náhled|Pohádka máje, vydání 1897, závěrečná strana Pohádka máje je román českého spisovatele Viléma Mrštíka. Dílo je typickou impresionistickou romancí s farou, mladým právníkem a poetickým líčením přírody. Dílo bylo zajímavé také tím, že autor původně chtěl své dílo odpoetizovat: vylíčil hlavní hrdiny po letech tak, že z Ríši se stane milý venkovský právník a Helenka je vykreslena jako korpulentní dáma. Takový závěr však vyvolal u čtenářů protesty a musel být přepsán.

Dílo časopisecky vyšlo ve Světozoru v roce 1892, knižní verze se pak román dočkal v roce 1897. Toto první knižní vydání Pohádky máje je považováno za první moderní českou knihu z hlediska úpravy. Výtvarnou stránku řešila komplexně Zdenka Braunerová, která uvedla do souladu ilustrace, druh písma i rozvržení stránek. Braunerová se inspirovala starými tisky jako byly kancionály nebo žaltáře.Městská knihovna v Praze: Zdenka Braunerová – významná osobnost české knižní grafiky

Děj Děj knihy je zasazen do 70. let 19. století a začíná návštěvou jedenadvacetiletého studenta práv Richarda Gregora v Ostrovačicích u Brna, v obci, ve které vyrůstal a kde jeho strýc vykonává funkci faráře. V Ostrovačicích se právě koná bál, na němž se Richard, všemi přezdívaný Ríša, seznámí s šestnáctiletou Helenkou, dcerou revírníka.

Zatímco je Helenka plaché děvče a dosud ještě v mnohém dítě, Ríša vede nevázaný život v Praze. Studium práv zanedbává, je vášnivý kuřák, vyhledává ženskou společnost a celé dny se toulá po pražských lokálech anebo vyráží do přírody za město. Přebývá v domácnosti mladé bezdětné vdovy, jež se k němu chová téměř mateřsky. Bezstarostný pobyt v Praze mu náhle ukončují rodiče poté, co obdrží několik upomínek, v nichž Ríšovi věřitelé požadují po jeho otci náhradu dluhů. Ríša je povolán ke svému strýci na ostrovačickou faru, kde má přijít na jiné myšlenky a vrátit se ke studiu. Nedobrovolný útěk na čerstvý vzduch venkova však Ríšu tím spíše vábí k procházkám po okolí, ke studiu se nemá a čas zahání pokuřováním a myšlenkami na Helenku.

Helenka žije se svým starým otcem, chůvou a čeledí v hájovně stranou od ostatních. Cele se věnuje domácím zvířatům a péči o svoji zahrádku, na kterou nedá dopustit. Už tak samotářský život se u Helenky ještě prohloubí po ostrovačickém plese a jejím seznámení s Ríšou. Nedělní mše se stávají jedinou příležitostí, jak jí zastat mezi lidmi. Této příležitosti se Ríša snaží využít, leč marně. Helenka se mu všemožně vyhýbá a nechává jeho prosby bez odpovědi. V Ríšovi tak roste nešťastná láska, kterou přechodně léčí na svou osobu netypicky i studiem. Helenka mezitím vede neustálý vnitřní boj s dosud nepoznanými city, které se v ní k Ríšovi probouzejí.

Nakonec se Ríša Helence vyzná a Helenka propadá své první lásce. Svůj vztah se oba snaží před okolím neúspěšně utajit. Měsíc máj mladá dvojice tráví procházkami přírodou a nevinnými něžnostmi. Ríšovi však vztah pomalu zevšední. Začne v Helenčině přítomnosti kouřit a vytahovat se svými světáckými historkami z Prahy, které si značně přibarvuje. Poslední kapkou se stává jeho dvojsmyslné vypravování o mladé pohledné vdově, své někdejší bytné. Helenka již další Ríšovu bodavou poznámku neunese, utíká domů a přestane se s ním scházet. Od té doby trpí Helenka neklidem a začne tělesně strádat. To přiměje jejího otce, aby o celé záležitosti zpravil Ríšova strýce. Ten obratem rozkáže Ríšovi, aby se neprodleně odstěhoval zpět do Prahy. Ríša stráví poslední dny svého pobytu na venkově jednak v hospodě, jednak poslední procházkou po známých místech v naději, že ještě naposled spatří Helenku. K jeho překvapení na jednom takovém místě skutečně Helenku nachází. Úpěnlivě jí domlouvá a když se tato nemá k odpovědi, odchází. V poslední chvíli však za ním Helenka zavolá, aby se vrátil, a pár se usmiřuje.

Příběh končí dovětkem autora, že Ríša sice onen den do Prahy odjel, nakonec si však Helenku vzal a i přes mnoho trpkých chvil spolu tito dva vydrželi až do smrti.

Ukázky

Dílo obsahuje množství barvitých popisů přírody:

Helenka je vylíčena jako čistá nevinná duše, teprve dospívající dítě:

V přímém kontrastu s Helenčinou povahou pak stojí popis Ríšova charakteru:

Vztah mezi Helenkou a Ríšou se vyvíjí od prvních setkání, přes zamilovanou fázi, až po rozchod a konečné usmíření:

Filmové verze náhled|upright|Záběr z filmu Pohádka máje – Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná.

Dílo bylo zfilmováno poprvé v roce 1926. Režie stejnojmenného filmu se ujal Karel Anton, Ríšu sehrál Jiří Voskovec pod pseudonymem Petr Dolan a dále zde účinkovaly mimo jiné Anita Janová, Berta Reifová či Jarmila Horáková. Záběry z tohoto filmu použil v roce 1960 Bohumil Veselý v díle Jak se u nás kdysi filmovalo.

Podruhé byl román filmově zpracován v roce 1940. Režíroval jej Otakar Vávra a mezi herci se objevili Nataša Gollová, Jaroslav Vojta, Leopolda Dostalová, Svatopluk Beneš, Theodor Pištěk a Miloš Nedbal.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Knihy z roku 1897 Kategorie:Díla bratří Mrštíků