Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17 fakult Univerzity Karlovy. Probíhá zde výuka a výzkum ve vědních oborech biologie, chemie, geologie a geografie. Součástí fakulty je i Botanická zahrada v ulici Na Slupi a řada veřejně přístupných sbírek a muzeí jako je Mapová sbírka, Chlupáčovo muzeum historie země, Mineralogické muzeum nebo Hrdličkovo muzeum člověka. Společným pracovištěm fakulty a Akademie věd ČR je špičkové vědecké pracoviště Biocev ve Vestci u Prahy.

Fakulta vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty.Nařízení č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. Dostupné online. V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Historie Vznik Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK. Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908 a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920. Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.

1920–1945 náhled|314x314pixelů|Budova chemických ústavů Hlavova 8, Praha 2 U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění. Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy. V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci. (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.) Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.

1945–1989 Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.náhled|vlevo|Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika). V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes. V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.

Od 1989 V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes. Od akademického roku 1988/89 probíhá přednáškový cyklus Biologické čtvrtky ve Viničné, který je pro studenty i pro veřejnost.

Osobnosti fakulty

Jarloslav Heyrovský – profesor fyzikální chemie, objeviltel polarografie, držitel Nobelovy ceny za chemii Václav Švambera – Podílel se na vzniku fakulty a na vybudování areálu na Albertově. Založil Státní sbírku mapovou ČSR, nyní Mapovou sbírku PřF UK (1920). Děkan Přírodovědecké fakulty (1923–1924) František Slavík – Profesor mineralogie na Mineralogickém ústavu. Děkan PřF a rektor UK. Bohumil Němec – Profesor fyziologie rostlin. Založil Ústav pro fyziologii rostlin Univerzity Karlovy. Jako děkan Filosofické fakulty UK v letech 1919–1920 připravil oddělení samostatné fakulty přírodovědecké. Rektor UK. Bohuslav Brauner Jaromír Korčák Martin Hampl Jan Konvalinka Albert Einstein – V letech 1911–1912, tedy ještě před vznikem samostatné fakulty, působil Einstein jako řádný profesor Německé univerzity. Jeho působení připomíná pamětní deska v budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici č. 7. Další osobnosti z řad pedagogů a absolventů shrnují kategorie Pedagogové na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Studium náhled|Promoce Bohuslava Brouka na přírodovědecké fakultě UK (8. října 1937). Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V 34 bakalářských a 55 navazujících magisterských studijních programech studuje přibližně 4 000 posluchačů.

Organizační struktura náhled|Skleníky Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Na Slupi, Praha 2 Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 600 akademiků. Na fakultě studuje téměř 4000 studentů bakalářského a magisterského studie a 750 postgraduálních studentů (2022).

Fakulta se skládá ze čtyř sekcí. Tou nejpočetnější je sekce biologie s 2400 studenty. Sekce chemie má 1100 studentů, sekce geografie 900 a sekce geologie 700 studentů. Pod geologii spadá navíc Ústav pro životní prostředí, kde studuje dalších 300 studentů.

K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1775 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu. +Organizační struktura fakultyhttps://natur.cuni.cz/fakulta/organizacni-strukturaBiologická sekceChemická sekceGeografická sekceGeologická sekceCelofakultní pracovištěKatedra: - antropologie a genetiky člověka

- botaniky

- buněčné biologie

- ekologie

- experimentální biologie rostlin

- filosofie a dějin přírodních věd

- fyziologie

- genetiky a mikrobiologie

- parazitologie

- učitelství a didaktiky biologie

- zoologieKatedra: - analytické chemie

- anorganické chemie

- biochemie

- fyzikální a makromolekulární chemie

- organické chemie

- učitelství a didaktiky chemieKatedra: - aplikované geoinformatiky a kartografie

- demografie a geodemografie

- fyzické geografie a geoekologie

- sociální geografie a regionálního rozvojeÚstav: - geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů

- geologie a paleontologie

- hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

- petrologie a strukturní geologie

- pro životní prostředíBotanická zahrada Katedra tělesné výchovy

Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky

Výzkum náhled|Kampus Albertov Biocentrum staveniště květen 2026 Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín. V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech. Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách. Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK. Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. výzkumných center.

Výzkumnými záměry biologické sekce jsou „ekologické procesy v evoluci modelových skupin organismů“ a dále „signalizace a molekulární mechanismy buněčné odpovědi“, záměrem chemické sekce jsou „nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“, výzkumný záměr geografické sekce se nazývá „geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“ a geologickým výzkumným záměrem jsou „mechanismy transportu látek ve svrchních sférách země“.

Seznam budov Přírodovědecké fakulty UK

Albertov 6: děkanát, geografie, geologie, ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky Hlavova 8: chemie Viničná 7: biologie Viničná 5: biologie Benátská 2: biologie, životní prostředí Na Slupi 16: studijní oddělení Na Slupi 16: botanická zahrada Horská 3: výuka jazyků, geografie Albertov 8: děkanát Legerova 5: geografie Benátská 4: školka Rybička, Studentský klub Mrtvá ryba Bruslařská 10: tělesná výchova

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Mapová sbírka PřF UK

Externí odkazy

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Hrdličkovo muzeum člověka Chlupáčovo muzeum historie Země Mineralogické muzeum Geologický park Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Kategorie:Fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Školy založené roku 1920