1. duben je 91. den roku podle gregoriánského kalendáře (92. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 274 dní. Svátek má Hugo. Často se nazývá apríl. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
Události
Česko 1839 – V Třineckých železárnách byla zapálena první vysoká pec na dřevěné uhlí. 1848 – Nejvyšší purkrabí Království českého Rudolf hrabě Stadion zřídil v Praze poradní mimořádnou guberniální komisi, která měla omezit vliv Svatováclavského výboru. 1887 – V Jindřichově Hradci, jako v prvním českém městě, bylo zavedeno elektrické osvětlení ulic. 1893 – Na základě washingtonské mezinárodní konference z roku 1884 začal platit systém 24 hodinových pásem vymezených poledníky. 1899 – V Olomouci byl zahájen provoz elektrické tramvaje. 1913 – Byl otevřen Jedličkův ústav, první český ústav pro tělesně postižené . 1918 – Národně socialistická strana se sloučila se skupinou anarchistů a přejmenovala se na Československou stranu socialistickou. 1921 – Bratři Čapkové se stali redaktory Lidových novin.https://is.muni.cz/el/ped/jaro2013/CJ3BP_LOS2/NOVINAR.pdf 1926 – V rozhlasovém vysílání Českého rozhlasu byl zaveden nový časový signál. Vysílal se vždy v poledne a ve 22.00 hodin ze Státní hvězdárny v podobě 6 teček. 1938 – Ministerský předseda Milan Hodža zahájil jednání s vedením Sudetoněmecké strany o řešení sudetoněmecké krize. 1957 – V Litvínově byl zahájen provoz na prvním úseku normálněrozchodné tramvajové tratě do Mostu. 1964 – Premiéra Recitalu 64 Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra v Městské knihovně v Praze. 1966 – Avia Letňany zahájila výrobu vylepšeného nákladního automobilu Praga S5T-3. 1972 – Škoda 120 S jako první československý automobil získala homologaci Mezinárodní automobilová federace pro skupinu A2 (přestože za cenu podvodu). 1981 – Premiéra filmové muzikálové parodie Trhák, kterou režisér Zdeněk Podskalský natočil o rok dříve podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. 1987 – Zahájení činnosti Letecké záchranné služby v ČSSR – zřízena základna v Praze, kde Letecká služba Federálního ministerstva vnitra používala vrtulník Mi-2 s volacím znakem Kryštof 1. 1990 – V Kroměříži byla uspořádána manifestace „Moravskoslezská neděle“, byl vyhlášen požadavek obnovení moravskoslezské samosprávy a založeno Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. 1993 – V Praze začala platit „katalyzátorová vyhláška“, omezující vjezd některých motorových vozidel do některých oblastí. 1992 – AC Sparta Praha porazila FC Barcelona 1:0. 2009 – Začala vysílat Prima Cool. 2026 – Zahájilo vysílání EDU Rádio, česká soukromá rozhlasová stanice zaměřená na vzdělávání a osvětu.
Svět 374 – Halleyova kometa se přiblížila Zemi na < 0,09 astronomické jednotky. 1504 – Anglické cechy se dostaly pod státní kontrolu. 1572 – Gézové, členové protišpanělské opozice, dobyly Brielle, co bylo klíčovou bitvou Nizozemské revoluce. 1578 – William Harvey z Anglie objevil krevní oběh v těle. 1778 – Neworleánský obchodník Oliver Pollock vytvořil symbol „$“ 1789 – První schůze členů Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických v New Yorku. 1900 – Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň. 1918 – Ve Spojeném království bylo založeno Royal Air Force. 1924 – Adolf Hitler byl po neúspěšném pivním puči odsouzen na 5 let do vězení, ale již 20. prosince byl podmínečně propuštěn na svobodu. 1945 – Začala bitva o Okinawu. 1947 – Blackburn Firecrest uskutečnil svůj první let. 1948 V Keni byl založen Národní park Tsavo. Faerské ostrovy získaly v rámci Dánského království rozsáhlou autonomii. Američtí fyzikové George Gamow a Ralph Alfer představili teorii o horkém počátečním vesmíru, kterou jejich odpůrce Fred Hoyle vzápětí posměšně označil jako Big Bang (což může znamenat jak „velký třesk“, tak i „velký humbuk“). 1949 – Japonsko založilo svou vlastní akciovou burzu. Dnes patří mezi největší akciové trhy na světě. 1950 – Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu. 1959 – Izraelský premiér David Ben Gurion založil tajnou službu Mossad. 2002 – Nizozemsko jako první země na světě legalizovalo eutanazii. 2004 – vznikla e-mailová služba Gmail
Narození
Česko náhled|upright|Milan Kundera (* 1929) 1619 – Bedřich Bridel, český misionář, spisovatel a básník († 15. října 1680) 1776 – Hugo František Salm, šlechtic, průmyslník a mecenáš († 31. března 1836) 1788 – Josef František Wittoch, český kantor a skladatel (* 1. dubna 1871) 1802 – Josef Alexandr Dundr, učitel a vlastenec († 14. září 1874) 1827 – Josef Mottl, kladenský farář, zastupitel a historik († 8. srpna 1884) 1835 – Josef Vilímek, český vydavatel († 16. dubna 1911) 1852 – Kliment Čermák, amatérský historik († 19. ledna 1917) 1853 – Josef Klenka, sokolský funkcionář († 19. července 1932) 1868 Jan Kolář, profesor mostního stavitelství, rektor ČVUT († 18. dubna 1958) Alois Kolísek, československý politik († 25. srpna 1931) Eduard Neumann, lékař, překladatel († 19. října 1942) František Vážný, prezident Nejvyššího soudu († 9. března 1941) 1869 – Dominik Leibl, československý politik († 21. prosince 1947) 1875 – Hugo Doskočil, katolický kněz, rektor kněžského semináře v Hradci Králové († 9. srpna 1961) 1878 – Jan Cais, generální vikář českobudějovické diecéze († 20. dubna 1950) 1879 – František Mašata, československý politik († 28. února 1943) 1883 – Hugo Bezděk, sportovec († 19. září 1952) 1885 Ignác Arnož, český katolický biskup a misionář († 26. února 1950) Arnošt Bass, pedagog, překladatel a publicista († 1943) 1886 – František Rambousek, entomolog a československý politik († 14. září 1931) 1888 – František Formánek, český sochař, konstruktér a vynálezce († 5. dubna 1964) 1890 – Berthold Epstein, český pediatr († 9. června 1962) 1897 – Ladislav Borovanský, český anatom († 4. ledna 1971) 1901 – Jan Lauschmann, chemik a fotograf († 1. ledna 1991) 1907 Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách († 9. září 1984) Vlasta Štáflová, spisovatelka († 14. února 1945) 1908 – Pravdomil Svoboda, botanik a dendrolog († 16. března 1978) 1910 – Jaroslava Bajerová, sportovní gymnastka, stříbrná medaile LOH 1936 († 23. srpna 1995) 1913 Bedřich Steiner, komunistický poslanec († 1. října 1983) František Peltán, účastník československého protinacistického odboje († 20. července 1942) 1917 – Jaromír Svoboda, zpěvák a divadelní fotograf († 27. července 1992) 1925 – Herbert Patzelt, německý evangelický farář a historik 1929 – Milan Kundera, spisovatel († 11. července 2023) 1931 – Jaroslav Štika, valašský národopisec, sběratel lidové kultury († 28. září 2010) 1932 – Jiří Smutný, český dirigent a skladatel 1935 – Josef Topol, český básník a dramatik († 15. června 2015) 1937 – Eduard Maur, historik († 19. srpna 2026) 1939 – Jiří Stromšík, germanista, vysokoškolský pedagog a překladatel 1942 – Jaroslava Severová, grafička a pedagožka 1947 Petr Bukovský, textař populárních písní Václav Riedlbauch, český hudební skladatel, pedagog a manažer 1948 – Vladimír Kůrka, soudce Ústavního soudu 1949 – Václav Bláha, český malíř a grafik 1950 – Richard Hindls, vysokoškolský pedagog, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze 1954 – Vlastimil Šik, malíř a výtvarný pedagog († 2. července 2009) 1955 – Čeněk Pavlík, český houslový virtuóz 1958 – Lukáš Evžen Martinec, jedenáctý opat starobrněnského augustiniánského kláštera 1959 – Petr Mašek, český spisovatel 1971 – Josef Plachý, stolní tenista 1975 – Filip Švarc, dabér a herec 1996 – Nikola Zdráhalová, rychlobruslařka 2000 – Barbora Seemanová, plavkyně
Svět náhled|upright|Antoine François Prévost * (1697) náhled|upright|Otto von Bismarck (* 1815) náhled|upright|Sergej Rachmaninov (* 1873) náhled|upright|Andreas Thorkildsen (* 1982) náhled|upright|Róbert Vittek (* 1982) 1328 – Blanka Francouzská, vévodkyně orleánská, dcera krále Karla IV. († 8. února 1382) 1347 – Ingeborg Dánská, dánská princezna († 16. června 1370) 1578 – William Harvey, anglický lékař, anatom a fyziolog, objevitel krevního oběhu († 3. června 1657) 1607 – Marie Eleonora Braniborská, braniborská princezna a falcká lankraběnka († 18. února 1675) 1629 – Jean-Henri d’Anglebert, francouzský hudební skladatel († 23. dubna 1691) 1647 – John Wilmot, anglický básník († 26. července 1680) 1682 – Pierre-Joseph Thoulier d’Olivet, francouzský jazykovědec a překladatel († 8. října 1768) 1693 – Melusina von der Schulenburg, nemanželská dcera anglického krále Jiřího I. († 16. září 1778) 1694 – Samuel Hruškovic, slovenský teolog († 1. září 1748) 1697 – Antoine François Prévost, francouzský spisovatel († 23. prosince 1763) 1721 – Karel Maria Raimund z Arenbergu, rakouský polní maršál († 17. srpna 1778) 1730 – Salomon Gessner, švýcarský malíř a německojazyčný básník († 2. března 1788) 1738 – Juraj Papánek, slovenský kněz a historik († 11. dubna 1802) 1753 – Joseph de Maistre, francouzský filozof († 26. února 1821) 1755 – Jean Anthelme Brillat-Savarin, francouzský právník, politik, gurmán a gastronom († 2. února 1826) 1764 Barbara Krafft, rakouská malířka († 28. září 1825) plnokrevník Eclipse, nikdy neporažený závodní kůň, předek asi 80 % všech dnešních dostihových koní († 26. února 1785). 1776 – Sophie Germainová, francouzská matematička, fyzička a filosofka († 27. června 1831) 1780 – Alois Gonzaga z Lichtenštejna, rakouský generál († 4. listopadu 1833) 1809 – Nikolaj Vasiljevič Gogol, ruský spisovatel († 4. března 1852) 1813 – Carl Rammelsberg, německý chemik a mineralog († 28. prosince 1899) 1815 – Otto von Bismarck, německý politik († 30. července 1898) 1825 – Augusta Ferdinanda Toskánská, rakouská arcivévodkyně († 26. dubna 1864) 1839 – Sanjútei Enčó, japonský vypravěč († 11. srpna 1900) 1851 – Bernard III. Sasko-Meiningenský, poslední vévoda sasko-meiningenský († 16. ledna 1928) 1854 – Augustus Tolton, první černošský katolický kněz v USA († 9. července 1897) 1855 – Ewald von Lochow, německý generál († 11. dubna 1942) 1858 – Gaetano Mosca, italský politolog († 8. listopadu 1941) 1862 Frederick Delius, anglický hudební skladatel († 27. července 1934) Hugo von Schauer, ministr spravedlnosti Předlitavska († 3. dubna 1920) 1865 – Adolf Richard Zsigmondy, německý chemik († 24. září 1929) 1866 – Ferruccio Busoni, italský hudební skladatel († 27. července 1924) 1868 – Edmond Rostand, francouzský dramatik († 2. prosince 1918) 1873 – Sergej Rachmaninov, ruský skladatel († 28. března 1943) 1875 – Edgar Wallace, anglický spisovatel a novinář († 10. února 1932) 1876 Ernst Stern, rumunsko-německý scénograf († 28. srpna 1954) Peter Strasser, organizátor bojové činnosti německé námořní vzduchoplavby († 5. srpna 1918) 1878 – Carl Sternheim, německý dramatik, básník a spisovatel († 3. listopadu 1942) 1879 – Frank Dixon, kanadský hráč lakrosu († 29. listopadu 1932) 1885 Wallace Beery, americký herec († 15. dubna 1949) Clementine Churchillová, manželka britského premiéra Winstona Churchilla († 12. prosince 1977) 1887 – Leonard Bloomfield, americký jazykovědec († 18. dubna 1949) 1891 – Armand de Turenne, francouzský stíhací pilot († 10. prosince 1980) 1893 – Chana Rovina, izraelská divadelní herečka († 3. února 1980) 1895 – Alberta Hunter, americká bluesová zpěvačka († 17. října 1984) 1898 – William James Sidis, americký matematický a jazykový génius († 17. července 1944) 1901 – Sergiusz Piasecki, polský spisovatel († 12. září 1964) 1902 – Józef Mackiewicz, polský spisovatel († 31. ledna 1985) 1905 – Gaston Eyskens, premiér Belgie († 3. ledna 1988) 1906 – Alexandr Sergejevič Jakovlev, sovětský letecký konstruktér († 22. srpna 1989) 1907 Gejza Dusík, slovenský hudební skladatel († 6. května 1988) Kjózan Džóšú Sasaki, japonský učitel rinzai zenu († 27. července 2014 1908 – Abraham Maslow, americký psycholog († 8. června 1970)