náhled|Spravedlnost na budově olomouckého okresního soudu
Soudy v Česku jsou nezávislé státní orgány vykonávající podle hlavy čtvrté Ústavy soudní moc. Kromě Ústavního soudu jde o obecné soudy, které zákonem stanoveným způsobem zajišťují v občanskoprávním řízení ochranu subjektivních práv, v trestním řízení rozhodují o vině a trestu za trestné činy a ve správním soudnictví přezkoumávají akty orgánů veřejné správy, případně rozhodují i o dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny.
Soustava obecných soudů
Mimo soustavu obecných soudů jako zvláštní ústavní orgán soudního typu stojí především Ústavní soud, který v ústavním soudnictví rozhoduje o souladu obecných právních předpisů i individuálních rozhodnutí s ústavním pořádkem. Rozhoduje-li tedy o ústavní stížnosti, může zrušit libovolné rozhodnutí obecného soudu. Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se české právo nicméně začalo začleňovat do systému práva evropského, svůj vliv na jeho podobu tak začal uplatňovat také Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku a jeho judikatura. Pro konkrétní případy, které české soudy projednávají, má však nepochybně větší význam Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, který je orgánem Rady Evropy a který může zvrátit i rozhodnutí českého Ústavního soudu.
Soustava českých obecných soudů je čtyřčlánková:Čl. 91 odst. 1 Ústavy České republiky nejvyšší soudy (NS a NSS) vrchní soudy (2) krajské soudy (8) okresní soudy (86)
Jde o články, nikoli o stupně (takto se označují v konkrétním soudním řízení, které je standardně dvoustupňové), protože soudy jsou nejen nezávislé na jiných státních orgánech, ale i navzájem samy na sobě. V soustavě soudů tak neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, jako je tomu např. u státních zastupitelství. Pokud tedy soud vyššího stupně zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátí se závazným právním názorem, učiní tak jen na základě zákonem svěřené pravomoci rozhodovat o opravných prostředcích („vyšší instance“), nikoli na základě svého „nadřízeného“ postavení. Tato nezávislost však neplatí pro státní správu soudů, vykonávanou Ministerstvem spravedlnosti a předsedy vyšších soudů, ta totiž není výkonem soudní moci, ale moci výkonné.
Soudy prvního stupně jsou především okresní soudy a o odvoláních proti jejich rozhodnutím rozhodují krajské soudy, v některých případech (nejzávažnější trestné činy§ 17 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Dostupné online., insolvenční řízení§ 7a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Dostupné online. , spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.§ 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Dostupné online. ) je ale prvním stupněm krajský soud a odvolacím soudem je pak vrchní soud. Krajské soudy také rozhodují jako správní soudy.§ 7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Dostupné online. Krajský soud s působností pro Prahu a okresní soud s působností pro Brno se označují jako městské soudy, pražské okresní soudy jako soudy obvodní.§ 8–12 a přílohy č. 1–4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Dostupné online.
Vrcholnými orgány soudní moci v České republice jsou Nejvyšší soud, který zejména prostřednictvím rozhodování o dovoláních sjednocuje judikaturu v civilním i trestním soudnictví, a Nejvyšší správní soud rozhodující o kasačních stížnostech ve správním soudnictví. Stejně jako Ústavní soud a Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně, které se proto někdy označuje za centrum české justice.
Úvahy o reformě náhled|200px|Rozdíl mezi okresy a obvody okresních soudů v Brně a okolí Vzhledem k tomu, že soustava českých soudů stále odpovídá krajskému zřízení z roku 1960, takže osm soudních krajů je odlišných od současného krajského zřízení se 14 kraji, a jelikož mezi jednotlivými soudy existují velké rozdíly (např. některé okresní soudy mají desítky soudců, zatímco jiné jich nemají ani deset, což nezajišťuje dostatečnou specializaci a zároveň tyto soudy nejsou personálně flexibilní), probíhají už řadu let diskuse o tom, jakým způsobem soustavu českých soudů změnit. Zatím byly v těch městech, které se staly krajskými až po vzniku samosprávných krajů v roce 2000, zřízeny pobočky krajských soudů. Výjimkou jsou Karlovy Vary, kde pobočka krajského soudu chybí, a Tábor, kde naopak pobočka je, ačkoli nejde o krajské město.
Rozdíly se projevují například i v tom, že existují okresní soudy, které spadají pod jiný krajský soud, než v jakém kraji leží (např. Okresní soud v Semilech spadá pod Krajský soud v Hradci Králové, ačkoli leží v Libereckém kraji, nebo Okresní soud v Prostějově patří ke Krajskému soudu v Brně, jakkoli leží v Olomouckém kraji). Také obvody okresních soudů už nejsou stejné jako okresy, definuje je přímo zákon o soudech a soudcích a v průběhu času se tak od území okresů postupně odchýlily, někdy i poměrně značně (například ze 187 obcí okresu Brno-venkov do obvodu Okresního soudu Brno-venkov spadá pouze 137 obcí nebo ze 110 obcí okresu Praha-východ do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří jen 91 obcí). Tento rozdíl mezi správními okresy a obvody okresních soudů navíc přináší komplikace do vztahů mezi policií, jejíž struktura už odpovídá územnímu členění státu, a státními zastupitelstvími, která jsou navázána na soudy.Slučování státních zastupitelství? Foldyna varuje před opakováním chyby u policie, Česká justice, 22. 1. 2026, dostupné online
V rámci úvah o reformě českého soudnictví, resp. o změně soudní mapy, byla dříve jako nadbytečná kritizována existence vrchních soudů, které byly zavedeny až v 90. letech 20. století, bylo dokonce vážně zvažováno jejich zrušení, čímž by se soustava českých soudů změnila z komplikovanější čtyřčlánkové na jednodušší trojčlánkovou. Později začalo být uvažováno o slučování menších okresních soudů, případně o zrušení všech, ale v takovém případě by se z některých z nich mohly stát pobočky krajských soudů. Obdobná reforma už proběhla na Slovensku, kde v roce 2022 došlo ke snížení počtu okresních soudů o jednu třetinu (z původních 54 na 36) a okresní soudy v sídlech krajů navíc získaly výlučnou příslušnost např. pro zvlášť závažné zločiny, obchodní věci nebo pracovněprávní spory. V České republice k žádným změnám zatím nedošlo, ačkoli v roce 2026 se začala připravovat podobná reforma, která by měla sloučit nejmenší okresní soudy a snížit tak jejich počet zhruba o čtvrtinu. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že změny mají proběhnout ve třech etapách: v první by šlo o okresní soudy sídlící ve stejném městě (Praha, Brno, Plzeň), ve druhé by se měly spojovat ty sousedící okresní soudy, které mají méně než 25 soudců, přičemž v dosavadních budovách vzniknou pobočky, a až ve třetí etapě stát opustí nepotřebné soudní budovy. Později bylo oznámeno, že k reformě má dojít až počátkem roku 2028, ale první dvě etapy proběhnou současně. Nešlo by přitom o první zjednodušení soudní soustavy, protože už roce 2001 byly zrušeny tři krajské obchodní soudy.
+ Soudní obvody vrchní soud krajský soud okresní soud Vrchní soud v Praze Městský soud v Praze Obvodní soud pro Prahu 1, Obvodní soud pro Prahu 2, Obvodní soud pro Prahu 3, Obvodní soud pro Prahu 4, Obvodní soud pro Prahu 5, Obvodní soud pro Prahu 6, Obvodní soud pro Prahu 7, Obvodní soud pro Prahu 8, Obvodní soud pro Prahu 9, Obvodní soud pro Prahu 10 Krajský soud v Praze Okresní soud v Benešově, Okresní soud v Berouně, Okresní soud v Kladně, Okresní soud v Kolíně, Okresní soud v Kutné Hoře, Okresní soud v Mělníku, Okresní soud v Mladé Boleslavi, Okresní soud v Nymburce, Okresní soud Praha-východ, Okresní soud Praha-západ, Okresní soud v Příbrami, Okresní soud v Rakovníku Krajský soud v Českých Budějovicích(s pobočkou v Táboře) Okresní soud v Českém Krumlově, Okresní soud v Českých Budějovicích, Okresní soud v Jindřichově Hradci, Okresní soud v Pelhřimově, Okresní soud v Písku, Okresní soud v Prachaticích, Okresní soud ve Strakonicích, Okresní soud v Táboře Krajský soud v Plzni Okresní soud v Domažlicích, Okresní soud v Chebu, Okresní soud v Karlových Varech, Okresní soud v Klatovech, Okresní soud Plzeň-jih, Okresní soud Plzeň-město, Okresní soud Plzeň-sever, Okresní soud v Rokycanech, Okresní soud v Sokolově, Okresní soud v Tachově Krajský soud v Ústí nad Labem(s pobočkou v Liberci) Okresní soud v České Lípě, Okresní soud v Děčíně, Okresní soud v Chomutově, Okresní soud v Jablonci nad Nisou, Okresní soud v Liberci, Okresní soud v Litoměřicích, Okresní soud v Lounech, Okresní soud v Mostě, Okresní soud v Teplicích, Okresní soud v Ústí nad Labem Krajský soud v Hradci Králové(s pobočkou v Pardubicích) Okresní soud v Havlíčkově Brodě, Okresní soud v Hradci Králové, Okresní soud v Chrudimi, Okresní soud v Jičíně, Okresní soud v Náchodě, Okresní soud v Pardubicích, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, Okresní soud v Semilech, Okresní soud ve Svitavách, Okresní soud v Trutnově, Okresní soud v Ústí nad Orlicí Vrchní soud v Olomouci Krajský soud v Brně(s pobočkami v Jihlavě a ve Zlíně) Městský soud v Brně, Okresní soud v Blansku, Okresní soud Brno-venkov, Okresní soud v Břeclavi, Okresní soud v Hodoníně, Okresní soud v Jihlavě, Okresní soud v Kroměříži, Okresní soud v Prostějově, Okresní soud v Třebíči, Okresní soud v Uherském Hradišti, Okresní soud ve Vyškově, Okresní soud ve Zlíně, Okresní soud ve Znojmě, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou Krajský soud v Ostravě(s pobočkou v Olomouci) Okresní soud v Bruntále (s pobočkou v Krnově), Okresní soud ve Frýdku-Místku, Okresní soud v Jeseníku, Okresní soud v Karviné (s pobočkou v Havířově), Okresní soud v Novém Jičíně, Okresní soud v Olomouci, Okresní soud v Opavě, Okresní soud v Ostravě, Okresní soud v Přerově, Okresní soud v Šumperku, Okresní soud ve Vsetíně (s pobočkou ve Valašském Meziříčí)
Organizace a činnost českých soudů náhled|Jednací síň Úkolem soudů je autoritativně rozhodovat o návrzích, jako je žaloba nebo obžaloba, které jsou mu v zákonem stanovených věcech a zákonem stanoveným způsobem předloženy. Konkrétní rozhodnutí pak činí zejména v jednodušších případech samosoudce, což je vždy profesionální soudce, nebo ve složitějších záležitostech soudní senát. Ten je většinou tříčlenný a obsazen je také jen soudci (u krajských soudů, pokud rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech, v něm ale zasedají i laičtí přísedící).§ 19, 27, 31 a 35 zákona o soudech a soudcích Protože v moderním právním státě je rozhodování soudu zásadně veřejné, aby byla umožněna veřejná kontrola nad výkonem soudní moci, je jednání soudu vedeno v jednací síni s volným přístupem veřejnosti. Pouze někdy může být v zájmu ochrany mladistvých osob či veřejného pořádku veřejnost z konkrétního jednání vyloučena. Při soudním jednání se dbá na jeho důstojnost a proto je v ní mj. umístěn státní znak a soudci soudí v talárech. Pokud v řízení rozhoduje soudní senát, vede řízení jeho předseda.
Kromě soudců ale určitá soudní rozhodnutí mohou mimo soudní jednání vydávat např. i justiční kandidáti, asistenti soudců či vyšší soudní úředníci,§ 3 zákona o soudech a soudcích kteří jsou, stejně jako soudci, na základě každoročního rozvrhu práce zařazeni do jednotlivých soudních oddělení. Administrativní chod soudního oddělení zabezpečuje jeho kancelář, složená ze zapisovatelek a vedoucí kanceláře.§ 40–42 zákona o soudech a soudcích V každé soudní budově pak pořádek udržuje justiční stráž. Specifikou je u nejvyšších soudů existence tzv. kolegií, jejichž smyslem je soustředit soudce zaměřené na určitou agendu; u Nejvyššího soudu jsou zřízena dvě, trestní kolegium a občanskoprávní a obchodní kolegium.