Hustopeče nad Bečvou jsou městys v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 23,91 km² (2 391 hektarů). Leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 metrů. Prochází tudy železniční trať Hranice na Moravě – Púchov a mezinárodní silnice I/35.
Název Původní jméno osady bylo Úsopeči a má dva možné výklady: buď bylo odvozeno od osobního jména Úsopek (v jeho první části je staré ús – „vous“) a jméno osady pak znamenalo „Úsopekovi“ (tedy Úsopekova rodina) nebo šlo o původně posměšné označení vsi lidí, kteří pekli vousy. Po připojení nářečního H- na počátek byla první část chápána jako odvozená od husto – „často“, čímž došlo ke vložení vnitřního -t-.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. O původním názvu koluje mnoho pověstí. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse,Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 který obec získala původně v roce 1397 a který v Československu přestal být užíván v roce 1954.
V roce 2025 se ve zdejší stanici stala jedna z nejvážnějších železničních nehod nákladního vlaku s benzenem s velkou škodou na životním prostředí.
Významné události Únik toxických látek do řeky Bečvy Řeka Bečva v katastru městyse byla výrazně zasažena událostmi během úniků toxických látek do Bečvy v roce 2020. Chemické látky, které způsobily masivní úhyn ryb a dalších organismů v řece, vnikly do jejího toku jen několik set metrů před tím, než Bečva vtéká na katastr městyse Hustopeče.
Železniční nehoda s únikem benzenu Dne 28. února 2025 se v katastru městyse stala vážná železniční nehoda. Při nehodě vykolejil nákladní vlak převážející benzen. Ten se vznítil a v místě nehody vypukl rozsáhlý požár. Benzen také unikl do životního prostředí. Nedošlo k žádnému zranění ani obětem na životech.
Obyvatelstvo
Správa městyse Části městyse Hranické Loučky Hustopeče nad Bečvou Poruba Vysoká
Od 1. července 1983 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily i Milotice nad Bečvou a od 1. července 1983 do 31. prosince 1991 také Špičky.
Symboly městyse Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.
Pamětihodnosti a zajímavosti Zámek v Hustopečích nad Bečvou Kostel Povýšení svatého Kříže Pohřební kaple rodu von Baillou Větrný mlýn v místní části Poruba
Hustopečské rybníky Ještě v polovině 19. století bylo okolí Hustopečí charakteristické rozsáhlými rybníky, přičemž rybníkářství zde mělo dlouhou tradici. První písemná zmínka o hustopečských rybnících pochází z roku 1633. V průběhu 18. století však došlo k útlumu rybničního hospodářství. V současnosti se na místech bývalých rybníků nacházejí zemědělsky využívané plochy, především pro pěstování obilnin.
Náhradou za historické rybníky je osm jezer vzniklých v důsledku těžby štěrkopísku a rybářsky revír Bahňák, který vznikl na původním rybochovném zařízení. Tato jezera slouží nejen k rybolovu, ale také k rekreačním aktivitám, včetně surfování. Aktivní rybolov je prováděn také na řece Bečvě. Významným spolkem městysu je pobočka Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou.
Osobnosti Jan Ludvík Baillou (1731–1802), šlechtic Karel Heinrich z Baillou (1908–1945), baron Marie Brožová (1901–1987), herečka František Vahala (1881–1942), architekt Julius Volek-Choráz (1888–1928), učitel, novinář, komunista František Rusek (1816–1895), obchodník
Galerie
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Hustopeče nad Bečvou
Externí odkazy
Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Obce v okrese Přerov Kategorie:Mikroregion Hranicko Kategorie:Městyse v okrese Přerov Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Sídla na Bečvě