náhled|Zvon Svatá rodina z kostela Nejsvětějšího jména Ježíš na zámku v Lánech (1937) Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr.

Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky. 16. prosince 1921 zde byla během návštěvy rakouského prezidenta Hainische a kancléře Schobera podepsána Lánská smlouva (též „Pražská smlouva“), která potvrdila politiku přátelské spolupráce mezi Československem a Rakouskem.

Zámek včetně přilehlého kostela a zámeckého parku je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie vlevo|náhled|222x222pixelů|Císař Rudolf II., patrně první hlava českého státu, která v Lánech pobývala Pojmenování obce Lány vychází ze způsobu dělení půdy, první písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1392, kdy ves vlastnil vladyka Hašek z Lán. V té době připomínané panské sídlo bylo spíše jen dřevěným obytným stavením v rámci poplužního dvora. Lány patřily později k panství Stochov a jako součást stochovského panství koupili Lány v roce 1528 Žejdlicové ze Šenfeldu. Pravděpodobně za jejich éry vznikla renesanční tvrz. Od Žejdliců koupil Lány v roce 1581 vysoký zemský úředník Jiří Bořita z Martinic, majitel sousedního panství Smečno. V majetku Martiniců zůstaly Lány jen několik let, již v roce 1589 byly zakoupeny královskou komorou pro císaře Rudolfa II. Lesy na Berounsku patřily k oblíbeným loveckým destinacím habsburských panovníků a Lány byly trvale připojeny ke královskému panství Křivoklát. Centrem rozsáhlého korunního panství byl hrad Křivoklát, který však koncem 16. století nesplňoval podmínky pro pohodlný pobyt. V roce 1592 proto začala přestavba lánské tvrze na lovecký letohrádek, který byl přízemní stavbou v renesančním slohu. Pravděpodobně podle projektu italského architekta Aostalliho vznikl zámek na půdorysu písmene U se sgrafitovou výzdobou a vodními příkopy. vlevo|náhled|185x185pixelů|Alianční erb Fürstenbergů a Valdštejnů nad vchodem do zámecké kaple V roce 1658 přešlo křivoklátské panství včetně Lán jako zástava do držby knížete Jana Adolfa Schwarzenberga. Ten souběžně začal budovat majetkové zázemí v jižních Čechách a po jeho smrti (1683) ztratili Schwarzenbergové o křivoklátské panství zájem. V roce 1685 koupil křivoklátské panství do dědičného vlastnictví hrabě Arnošt Josef z Valdštejna (1654–1708). Transakce vyvolala ve své době značnou pozornost, protože se jednalo o jeden z největších majetkových přesunů v Čechách ve druhé polovině 17. století a Valdštejn za křivoklátské panství s třemi městy, 54 vesnicemi, čtyřmi hrady a dvěma zámky zaplatil třičtvrtě miliónu zlatých. I když Arnošt Josef Valdštejn na svých panstvích v severních Čechách proslul jako aktivní stavebník, křivoklátské panství pro něj mělo především ekonomický význam (založil například železárny v Nižboru). Na obranu proti rozšířenému pytláctví v křivoklátských lesích nechal vybudovat dřevěné oplocení lánské obory, která se s rozlohou bezmála 10 000 hektarů půdy stala největším honebním revírem v Čechách. Dřevěné ohrazení bylo za dalších majitelů v roce 1787 nahrazeno zdí v délce 27 kilometrů. Za Arnošta Josefa Valdštejna zůstal renesanční letohrádek v Lánech beze změny, v roce 1723 nicméně hostil císaře Karla VI. během jeho pobytu v Čechách při korunovaci na českého krále.VÁCHA, Štěpán a kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Praha, 2009; s. 470 ISBN 978-80-7432-002-6 Arnoštův syn Jan Josef Valdštejn byl majitelem křivoklátského panství od roku 1708, tehdy projevila o jeho majetek zájem královská komora, která měla na základě smlouvy z roku 1685 předkupní právo. Valdštejnem požadovanou sumu ve výši 600 000 zlatých ale nebyla schopna složit, takže Křivoklát včetně Lán zůstal dědičným majetkem Valdštejnů. Jan Josef krátce před smrtí přistoupil k zásadní přestavbě lánského zámku, v roce 1730 byla zámecká budova zvýšena o jedno patro.

Univerzální dědičkou Jana Josefa Valdštejna byla dcera Marie Anna Terezie (1707–1756), provdaná v roce 1723 za knížete Josefa Viléma Fürstenberga. Marie Anna obohatila zámecký areál přístavbou kostela (1748–1752). Fürstenbergové vlastnili Křivoklát spolu s lánským zámkem do 20. století a patřili k největším pozemkovým vlastníkům v Čechách (na přelomu 19. a 20. století patřilo ke křivoklátskému velkostatku 39 000 hektarů půdy). K dalším stavebním úpravám zámku v Lánech přistoupil kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu v letech 1821–1825, kdy bylo přistavěno druhé patro. V letech 1849–1850 byl zrušen vodní příkop a zbořena ohradní zeď, další velkorysé plány na rozsáhlou přestavbu zámku zůstaly ale jen v podobě nerealizovaných návrhů. V roce 1861 byly ale postaveny konírny v novogotickém stylu a na místě vykoupených hospodářských dvorů vznikly skleníky. Po prodeji Fürstenberského paláce v Praze (1883) se zámek v Lánech stal hlavním rodovým sídlem. Proto také došlo za knížete Maxe Egona Fürstenberga k dalším stavebním úpravám v letech 1902–1903, kdy došlo k rozšíření obytných prostor v mansardách ve třetím patře. Zámek měl v té době 60 obytných místností.

Státní statek kanceláře prezidenta republiky Po vzniku Československa vyvstala potřeba reprezentačního, zároveň ale soukromého sídla prezidenta republiky mimo Prahu. V tomto smyslu oslovila Alice Masaryková v listopadu 1919 kancléře Přemysla Šámala. Vzhledem ke konfiskaci majetku Habsburků byly vybrány zámky v Židlochovicích nebo Brandýse nad Labem. K dispozici byl také zámek Smečno, zestátněný na základě předchozích politických aktivit majitele Jindřicha Clam-Martinice. Nabídka přišla též od Silva-Tarouců sídlících na zámku Průhonice. Do užšího výběru se nakonec dostal i zámek v Lánech. Fürstenbergové patřili po rodině Schwarzenbergů k největším pozemkovým vlastníkům v Čechách a nabídka na prodej velkostatku Křivoklát vzešla z jejich snahy snížit dopad pozemkové reformy. Dne 15. dubna 1920 se Národní shromáždění usneslo na zákoně o vedlejších úředních sídlech prezidenta republiky č. 320/1920 Sb. z. a n., jehož provedením byla pověřena vláda (též Židlochovice, Topoľčianky).

Vláda na podkladě uvedeného zákona byla oprávněna jednat s knížetem Fürstenbergem ohledně velkostatku v Lánech. V červenci 1921 došlo k uzavření trhové smlouvy mezi Československou republikou, zastoupenou Ministerstvem financí Československé republiky, na jedné straně a Maxem Egonem Fürstenberkem na straně druhé. Koupě se týkala statku Lány s Ploskovem o rozloze kolem 5000 ha, který zahrnoval lesní revíry Lány, Běleč a Ploskov o rozloze 4 725 ha a patronát nad postoupeným kostelem v Lánech se služebnostmi (Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova). Cena zámku v Lánech s parkem a příslušnými budovami činila 12 500 000 Kč, ostatní nemovitosti byly vyčísleny na 12 370 000 Kč, celkem 24 870 000 Kč.SOA. Fond Velkostatek Křivoklát – Nový archiv. Smlouva o odprodeji Lán, sig. G 9342, inv. č. 2546.

Prodej se netýkal veškerých movitých věcí, které se nalézaly v zámku a vedlejších budovách, dále pak veškerých movitých věcí v budově zbrojovny čp. 3 v Lánech. Část věcí převzal Československý stát (např. krb v zámecké knihovně, rezervní motor a rezervní dynamo zámecké elektrárny a dále veškerý živý inventář). Smlouva stanovovala, že Ministerstvo financí Československé republiky uhradí smluvenou částkou v hotovosti částečně dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku předepsané za majetek rodiny Fürstenberků v Československé republice a to ke dni 1. července 1921. Knížeti Maxi Egonovi Fürstenberkovi bylo ve smlouvě také přislíbeno, že mu bude uvolněn jeho dům v Praze čp. 153 na Malé Straně (Fürstenberský palác), který byl v té době pronajat Ministerstvu sociální péče. O tento příslib musel ale kníže Fürstenberk každoročně intervenovat a k uprázdnění domu došlo až 1. června 1927.

K podpisu smlouvy došlo 15. července 1921, 17. července ji podepsal Gottfried Hohenlohe-Langerburg, 20. července ji schválil a podepsal předseda Státního pozemkového úřadu Karel Viškovský a k 1. srpnu 1921 ji schválil a podepsal za svěřenecký soud a civilní soud v Praze pan Schindelka. Do smlouvy byla také vložena klauzule, která Fürstenberkům povolovala výjimku v provádění pozemkové reformy na velkostatku Křivoklát odročením až do období kolem roku 1925. náhled|Architekt Jože Plečnik, autor adaptace lánského zámku na prezidentské sídlo Následovaly větší stavební úpravy zámku pod vedením hradního architekta Jože Plečnika. Ty byly zaměřeny na úpravu zámku jakož i přilehlého zámeckého parku pro účely využití jako letního sídla prezidenta Československé republiky. Stálé práce započaly se souhlasem knížete ještě před zakoupením zámku (smlouvou z 15. července 1921), a to již 2. května 1921. Rekonstrukce probíhala od 15. července do 6. srpna 1921 a pracovalo na ní 358 dělníků trvale a 120 pracovníků 33 firem na dohodu. Celkové náklady dosáhly 3 miliony Kč.

Prezident Masaryk byl o průběhu přestavby průběžně informován i při svém léčebném pobytu na ostrově Capri a sám schvaloval osobně všechny úpravy, navržené v projektu Jože Plečnika. Práce samotné řídil stavitel Karel Fiala spolu se stavebním technikem Jaroslavem Veverkou. Zajímavým způsobem upravil prof. Plečnik v tomto parku i okolí zámeckého rybníčku (tzv. "Bahňáku"), u nějž se scházeli za krásných letních dní též Masarykovi a Čapkovi Pátečníci. Antická fontána s dórskými pilastry má pět lvů chrlících vodu, představujících "Čechy", "Moravu", "Slezsko", "Slovensko" a "Podkarpatskou Rus", jako symbol pěti sloupů Republiky československé. vlevo|náhled|Nádraží ve Stochově, přestavěné v souvislosti se vznikem prezidentského sídla v nedalekých Lánech K příjezdu prezidenta Masaryka ve čtvrtek 11. srpna 1921 v 18. hodin zvláštním vlakem přímo na zámek Lány nechala buštěhradská dráha zřídit nově lánské nádraží, upravit trať, nádražní budovy, zvláštní komfortní čekárnu pro prezidenta a nařídila, aby ode dne 1. srpna 1921 v lánském nádraží zastavovaly všechny rychlíky.

V přízemí zámku se nacházely hospodářské úřadovny, kuchyně, byty personálu, úpravny a místnosti pro hradní stráž. První poschodí s novým balkonem, na který navazoval kuřácký salon, bylo určeno pro reprezentační prezidentské účely a částečně bylo ponecháno v původním francouzském renesančním slohu. Kuřácký salon s nástěnnými loveckými malbami byl zařízen nově. Vedle něj se nalézal hudební salon, dámský salon, velká jídelna s tzv. rampovým osvětlením a přípravny. Nábytek byl dovezen z Pražského hradu. Reprezentačních místností bylo celkem pět. K nim přiléhaly čtyři prezidentovy pracovní místnosti (čekárna, audienční síň se salonní garniturou, pracovna a prezidentská knihovna).

Na druhém poschodí se nacházelo 16 místností, které byly vyhrazené prezidentovi a jeho rodině. Ve věžovém rizalitu byla umístěna prezidentova ložnice s výhledem do parku, na kterou navazovala šatna a koupelna. Při prezidentově salonku se nacházela malá rodinná jídelna a s ní sousedil salonek prezidentovy manželky a její ložnice. Ostatní místnosti ve druhém patře sloužily hostům. Třetí patro bylo upraveno pro hosty a úřednictvo. Jednotlivé pokoje pro hosty doplňovaly koupelny. Dostavěny byly také tři výtahy a vytápěcí komory.

Vedle zámecké budovy se opravovaly i hospodářské budovy, přičemž velká část koníren byla zrušena, zřízena byla pošta, telegraf a telefon, elektrické osvětlení, kasárna pro 40 mužů hradní stráže, dále byty a menza pro úředníky a služebnictvo, velká čítárna, hřiště. Mnoho práce bylo vynaloženo v zámecké zahradě, kde se opravovaly také besídky, skleník a střelnice, současně se opravovaly i všechny budovy na panství i hospodářské dvory.