, které přinášejí postřehy a osobní zkušenosti autora z doby pobytu v Sovětském svazu. S těmito kapitolami se prolínají antibenešovské a antisemitské pasáže.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Vladimír Krychtálek: Bolševici, Beneš a my Jan Cebe, UK Praha: Poválečná očista v rámci Svazu českých novinářů (Mediální studia 1/2012)
Externí odkazy
Český rozhlas, Pavel Hlavatý: Vladimír Krychtálek – sportovec, novinář a kolaborant, 2012 Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští kolaboranti za druhé světové války Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození 27. ledna Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí 22. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži