Hrazánky jsou vesnice, část obce Hrazany v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží jeden kilometr jižně od Hrazan. Přestože Hrazánky jsou větší a sídlí v nich obecní úřad.
Od roku 1894 je ve vesnici Sbor dobrovolných hasičů, dnes (2009) má přes 50 členů. V roce 1954 byl založen fotbalový tým Sokol Hrazánky, o sedm let později dostal vlastní fotbalové hřiště. Ve vsi se také nachází knihovna.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. Je sice mladší než sousední Hrazany. O tom svědčí její název: Hrazánky – malé Hrazany. Ale vzhledem k tomu, že do katastru obce patří veškerá úrodná půda až k nedalekému Dobrošovu, dá se usuzovat, že je obec starší než Dobrošov. Po husitských válkách a vyplenění milevského kláštera po roce 1429 se začal o majetek kláštera zajímat císař Zikmund, od kterého získali Zvíkov a přilehlé obce Rožmberkové.
Ves patřila pod zprvu rychtu kovářovskou. Později po rozdělení na část kovářovskou a hrazanskou, se staly Hrazánky součástí tzv. hrazanské rychty spolu s osadami Dobrošov, Hrazany, Klisín, Mašov, Kojetín a dnes již zaniklý Skoronín až do zrušení poddanství roku 1848.
Po Rožmbercích připadly Hrazany a Hrazánky do majetku Švamberků. Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka.Kytka 1940, str. 100 Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny i Hrazánky. Roku 1584 dostal Jiří ze Švamberka podílem zámek Orlík s vesnicemi Pechova Lhota, Klisín, Dobrošov, Hrazany, Hrazánky, Mašov, Kovářov.Kytka 1940, str. 102
Císař Ferdinand II. po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskoval majetek Švamberků a prodal jej 1623 Janu Oldřichu z Eggenberga. Od roku 1719 po vymření Eggenbergů majetek rodu přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů.
Vznik jednotřídní školy se datuje roku 1894.Kytka 1940, str. 140 Aby děti nemusely docházet do pět kilometrů vzdálených Petrovic, bylo zažádáno o zřízení školy v nedalekých Hrazanech. Nedopatřením došlo k tomu, že stavba školy byla schválena pro obec Hrazánky. Vznikly z toho spory, které měly za důsledek to, že povolení bylo odvoláno. Nakonec si místní občané postavili 1889 dům a dodatečně požádali o povolení petrovickou školu, aby zde byla zřízena její expozitura. Od roku 1900 bylo zahájeno vyučování a škola byla posléze zásluhou starosty Jan Jiřího Krejčího v roce 1923 prohlášena za samostatnou. V současné domě škola v Hrazánkách již není, byla zrušena.
Obyvatelstvo
Pamětihodnosti Kaple ve vsi je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Kaple je z 19. století. Kamenný kříž rodiny Souhradovy se nachází u dnes již zrušené cesty do Hrazan. Kříž z roku 1949 je u komunikace z Milevska vedoucí k vesnici. Další kamenný kříž se nalézá těsně za vesnicí u komunikace do Hrazan.
Slavní rodáci Ve vesnici v domku čp. 4 často trávil své dětství prezident Emil Hácha. Jeho otec Josef odsud pocházel. V roce 1939 bylo toto stavení přestavěno. Z tohoto statku také pocházela matka petrovického kaplana a pozdějšího kanovníka Vyšehradské kapituly Eduarda Šittlera Josefa Háchová. Ve vesnici se v domku čp.12 v rodině Josefa Bardy narodil 29.5. 1885 Václav Barda, sochař a ředitel kamenické školy na ostrově Brač později na Korčule. Jeho nejznámější kamenická práce, kterou realizoval společně se svým bratrem Jaroslavem, je pomník Lva Nikolajeviče Tolstého na Brači. Dále se v Hrazánkách narodil jeho bratr, také sochař Jaroslav Barda. Jeho pomníky jsou v Kovářově, Petrovicích, Chyškách.Kytka 1940, str. 141
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Písek Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Hrazany