náhled|Znak šva vyznačen červeně Šva ( שְׁוָא, odvozeno od שָׁוְא šáv „nic“) představuje název pro znak ְ, jenž se užívá v hebrejské vokalizaci. Vyslovuje se buď jako redukovaná samohláska označovaná také jako šva (která se ve fonetickém přepisu zapisuje jako ə) – šva mobile, nebo se nevyslovuje vůbec (jde o němou hlásku) – šva quiescens. Výslovnost šva v klasické a moderní hebrejštině se mírně liší.
Šva mobile Šva nabývá charakteru šva mobile („znělé šva“, שְׁוָא נָד šva nad či שְׁוָא נָע šva na, vyslovované jako ə do češtiny přepisované jako e) v těchto případech: na počátku slova (בְּרִית bərit „smlouva“, neplatí v moderní hebrejštině: brit); uprostřed slova, pokud stojí po jiném šva (מִזְבְּחִי mizbəchi „můj oltář“), pod konsonantem s dageš forte (יִסְּדוּ jissədu „založili“), po znaménku meteg.
Šva quiescens Šva quiescens („neznělé šva“, שְׁוָא נָח šva nach) zastupuje prázdný vokál. Šva nabývá charakteru šva quiescens ve všech ostatních případech, kdy není šva mobile, tedy:Blau (1993). s. 14n. na konci slova; na konci slova se šva většinou nevyskytuje výjimkou je koncové ך (např. הָלַךְ halach), zájmeno אַתְּ at a některé gramatické tvary (např. נֵרְדְּ nerd); uprostřed slova, pokud stojí: před jiným šva, po přízvučné slabice, po nepřízvučné slabice, v níž není meteg.
Někteří gramatikové (např. Joshua Blau) se zmiňují o šva medium. Jedná se o typ šva quiescens, po kterém ovšem nenásleduje u skupiny „begadkefat“ (ת פ כ ד ג ב) explozivní, nýbrž frikativní výslovnost (viz fonologie hebrejštiny). Toto šva se prý původně vyvinulo z historicky plného vokálu: z původního malake vzniklo malche (מַלְכֵי „králové“).Blau (1993). s. 15n. Rudolf Meyer toto pojetí odmítá a šva medium považuje za obyčejné šva quiescens. Zdůvodňuje to tím, že historicky je spirantizace doložena i tam, kde neexistoval žádný takový původní vokál: malche se podle něj mohlo vyvinout z milchi. Pravidlo explozivní výslovnosti po šva quiescens se začalo systematicky uplatňovat až v 8. století n. l., nicméně výslovnost některých slov (např. אֶתְכֶם etchem namísto etkem, „vás“) byla natolik zažitá, že se jejich původní spirantní výslovnost nezměnila.Meyer (1992), s. 62–63.
Šva compositum Pod laryngálami (ע ח ה א) nabývá šva mobile zpravidla kvůli lepšímu vyslovení charakteru šva compositum („složené šva“), jež vzniklo složením šva mobile a plného vokálu. Existují tři šva compositum: chatef kamec (ֳ krátké o), chatef patach (ֲ krátké a) a chatef segol (ֱ krátké e). Ve výjimečných případech se šva compositum nachází i pod jinými konsonanty, které nejsou laryngálami.Meyer (1992). s. 64n.
Patach furtivum Patach furtivum („vplížené patach“) je příbuzné s chatef patach. Nachází se na konci slova pod laryngálou, pokud jí předchází přízvučná slabika s tzv. dlouhým vokálem (וּ וֹ ֵי ִי). Patach furtivum se pak čte před laryngálou, pod kterou se nachází: זְרוֹעַ zəroa „pravice“.Meyer (1992). s. 65.
Odkazy
Reference
Související články Fonologie hebrejštiny Hebrejské písmo
Externí odkazy
Kategorie:Fonologie hebrejštiny Kategorie:Hebrejské písmo