Palačinka je tenká omeleta. Je to nekynutý moučník, který je vyráběn z litého těsta, jehož základem je mouka, mléko a vejce, které mohou být doplněné solí, cukrem a ochucovadly. Má podobu velmi tenké placky, pečené na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni).

Lokální varianty a podobná jídla Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice: V Česku známá varianta je zpravidla z těsta z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec je populární zejména v zemích Střední Evropy. Ve Francii a podle ní také v angličtině a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky nazývají bliny. V Číně mají jarní palačinky apod.

Podobným pokrmem jsou lívance ze stejného nebo podobného těsta s droždím a tedy kynutého resp. kypřeného, které se pečou silnější a často s menší plochou (lívanečky). V USA jsou typickým velmi podobným jídlem lívance (pancakes), které jsou často ochucovány javorovým sirupem. Z Německa pochází recept na v troubě pečenou palačinku zvanou dutch baby. V jihovýchodní Asii připravují serabi, což jsou palačinky z rýžové mouky a kokosového mléka. V Etiopii a Eritreji mají palačinky zvané injera, které se připravují z kvašeného těsta z miličky habešské.

Podávání Palačinka (resp. více kusů v porci jako „palačinky“) se podává obvykle plněná (tedy z jedné strany namazaná a pak zarolovaná nebo složená), nejčastěji na sladko, ale i na slano: Palačinky na sladko jsou plněny ovocem (ať už čerstvým nebo ve formě kompotu, marmelády), sladkými pomazánkami nebo tekutou čokoládou. Zvenku, někdy i zevnitř, bývá palačinka ozdobena šlehačkou, jogurtem nebo tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací. Je také možné palačinku podávat na slano, tj. plněnou špenátem, masem, sýrem apod.

Palačinky se někdy (zejména v restauracích) plní v kuchyni před servírováním. V domácích podmínkách se častěji podávají palačinky nenaplněné; náplně, které jsou samostatně na stole, si jedlíci mohou sami namíchat dle vlastního vkusu.

Etymologie Název pokrmu „palačinka“ sleduje stopy výpůjček v několika jazycích střední a jihovýchodní Evropy. V rakousko-bavorské němčině je slovo Palatschinke převzato z českého slova palačinka, to pochází zase z maďarského palacsinta. Palacsinta pochází z rumunského plăcintă (zákusek, koláč), který pochází z latinského slova placenta, kde znamenalo nejen plodové lůžko, ale i plochý koláč.Kluge Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, 2003, Walter de Gruyter, s. Slovo placenta pak vychází z řeckého πλακύς, které je příbuzné se slovanským ploský.

Palačinka je také název v dalších slovanských jazycích (slovenština – palacinka, slovinština, bosenština, bulharština, makedonština, chorvatština, srbština). V polštině se toto jídlo nazývá naleśnik, v rumunštině clătită, v maďarštině palacsinta.

Palačinkám podobné jsou východoevropské bliny (ukrajinsky млинці (mlynci), rusky блины (bliny), bělorusky бліны (bliny).

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Omeleta Lívanec Celestýnské nudle Crêpe Bliny Tortilla

Externí odkazy

Tradiční recepty na palačinky Historie a druhy palačinek

Kategorie:Pokrmy Kategorie:České dezerty Kategorie:Rakouská kuchyně Kategorie:Vídeňská kuchyně Kategorie:Maďarská kuchyně Kategorie:Slovenská kuchyně Kategorie:Chorvatská kuchyně Kategorie:Kuchyně Bosny a Hercegoviny Kategorie:Bezmasá jídla Kategorie:Dezerty

de:Eierkuchen#Mittel- und Osteuropa