Stružinec () je sídelní lokalitou typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 411,23 hektaru s rozsahem poloh přibližně 546–621 metrů v krajinné oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním část města Ždírec nad Doubravou v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na území České republiky.
Sídelní lokalita leží přibližně tři kilometry severo-severovýchodně od centra města Ždírec nad Doubravou, v typické krajině členité pahorkatiny, jejíž pojmenování – Stružinecká pahorkatina (geomorfologický okrsek), bylo odvozeno od názvu vesnice. Celou plochu katastrálního území překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
Katastrálním územím přísluší do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností Chotěboř. Částí severní (od lokality s místním názvem Komárov nad rybníkem Januš) až východní hranice katastrálního území nad korytem potoka Slubice tvoří rozhraní mezi Krajem Vysočina a Pardubickým krajem.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580, v zemských deskách uvedena její příslušnost ke statku ve Studenci ve vlastnictví Jana z Předboře.
Přírodní poměry
náhled|257x257pixelů|Louky nad Stružincem jsou rozhledovým místem na část hřebene Železných hor s vrcholem Vestec (668 metrů), zástavba vesničky skryta za stromy (na fotografii vlevo)
Střed vesnice v nadmořské výšce kolem 590 metrů na svahu vyvýšeniny se zeměpisným názvem Barchanec (624 metrů), severo-severozápadně od vrcholu (již na katastrálním území Kohoutov u Ždírce nad Doubravou).
Rozsahem malá zástavba mezi Kohoutovským a Zeleným lesem nad údolím s potokem Barchanecký (levostranný přítok Slubice), s prameništěm bezejmenné vodoteče, pravostranného přítoku Barchaneckého potoka. V lokalitě několik plochou malých rybníčků. V georeliéfu krajiny severo-severozápadní svahy se sídelní lokalitou pod vrchem Barchanec poměrně strmé.
Nejvyšším bodem, na rozhraní s katastrálním územím Kohoutov u Ždírce nad Doubravou, je svahová kupa s vrcholem 621 metrů, ve vzdálenosti 480 m na severovýchod (28°) od vrcholu Barchanec (624 metrů). Nejnižším bodem, na rozhraní s katastrálním územím obce Vítanov, je hladina potoka Slubice zhruba 546 metrů, ve vzdálenosti asi 200 metrů nad soutokem s Barchaneckým potokem.
Na Barchaneckém potoku vybudován rybník Januš, též Jánuš, s plochou 13 ha, zaznamenán již na mapách z let 1836–1852, rekreační lokalita.
Obyvatelstvo Demografické údaje uvádí z dlouhodobého hlediska pokles počtu trvale žijících obyvatel v sídelní lokalitě, v roce 2017 je Stružinec uváděn v rámci města Ždírec nad Doubravou jako vesnička chalupářů a chatařů.
V dalších letech pokračoval pokles obyvatel, k 1. červnu 2007 žilo ve Stružinci 50 osob a v roce 2013 celkem 46 osob, z toho 17 žen, evidováno 30 domů a z toho 16 trvale obydlených.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byl Stružinec samostatnou obcí, nejprve v okrese Chotěboř, ale od roku 1960 v okrese Havlíčkův Brod. Od 1. července 1960 do 31. prosince 1980 byl částí obce Údavy v okrese Havlíčkův Brod. Od 1. ledna 1981 je částí města Ždírec nad Doubravou v okrese Havlíčkův Brod.
Doprava Silniční dopravě slouží silnice III/03711 odbočující ze silnice I/37 v sídelní lokalitě Údavy, části města Ždírec nad Doubravou, vzdálenost 1,9 kilometru, ve Stružinci je pozemní komunikace ukončena. Směrem k silnici I/34 v sídelní lokalitě Benátky, části města Ždírec nad Doubravou, vede pouze lesní cesta Kohoutovským lesem.
V železniční dopravě zastávka na znamení Stružinec v úseku Stružinec – Ždírec nad Doubravou na železniční trati č. 238 (Pardubice – Havlíčkův Brod). Zastávka vybudována na úpatí vyvýšeniny Barchanec v nadmořské výšce cca 554 metrů, od zastávky vedena silnice III/03711 do centra vesnice (vzdálenost cca 800 metrů).
Pamětihodnosti Pamětní desky vsazené do zdi hasičské zbrojnice stojící na návsi, první věnovaná hasičským sborem padlým občanům v první světové válce 1914–1918 u příležitosti dvaceti let samostatného Československa, druhá věnovaná Jaroslavu Balounovi, zastřelenému v období druhé světové války dne 26. ledna 1945 u hájenky v lokalitě Ruda při trestné akci okupačních vojsk a bezpečnostních sil bývalé Třetí říše proti partyzánům operujícím v Železných horách. Kulturní památkou je lidová zvonička z 19. století, památkově chráněná od 3. května 1958, malá dřevěná stavba šest metrů vysoká stojí na návsi, ze střešní krytiny vystupuje zvonová stolice se zavěšeným malým zvonem krytým jehlancovou stříškou, na ni křížek (krucifix), obklopená památkově chráněnými lípami. Malá sakrální stavba, z roku 1858 pocházející tzv. Boží muka, stojí pod památnými lípami před dřevěnou zvoničkou na návsi. Památné lípy srdčité, údajně vysazené v roce 1908 k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I., pět stromů více než 100 let starých, s obvodem kmenů 240–365 centimetrů a 30 metrů vysokých, rostoucích uprostřed návsi. Památný strom jilm horský, z jara nápadný trsy plodů.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Havlíčkův Brod Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části ve Ždírci nad Doubravou