Čupakabra (mužský rod, ze španělského el chupacabras, výslovnost: / tʃupa'kabɾa /, složené ze slov chupar – „vysávat“, a cabra – „koza“, doslova „vysávač koz“) je kryptid, pověstné zvíře údajně žijící v některých částech Severní a Jižní Ameriky.
Čupakabra jako moderní mýtus V moderním kontextu je slovo čupakabra spojováno se zprávami o spatření neznámého zvířete poprvé zaznamenanými v Portoriku a posléze v Mexiku a Spojených státech (zde zejména v latinskoamerické komunitě). První očitá svědectví byla nahlášena v Portoriku v roce 1995. Od té doby byl čupakabra údajně zpozorován dále na severu (až po Maine), dále na jihu (až po Chile), a dokonce i mimo americký kontinent (v Rusku a na Filipínách). Nejvíce svědectví o zahlédnutí čupakabry však pochází z Mexika a jihozápadu USA (Texas, Nové Mexiko). Biologové a přírodovědci jsou toho názoru, že čupakabra je pouhou moderní pověstí.
Popis thumb|Jedna z vyobrazovaných podob čupakabry Fyzický popis čupakabry není ve všech svědectvích stejný a často se výrazně liší. Zjednodušeně lze vyčlenit čtyři hlavní skupiny popisů, z nichž každá zřejmě popisuje odlišného tvora. Podle prvních svědků z Portorika to byl drobný, chlupatý humanoid, velikosti a vzhledu bipední bezocasé opice, s útlou čelistí, ostrými zuby a černýma očima, který se kromě masa a krve živí také melouny. Jiní viděli těžkopádné lysé zvíře, připomínající želvu bez krunýře, dikobraza nebo malého medvěda s hřebenem ostnů sahajících od krku až po krátký, pahýlovitý ocas. Jeho hlava vypadala jako želví, ale měla výrazné zuby, vyčnívající z horní čelisti. Tvor se pohyboval po čtyřech, ale mohl se také postavit na zadní, podobně jako medvěd. V tomto případě by se mělo jednat spíš o plaza než savce. Řidčeji bývá čupakabra popisována jako létající tvor s kožnatými křídly, podobnými netopýřím, který ale dokáže obratně běhat po zadních končetinách i po zemi. Největší skupina svědectví zahrnuje popisy lehkého, lysého zvířete velikosti psa, pohybující se po zadních končetinách, podobně jako klokan. Často bývá připomínán dlouhý bičovitý ocas, velké boltce nebo kulatá, jakoby kočičí hlava s téměř lidským výrazem a dlouhými tesáky, vyčnívajícími i ze zavřené tlamy. někde je i u tohoto typu zmiňován ostnitý hřeben na hřbetě a ocasu. Zbarvení má být šedé, pestré, nebo proměnlivé jako u chameleona. Mezi společné znaky většiny popisů patří: lysá nebo šupinatá kůže, pohyb po zadních končetinách, dlouhé tesáky vyčnívající i ze zavřené tlamy a inteligentní, téměř lidské oči mandlového tvaru. V letech 2004–2011 byla údajná čupakabra několikrát vyfotografována, ulovena nebo za ni byla pokládána nalezená uhynulá zvířata. Vždy se však jednalo o kojota, domácího psa nebo mývala postiženého kožní chorobou (nejčastěji svrabem), takže zvířata byla lysá, případně i jinak zdeformovaná.
Historie Poprvé zaznamenané útoky se odehrály v květnu 1995 v Portoriku. Bylo nalezeno osm mrtvých ovcí, každá se třemi kousnutími v oblasti hrudníku a zcela bez krve. Téhož roku v srpnu uhynulo v portorickém městě Canóvanas údajně 150 hospodářských a domácích zvířat a jedna svědkyně, Madelyne Tolentino, nahlásila spatření čupakabry. Místní se původně domnívali, že zvířata v Portoriku zabíjel jakýsi satanistický kult. Podobný případ se odehrál v roce 1975 v městečku Moca, ovšem tam byla smrt zvířat přisouzena Upíru z Moca (el gracinha de Moca). Nahlášených zabití a záhadných úmrtí zvířat na ostrově přibývalo, přičemž z každého byla několika okrouhlými rankami vysáta krev. Termín el chupacabras prý zavedl portorický komik a podnikatel Silverio Pérez brzy po ohlášení prvních incidentů v tisku. Krátce po prvních zprávách o čupakabrovi v Portoriku byla zaznamenána úmrtí zvířat v dalších zemích, jako je Dominikánská republika, Argentina, Bolívie, Chile, Kolumbie, Honduras, Salvador, Nikaragua, Panama, Peru, Brazílie, USA a Mexiko. Tvorové, více či méně odpovídající popisu čupakabry však byli pozorování již dříve. V oblasti západního Mexika to byl již v 18. století tvor jménem itzcuintlipotzotli, připomínající lysého psa s jakýmsi hrbem na hřbetě, údajně velmi agresivní a nebezpečný domácím psům. Dále bývá v souvislosti s čupakabrou uváděn i tzv. ďábel z Jersey, údajně pozorovaný již v 19. stol., a poté roku 1909, na rozdíl od čupakabry však měl mít koňskou hlavu, kopyta a netopýří křídla. Ještě podobnější čupakabře bylo Enfieldské monstrum, pozorované roku 1973 ve městečku Enfield ve státe Illinois, kde údajně napadlo malého chlapce. Mělo být lysé, s ostrými drápy a obrovskýma, rudě svítícíma očima, na rozdíl od čupakabry však mělo mít tři (!) zadní nohy. Později se vyskytla údajná pozorování také v Evropě, zejména v Polsku, Bývalé Jugoslávii a Rusku, a dokonce i na Filipínách, kde se však odedávna vyprávějí příběhy o podobném strašidle či démonovi jménem Sigbin, které připomíná kombinaci ještěrky a netopýra a může lidem vysávat krev z jejich stínu.
Čupakabra v Česku V dubnu 2015 v brněnské městské části Kohoutovice procházející se žena spatřila a vyfotografovala neznámé zvíře. V diskuzích a médiích bylo následně označeno za čupakabru. Podle vyjádření zoologů šlo pravděpodobně o vyhublého bezsrstného psaKohoutovický čupakabra? Podle zoologa pes bez srsti.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kryptidi Kategorie:Městské legendy