Tomáš Jirsa (* 23. května 1957 Libčice nad Vltavou) je český politik, od roku 2004 senátor za obvod č. 10 – Český Krumlov, v letech 2012 až 2016 zastupitel Jihočeského kraje, od roku 1994 zastupitel a starosta Hluboké nad Vltavou, člen ODS.

Vzdělání, kariéra a rodinný život V roce 1976 odmaturoval na SPŠ elektrotechnické v Ječné ulici v Praze. Poté studoval na katedře ekonomiky a řízení energetiky ČVUT v Praze, kde roku 1980 obdržel titul inženýra. Ve druhé polovině 80. let pokračoval v postgraduálním studiu ochrany a tvorby životního prostředí a také systémové řízení na ČVUT. Absolvoval také studijní pobyt na katedře ekologie a energetiky na Aalborské univerzitě v Dánsku.http://www.denikpolitika.cz/politici/tomas-jirsa/zivotopis Životopis senátora Jirsy

Od roku 1980 pracoval v Energoprojektu Praha.

S manželkou Martinou má syna Jakuba a dvě dcery, Veroniku a Adélu.

Politická kariéra Od roku 1991 pracoval jako tajemník městského úřadu v Hluboké nad Vltavou, kam se s rodinou téhož roku přestěhoval. V roce 1994 byl zvolen starostou města,http://volby.cz/pls/kv1994/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=3301&xobec=544485&xstrana=0&xodkaz=1 Komunální volby 1994 tuto funkci vykonává dodnes, avšak od roku 2005 jen jako neuvolněný starosta. V letech 1998–2005 byl členem předsednictva Svazu měst a obcí ČR.

V roce 2004 se rozhodl kandidovat do Senátu za obvod č. 10 – Český Krumlov, který zahrnuje části okresů Český Krumlov, Prachatice a České Budějovice.http://senat.cz/volby/hledani/o_obvodu.php?ke_dni=08.05.2009&O=7&kod=10 Senátní obvod č. 10 – Český Krumlov V prvním kole jednoznačně dominoval, když obdržel 48,10 % hlasů oproti nestraníkovi za KSČM Miloslavu Šimánkovi, který dostal 18,48 % hlasů. Ve druhém kole se situace opakovala, Tomáš Jirsa zvítězil se ziskem 71,51 % všech platných hlasů.http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20041105&xobvod=10 Senátní volby 2004 Ve volbách do Senátu PČR v roce 2010 svůj mandát senátora obhájil ve druhém kole se ziskem 54,70 % hlasů proti bývalému premiérovi Vladimíru Špidlovi.Volby 2010

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Hluboká nad Vltavou, když vedl kandidátku ODS. Strana volby ve městě vyhrála (tj. 24,49 % hlasů a 6 mandátů) a v listopadu 2014 byl zvolen starostou města pro své již šesté funkční období. V letech 2012 až 2016 také působil jako zastupitel Jihočeského kraje, ve volbách v roce 2016 však již nekandidoval. V komunálních volbách v roce 2018 opět obhájil post zastupitele města Hluboká nad Vltavou, když vedl kandidátku ODS. Znovu se stal též starostou města.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za ODS v obvodu č. 10 – Český Krumlov mandát senátora. Se ziskem 32,10 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 59,74 % : 40,25 % sociálního demokrata Jindřicha Floriána. Senátorem tak zůstal.

V lednu 2019 navrhl na post zástupkyně ombudsmanky kontroverzní političku Kláru Samkovou, přestože ODS do stejné volby nominovala právničku Markétu Seluckou. Ve volbě však neuspěla.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 obhajoval mandát senátora za ODS v obvodu č. 10 – Český Krumlov. V prvním kole vyhrál s podílem hlasů 36,53 %, a postoupil tak do druhého kola, v němž se utkal s kandidátem hnutí ANO Miroslavem Lorencem. V něm zvítězil poměrem hlasů 66,36 % : 33,63 %, a obhájil tak mandát senátora.

V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09, Stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO, je rovněž místopředsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

V komunálních volbách v roce 2022 vedl kandidátku ODS v Hluboké nad Vltavou a obhájil mandát zastupitele. Dne 17. října 2022 byl opět zvolen starostou města. V lednu 2026 neúspěšně kandidoval na funkci předsedy jihočeské krajské buňky ODS.

Klimatická žaloba Spolek Klimatická žaloba podal v dubnu roku 2021 žalobu k Městskému soudu v Praze, která vinila vládu a příslušná ministerstva za nedostatečné omezování emisí a přizpůsobení změně klimatu a požadovala dodatečná opatření. Žaloba byla zamítnuta rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z listopadu 2024. Členové spolku, přesvědčení, že nečinností ministerstev dochází k zásahům do základních lidských práv obyvatel Česka, v únoru 2025 podali ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

V červenci 2025 senátor Tomáš Jirsa a dalších devět členů senátu Jiří Oberfalzer, Martin Červíček, Lumír Aschenbrenner, Vladimíra Ludková, Pavel Fischer, Zdeněk Hraba, Jaroslav Chalupský, Marek Slabý a Jan Paparega zaslali Ústavnímu soudu jako „přítel soudu“ (amicus curiae) stanovisko týkající se projednávané Klimatické žaloby. V dokumentu senátoři uvádí právní a ekonomické důvody pro zamítnutí stížnosti. Zároveň odmítli antropogenní původ globálního oteplování, zpochybnili příčinnou souvislost mezi emisemi oxidu uhličitého, rostoucí koncentrací tohoto skleníkového plynu v atmosféře a probíhající změnou klimatu a klimatologii (v dokumentu označovanou termínem klimatismus) přirovnali k „vědeckému komunismu“ a označil ji spíše za ideologii než vědu. Navrhli, aby ústavní stížnost byla zamítnuta.

Na stanovisko senátorů reagoval klimatolog Radim Tolasz, který Ústavnímu soudu zaslal dopis, v němž jejich tvrzení odmítl a své argumenty podložil odkazy na vědeckou literaturu a odborné studie.

Tomáš Jirsa zmiňuje během rozhovoru s Janem Kalibou pro Český Rozhlas své přirovnání k vědeckému komunismu opakovaně. „Mně už je 68. Nemůžu prostě přistoupit na to, že existuje jenom jedna pravda. To už jsme si zažili za komunismu, zkrachovalo to, takže já k té vědě o změně klimatu prostě přistupuju kriticky,“ říká a některá návazná opatření přirovnává k politice Mao Ce-tunga nebo Pol Pota, někdejších brutálních diktátorů z Číny, respektive Kambodži.

Ústavní soud žalobu 5. listopadu 2025 zamítl, když konstatoval, že "K výraznému snížení emisí skleníkových plynů a dosažení klimatické neutrality České republiky v horizontu přibližně tří dekád je třeba ukládat povinnosti jednotlivcům prostřednictvím zákonů. Taková zákonná úprava dosud neexistuje a ani ústavní pořádek, zákon či úprava EU ministerstvům neukládají povinnost mitigační opatření stanovit." Svým nálezem do budoucna neuzavřel cestu dalším klimatickým žalobám na poli veřejného či soukromého práva.

Ocenění Dne 28. října 2022 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně, a to za zásluhy o územní samosprávný celek.

Reference

Externí odkazy

Profil na webu senátu Blog Tomáše Jirsy

Kategorie:Senátoři Parlamentu České republiky Kategorie:Zastupitelé Jihočeského kraje Kategorie:Čeští starostové Kategorie:Členové ODS Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Politici z Hluboké nad Vltavou Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Narození v roce 1957 Kategorie:Narození 23. května Kategorie:Narození v Libčicích nad Vltavou Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži