náhled|Radnice náhled|Zemědělský kombinát KetřOttův slovník naučný, 14. Kartel-Kraj, s. 191Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922 (, ) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Troji a jejím pravostranném přítoku potoka Morawa v bezprostřední blízkosti státní hranice s Českou republikou – hraničí s obcí Třebom. Z hlediska historického zemského dělení se jedná o jednu z moravských enkláv ve Slezsku, část tzv. Pruské Moravy. Z geomorfologického pohledu se rozkládá v Opavské pahorkatině. V roce 2024 zde žilo 5 447 obyvatel.
Dějiny Území města se nachází v oblasti úrodné Opavské pahorkatiny, tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení. O tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z Jagellonské univerzity v Krakově. Je doloženo paleolitické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (kolem roku 1000 př. n. l.) a také cca 30 hrobů náležející keltské nekropoli z doby laténské (3. století př. n. l).
První zmínka o Ketři pochází z roku 1266. Německé jméno města Katscher zcela pravděpodobně souvisí se slovanským či českým výrazem „kačer“. Přemysl Otakar II. vyčlenil území, kde byly v té době založeny kromě Ketře osady Kněžpole (Knispel), Kozlůvky (Kösling), Langov (Langenau) a Tlustomosty (Stolzmütz), z nově vzniklého Opavského vévodství a daroval jej olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku. Ketřské panství tak nadále zůstalo součástí Moravy a tvořilo pak jednou z moravských enkláv ve Slezsku. Roku 1557 jej získal šlechtický rod Gašinských z Gašina (Gaschinsky von Gaschin) a následně roku 1887 Henckelové z Donnersmarku. Po první slezské válce v roce 1742 připadlo Prusku a od té doby bylo známo jako Pruská Morava. Politicky patřilo hlubčickému okresu, zdejší katolické farnosti však jako tzv. komisariát Ketř spadaly pod olomouckou arcidiecézi až do roku 1972.
V roce 1321 biskup Konrád I. Bavor povýšil Ketř na město. Časem se z něj stalo významné středisko tkalcovství a soukenictví. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský cech. V 18. století byl Ketř součástí daňové inspekce v Prudníku. V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal len a bavlna a v 36 dílnách vlna. V roce 1870 zde berlínská společnost Davistan AG vybudovala továrnu na plyš a koberce, kterou roku 1939 získal podnikatel Wilhelm Schaeffler a po druhé světové válce se z ní stala Továrna na výrobu dekoračních tkanin Welur. Ta ve svých nejlepších časech zaměstnávala na dva tisíce lidí a je v širokém povědomí s Ketří nerozlučně spjata. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. Fabryka Dywanów.Kietrz.pl: Dějiny města, 20.5.2020 V roce 1896 byla zprovozněna místní dráha Ketř – Velké Petrovice, čímž město získalo železniční spojení i s Ratiboří. Osobní provoz na trati byl trvale zastaven roku 1993.Stanice Kietrz w Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa)
Válečné a mimoválečné aktivity Rudé armády, která obsadila Ketř 31. března 1945, vedly k naprostému zpustošení města. Celkově bylo zničeno 80 % zástavbyHeslo Kietrz v polské Všeobecné encyklopedii PWN, přičemž z historického jádra zbyly pouze: farní kostel sv. Tomáše i s farou, hřbitovní kaple sv. Kříže (1784), barokní morový sloup (1730) a socha svatého Floriana (1734) na bývalém náměstí, novorenesanční radnice (1887), hasičská zbrojnice a sedm obytných domů. Po druhé světové válce se Ketř stala součástí socialistického Polska a většina německy mluvícího obyvatelstva byla odsunuta. Nahradili jej polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a přistěhovalci z centrálního Polska. Někdejší historické centrum bylo částečně nahrazeno panelovým sídlištěm a částečně ponecháno jako nezastavěná plocha. Počet obyvatel už nikdy nedosáhl předválečné úrovně – v roce 2019 žilo v Ketři necelých 6 tisíc lidíPolsko v číslech – oficiální statistiky GUS za prosinec 2019 oproti 8 tisícům ve 30. letech.
V roce 1961 vznikl Zemědělský kombinát Ketř (Kombinat Rolny Kietrz), do kterého bylo začleněno devět okolních zemědělských družstev. I po ekonomické transformaci zůstal v majetku státu a je tak označován za „poslední polský státní statek“. V roce 2020 podnik obhospodařovával 8,5 tisíc ha půdy v Ketři a dalších obcích podél česko-polské hranice, choval na 9 tisíc kusů dobytka a zaměstnával kolem 300 pracovníků.Nowa Trybuna Opolska: Zemědělský kombinát Ketř je bezmála 60 let tradice, 8,5 tisíc ha obhospodařované půdy a 9 tisíc kusů dobytka, 9.7.2020
V Ketři dospívala na přelomu 70. a 80. let a vychodila zdejší střední školu Olga Tokarczuková, polská spisovatelka a nobelistka za literaturu 2018.
Partnerské obce Bílovec (Česko, Moravskoslezský kraj) Oldřišov (Česko, Moravskoslezský kraj) Sudice (Česko, Moravskoslezský kraj) Tysmenycja (Ukrajina, Ivanofrankivská oblast)
Odkazy
Reference
Související články Hraniční přechod Třebom–Kietrz
Externí odkazy
Oficiální webové stránky města
Ketř na Youtube
Kategorie:Gmina Ketř Kategorie:Města v Opolském vojvodství Kategorie:Slezská města v Polsku Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině Kategorie:Pruská Morava