Dobronín () je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží zhruba jedenáct kilometrů severo-severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 475 metrů na dvou katastrálních územích Dobronín a Střelecká. Žije zde obyvatel. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Na konci 19. století zde polenský podnikatel Jaroslav Pittner založil sklárny a parostrojní cihelnu. Po osvobození Dobronína Rudou armádou v druhé polovině května 1945 se zde odehrála masová vražda celkem třinácti československých obyvatel německé národnosti. Dne 14. prosince 1948 Zemský národní výbor rozhodl o sloučení obcí Dobronín a Německý Šicndorf do jednoho celku pod názvem Svobodín, v roce 1960 byl název změněn na Dobronín. Případ Budínka vyplul napovrch až na počátku 21. století, kdy Policie ČR na louce Budínka a u železničního viaduktu nalezla ostatky třinácti osob.
Nachází se v Hornosázavské pahorkatině na Zlatém potoce, do kterého se zde vlévají potoky Ždírecký, Mlýnský, Zvonějovský a Filipovský. Na návsi se rozkládá Návesní rybník, v severní části obce na Zlatém potoce největší místní rybník, Valchař. Dobronínem prochází silnice druhé třídy č. 348 a železniční trať číslo 225. V obci sídlí základní a mateřská škola, zdravotní středisko, veřejná knihovna a úřadovna České pošty. U silnice na Štoky za obcí stojí mariánská kaple, která byla prohlášena kulturní památkou ČR.
Název Český název je odvozen od osobního jména Dobroň, přípona „-ín“ symbolizuje přivlastňování. Lidová varianta tohoto názvu, Dobrodín, vznikla v 16. století, a pochází ze slova dobrodiní. Německé označení Dobrenz se vyvinulo z genitivu Dobroň-s (či též Dobrans), který se analogií na místní název nedalekého Ždírce, Seelenz, změnilo na Dobrenz. Vývoj názvu přechází od označení Dobrans, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1351, přes Dobronyn (1410), Dobronytz (1411), Dobronin (1468), Dobrans (1493), Dobronín (1501), Dobrodinie (1536), Dobronin (1543), Dobroninie (1597), Dobronín a Dobrans (1654), Dobrenz (1787), Dobrenz a Dobrodjn (1843). V letech 1854–1923 se český a německý název ustálil na variantách Dobronín a Dobrenz. V letech 1869-1921 nesla obec název Dobrodín. Po sloučení s Německým Šicndorfem 14. prosince 1948 obec užívala název Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 v listině Ješka Ptáčka z Pirkštejna. Ves tak patřila k střítežskému panství, které do roku 1365 vlastnili pánů z Lipé, po nich panství převzali Lichtenburkové. V roce 1410 přešel majetek na Jana z Leskovce, který obci udělil roku 1441 právo odúmrti. Johann z Pirkštejna daroval tři dobronínské dvory polenskému kostelu, aby tak hradil náklady spojené s udržováním věčného světla. V roce 1467 Trčkové z Lípy koupili střítežský statek i s Dobronínem. Od roku 1483 se za majitele počítal Zich Kobík z Opatova, který zároveň byl vlastník Německého Šicndorfu. V letech 1486–1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 Dobronín a Střítež Jihlavě, vyjmuty byly statky čp. 16, 26, 27 a 28, které až do 19. století náležely polenskému panství. V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež–Štoky, kam patřil i Německý Šicndorf.
náhled|vlevo|Mapa Dobronína z Prvního vojenského mapování Dne 21. června 1625 Dobronín koupil Jan Heidler z Bukové. Po smrti jeho syna Arnošta Ferdinanda Heidlera roku 1683 majetek přešel na rod Pachtů z Rájova. V roce 1720 byla zřízena jedna učebna školy v domě čp. 37. Roku 1725 majetek získal Ludvík Filip ze Sitzendorfu výměnou za Hlohov a přídavek 300 000 zlatých,Ottův slovník naučný, díl 24, s. 253–254, heslo Střítež. o deset let později panství přešlo na litoměřického biskupa Mořice Adolfa, vévodu ze Sachsen-Zeits. V roce 1748 majetek zakoupili hrabata z Palmů. Roku 1840 od zadlužených Palmů panství koupil kníže Karel Hohenzollern Sigmaringen.
V roce 1851 byla v Dobroníně postavena zděná škola. V letech 1869–1880 spadal Dobronín pod soudní okres Polná, V roce 1871 tu začala fungovat železniční stanice, o pět let později v původní části Německý Šicndorf podnikatel Jaroslav Pittner z původní provazárny vytvořil sklárny a brusírnu. Od roku 1880 obec spadala pod okres Německý Brod. Dva kilometry za obcí založil polenský podnikatel Jaroslav Pittner roku 1888 osadu Cihelna, kde nechal vystavět parostrojní cihelnu a několik domů pro její zaměstnance. Od 1. srpna 1890 začala fungovat úřadovna pošta. V roce 1891 vznikl spolek Dělnická beseda, o rok později Hospodářský spolek a roku 1898 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1904 byl zahájen provoz na lokální trati Dobronín – Polná. Po roce 1918 v obci vyvíjela činnost Národní jednota pošumavská (NJP), která se snažila „počešťovat“ obec s většinovým německým obyvatelstvem. NJP podpořila vznik menšinové české školy roku 1919.
náhled|vpravo|Místo vraždy Budínka se zahrnutým výkopem a dřevěným křížem
Dne 5. května 1945 na zdejším nádraží stál naložený německý vlak a vojenský vlak z Vratislavi. Ten den byl ustaven revoluční národní výbor v čele s Peregrínem Bernardem. Dne 9. května přijely první tanky Rudé armády a rumunské armády. Pravděpodobně v noci z 26. na 27. května byli v šicndorfské hasičské zbrojnici internovaní obyvatelé německé národnosti odvedeni na louku Budínka, kde byli zavražděni. Většina obětí byli českoslovenští sedláci německé národnosti z Dobronína a okolních vesnic. Vzhledem k následnému odsunu obyvatel německé národnosti, válečným zmatkům a nástupu komunismu v únoru 1948 se na tyto události zapomnělo.
Domy po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. Dne 14. prosince 1948 Zemský národní výbor rozhodl o sloučení obcí Dobronín a Německý Šicndorf do jednoho celku pod názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. V roce 1951 místní sportovci založili sportovní oddíl TJ Jiskra Dobronín, o rok později byl v akci Z vybudován hřbitov.Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 134. V roce 1954 byl v lese Obora zřízen muniční sklad. V roce 1955 založeno JZD Dobronín. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960. Od roku 1961 obec spadá pod okres Jihlava. V roce 1971 byla zde otevřena po pobočka domova důchodců Ždírec. Nová školní budova byla otevřena 5. května 1973. V roce 1985 byla uzavřena železniční dráha do Polné. K 30. červnu 1992 zanikly místní jesle. Dne 1. dubna 2007 byl uzavřen provoz skláren. V únoru 2009 byly zavedeny názvy ulic. V roce 2010 byla uzavřena pobočka Domova důchodců Ždírec.
Na základě trestního oznámení, které podal v roce 2009 novinář Miroslav Mareš, o masovém hrobě obyvatel německé národnosti na louce BudínkaVybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 117. policie v srpnu 2010 nalezla 109 lidských kostí. Den po zahájení vykopávek sem dobronínští občané Milan Litavský a Jiří Kazatel umístili třímetrový dřevěný kříž, který neznámý pachatel mezi 15. a 16. březnem 2011 zničil. V druhém hrobě v lokalitě u železničního viaduktu přes Zlatý potok archeologové nalezli ostatky tří osob. V červenci 2011 na místě zničeného kříže na Budínce Milan Litavský vztyčil nový – čtyřmetrovou konstrukci z traverz a červeně natřeného dřeva. Na základě porovnání DNA z kostí obětí a pozůstalých v Německu bylo identifikováno jedenáct osob.Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 121–123. Pohřeb dvanácti nalezených obětí se uskutečnil 15. září 2012 na Ústředním hřbitově v Jihlavě, neboť zastupitelstvo obce Dobronín odmítlo uložení ostatků na místním hřbitově.Vybíhal, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. S. 134–135. V říjnu 2013 státní zastupitelství po několikaletém prošetřování případ Budínka odložilo.
Přírodní poměry Nachází se třináct severovýchodně od statutárního města Jihlava, 5,5 kilometru západně od Polné, šest kilometrů východně od Štoků, pět kilometrů jižně od Kamenné, čtyři kilometry severně od Stříteže a tři kilometry severozápadně od Ždírce. Rozloha obce činí 13,73 km², z toho zaujímá orná půda 7,08 km², zahrady 0,29 km², trvalé travní porosty 1,24 km², zemědělská půda 8,62 km², lesní půda 3,5 km², vodní plochy 0,19 km², zastavěné plochy 0,23 km² a ostatní plochy 1,19 km².
Geologická stavba, reliéf a půdy Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje převažuje pararula, migmatit, sprašová hlína, kamenitý až hlinito-kamenitý sediment a granit. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Dobronínská pánev. Průměrná nadmořská výška činí 475 metrů. Nejvyšší bod ve výšce 533 metrů leží 300 metrů východně od Filipovských Chaloupek. Nejnižší bod se nachází v nadmořské výšce 465 metrů u mostu přes Zlatý potok na silnici č. 348 naproti budovám bývalých skláren.
Na převážné části území se vyskytuje pseudoglejová půda, okolo vodních toků gleje a blízko nich kambizemě.
Vodstvo a podnebí náhled|vpravo|Návesní rybník Dobronínem protéká několik potoků. Do Zlatého potoka, který na území Dobronína vstupuje z jihu nejprve nedaleko rybníka Valchař z pravé strany vtéká Ždírecký potok, dále pak v zatáčce naproti budovám bývalých skláren se do Zlatého potoka vlévá z levé strany Mlýnský, do něhož se na východním okraji Dobronína nedaleko vojenského prostoru vlévá Zvonějovský potok. Nedaleko železničního viaduktu do Zlatého potoka z pravé strany vtéká Filipovský potok. Území obce tak patří k úmoří Severního moře. V centru obce se nachází několik rybníků, na Filipovském potoce na ulici Polenská leží Návesní rybník, největší rybník obce, Valchař, se nachází na Zlatém potoce nedaleko železniční trati. Kilometr jižně od obce se na okraji lesa Holotympl nachází stejnojmenný rybník. Na Zvonějovském potoce u vojenského prostoru leží kaskáda tří rybníků s názvy Trnovka, Horní rybník a Na Hrázi.
V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí. Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1 613 hodin.
Flora a fauna V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu. Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina. Lesy na území obce Dobronín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Jižní okraj území Dobronína zasahuje les Holotyml, jihovýchodní část pak Farský les, jihozápadní část pak les Obora s vojenským prostorem, pravou stranu Zlatého potoka za obecním hřbitovem tvoří les Na Skalkách, severovýchodně od obce u osady Cihelna se nachází les Na Kvírách. Potenciálně přirozenou vegetací je biková bučina. Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).