Bohemians Praha 1905

Bohemians Praha 1905 je český profesionální fotbalový klub, sídlí v pražských Vršovicích a je všeobecně uznávaným pokračovatelem fotbalového klubu existujícího pod názvy SK Kotva (od roku 1895), AFK Vršovice (od roku 1905) a Bohemians (od roku 1927). O název a nástupnictví se vedly právní spory od roku 2005, kdy klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik.

Největšími úspěchy klubu jsou účast v semifinále Poháru UEFA v sezóně 1982/83, vítězství v Československé lize v téže sezóně 1982/83 a vítězství v Českém poháru v roce 1982.

Klub má dlouhodobou rivalitu s týmem SK Slavia Praha (viz Vršovické derby).

Historie

Začátky V roce 1895 vznikl ve Vršovicích, v té době malé vesnici poblíž Prahy, sportovní kroužek Kotva, kde mladí lidé (sdružení čítalo 17 členů) provozovali zejména cyklistiku a kopanou. Není známá žádná oficiální registrace tohoto sdružení z té doby, ale bez ní mohlo jen těžko vyvíjet nějakou činnost v Rakouském mocnářství. Již v té době byly klubové barvy zelená a bílá.

Protože Český svaz fotbalový (vznikl 1901), který právě žádal o přijetí do FIFA, potřeboval mít v Čechách co nejvíce fotbalových klubů, podal SK Kotva v roce 1905 přihlášku do svazu. Ještě téhož roku se přejmenoval a do svazu již vstoupil (16. prosince 1905, jako 14. člen ČSF)http://www.rvibohemkapage.wz.cz/klub_info.htm sportovní klub AFK Vršovice (Atletický a fotbalový klub Vršovice). Ten již měl stanovy odpovídající zákonu a byl tedy schválen a zaknihován na c. k. místodržitelství v Praze. I přes protesty Rakouska se Český svaz fotbalový stal v roce 1906 prozatímním členem FIFA.

Při svém oficiálním vzniku měl již klub 86 členů (z toho stále ještě 9 původních hráčů z roku 1895) a řídil chod čtyř mužstev. V roce 1906 byla svolána první valná hromada do hostince „U Bohatů“ (v dnešní Donské ulici). Na této schůzi byl zvolen první známý výbor klubu, předseda (Hynek Počta) s místopředsedou (J. Brzobohatý).http://historiebohemians.blogspot.cz/2009/10/vse-o-bohemce.html?m=1

Největší potíží malého venkovského klubu byla absence vlastního hřiště. Žádost o dar v podobě pozemku na hřiště (po několika vítězstvích nad předními pražskými celky) byla vršovickou obcí zamítnuta, dokonce s poukazem, aby si ti „kopálisti našli jinou, užitečnou zábavu, než kopat do mičudy, ať se raději dají do kopání a zarovnání kopce Bohdalce…“. Nedělními cestami po českém venkově a propagací fotbalu se alespoň vršovičtí zasloužili o založení mnoha nových mužstev. Až v roce 1912 získali první mecenáše (firma Waldes a Občanská záložna ve Vršovicích) a 19. srpna 1914 bylo slavnostně otevřeno nové hřiště. To se ale nenacházelo na místě dnešního stadionu u Botiče, ale na místě dnešního nedalekého Ministerstva životního prostředí. Nazýváno ale již bylo Ďolíček.

Nové hřiště se projevilo zvýšenou aktivitou fotbalistů, ale i jiných sportovců. Vršovický AFK se stal jedním z předních českých klubů. Světová válka sice přinesla útlum, ale v roce 1916 získal AFK Pohár dobročinnosti.Jiné zdroje (včetně těch použitých ve Wikipedii) uvádějí ovšem jiného vítěze. O rok později přivítaly Vršovice prvního zahraničního soupeře (Simmeringer SC). Se soupeřem sice prohrály 1:3 (polovina hráčů bojovala v zákopech, šest hráčů prvního mužstva ve válce padlo), ale později začali fotbalisté AFK šířit slávu československé kopané i v zahraničí (po Evropě).

První mezinárodní zápasy

Legendární zájezd V roce 1927 přišla nabídka z Austrálie. Funkcionáři Slavie a Viktorie Žižkov nevěřili v uskutečnění, a vzdali se zájezdu ve prospěch AFK Vršovice. Dne 6. dubna 1927 odjela výprava pod názvem Bohemians na slavný zájezd do Austrálie, po kterém zbylo vršovickým nové jméno (AFK Bohemians) a klokan ve znaku.

Před odjezdem Vršovičtí fotbalisté hledali vhodný název, AFK Vršovice by byl pro obyvatele Austrálie nevyslovitelný. Nakonec byl zvolen název Bohemians – Češi, který připomínal zemi, odkud zelenobílí hráči pocházeli.

Výprava Zájezdu se účastnilo 16 hráčů a dva funkcionáři klubu:http://www.rvibohemkapage.wz.cz/sin_slavy_boh_legendy.htm

Brankáři: Antonín Kulda, Josef Šejbl Obránci: František Krejčí, Antonín Kašpar, Jaroslav Kučera Záložníci: Jaroslav Průšek, Václav Pinc (kapitán), František Hochmann II, Jan Eisner Útočníci: Jan Wimmer, Jan Knížek, Antonín Mašat, Oldřich Havlín, František Špic, Václav Rubeš a Jaroslav Hübš-Javornický Funkcionáři: hlavní vedoucí výpravy Zdislav Práger a mezinárodní sekretář Zdeněk Kalina

Zápasy na zájezdu

Význam zájezdu Před odjezdem z tehdejšího Wilsonova nádraží se s fotbalisty přišly rozloučit snad celé Vršovice, ale i fandové z celé Prahy. V projevech na rozloučenou také zaznělo: „Vaše výprava z pražského předměstí jest nejdelší cestou československých sportovců. Bude trvat téměř pět měsíců. A budete se bít za čest a vlajku nejen svého klubu, ale celého československého sportu, ba celého národa. A my doma pevně doufáme, že nás Vršovice nezklamou.“

Zájezd byl nakonec úspěšný jak sportovními výsledky (19 zápasů, 14 výher, 2 remízy a pouze 3 prohry), tak i společensky. Většina Australanů se teprve po příjezdu dozvěděla o existenci Československa. Velkou propagaci relativně nového státu zajistil místní tisk.

Velké oslavy byly uspořádány po příjezdu fotbalistů ve Vršovicích, ale probíhaly i po cestě fotbalistů do Prahy. Triumfální návrat byl 30. července symbolizován zaplněnými peróny fanoušky a muzikanty ve všech stanicích, kudy se fotbalisté z Vršovic vraceli.

Ze zájezdu přivezli vršovičtí fotbalisté párek klokanů. Klokany věnoval ministr veřejných záležitostí Queenslandu prezidentu T. G. Masarykovi. Ten je od Bohemians přijal pouze symbolicky, vzápětí je daroval zpět do Vršovic, do Grébovky. Nový maskot a znak klubu je součástí klubu dodnes.

Dannerův stadion (1932) náhled|Stadion v Ďolíčku

Dannerův stadion (přezdíván Dolíček nebo Ďolíček) byl slavnostně otevřen pět let po historickém zájezdu do Austrálie 27. března 1932 zápasem se Slavií a na tribuny tehdy přišlo 18 tisíc fanoušků.

Stadion byl pojmenován podle Zdeňka Dannera (1888–1936), tehdejšího ředitele Vršovické záložny a předsedy Bohemky, který se o jeho vznik významně zasloužil.

V roce 1943 a 1944 hrál na tomto stadionu své prvoligové zápasy také další klub SK Nusle ze sousedních Nuslí.

Změny názvů (1940–1965) V roce 1941 změnil klub název z Bohemians na Bohemia, který byl jakžtakž přijatelný i pro německé okupanty. Na konci války byl stadion u Botiče částečně zničen při únorovém bombardování Prahy. Po válce se název vrátil, ale ne na dlouho. Již po únorovém komunistickém puči se název měnil na Železničáři Praha, později na Spartak Praha Stalingrad a poté na ČKD Praha. Název Bohemians se vrátil až roku 1965. Celou tuto éru provázely sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Až na konci padesátých let se klub na delší dobu (sedm ročníků v letech 1958–1965) usadil v lize první.

V roce 1963 začal pro fanoušky ke každému zápasu vycházet magazín Klokan. V roce 1965 byl založen Klokanklub, prvním předsedou se stal známý herec Jiří Vala.

Nahoru dolů (1965–1973) Sice již s původním názvem, ale období let 1965–1973 bylo, stejně jako to předchozí, charakterizováno sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Začátek nejlepšího období (od roku 1973) Zatím nejlepší období Bohemians nastalo po sezóně 1972/73. Družstvo Bohemians se natrvalo usadilo v 1. lize. V roce 1972 převzal družstvo trenér Musil, který vytáhl tým do 1. ligy a jeho práce (do roku 1977) byla základem úspěchů v 80. letech. Již v sezóně 1974/75 se Bohemka umístila na třetím místě, v roce 1979 (již pod legendárním Pospíchalem, který tým svou prací ještě víc pozdvihl) následovalo 4. místo. V té době se v Ďolíčku začali objevovat hráči, které znají příznivci Bohemians dodnes.

V letech 1980–1982 byla Bohemka 3× v tabulce třetí, 2× se dostala do finále Českého poháru a v sezóně 1981/82 ho dokonce vyhrála. Následovala legendární sezóna 1982/83…

Zlatá sezóna (1982/83) náhled|Stanislav Levý Sezóna byla vlastně až na výsledky dost smolná. Trenér Pospíchal měl zdravotní problémy (zápasy vedl asistent Zadina), marodka byla stále plná. Pro hráče Bohemians to byla také obrovská zátěž: Pohár UEFA, reprezentace, Český pohár, liga. Přesto hrála Bohemka nebývale novým stylem s velkým nasazením.

V poháru UEFA se v tomto ročníku Bohemka stala prvním československým týmem, který se probojoval do semifinále. Přešla přes Admiru Vídeň, St. Etienne, Servette Ženeva a Dundee. Až v semifinále nestačila na RSC Anderlecht. Při odvetném zápase na známém Heyselově stadionu (tragédie nastala o dva roky později) hrála v sestavě: Z. Hruška – Jakubec, Prokeš, Bičovský, Levý – Chaloupka, Zelenský, Koukal – Mičinec, Čermák, V. Hruška.

Tehdejší trenér reprezentace František Havránek, ústřední trenér československé fotbalové reprezentace v letech 1978–1984, začal stavět národní družstvo převážně na výkonech klokanů. Hned v prvním zápase kvalifikace (Kypr) hrálo 8 klokanů a další tři se do nominace nedostali kvůli zraněním.

V Českém poháru se hráči Bohemians dostali po předchozím vítězství „pouze“ do finále, kde prohráli s armádní Duklou.

Vítězství v lize sledovalo v sezóně 1982/83 v Ďolíčku při každém utkání přes 10 000 diváků. Pavel Chaloupka se stal se 17 góly králem ligových střelců. Při vyhlašování ankety Fotbalista roku bylo v první desítce 5 hráčů Bohemky. Přispěla k tomu i nebývalá konkurence na každém postu a obrovské nasazení hráčů. Cesta, kterou začal trenér Musil a rozvinuli trenéři Pospíchal se Zadinou, dospěla ke zlatému cíli.

Tehdejší popularita např. vedla podnik Sfinx k výrobě zelených mentolových bonbonů pod názvem Klokanky. Ty se vyrábějí dodnes.

Od titulu ke konci ČSSR (1983–1993) I po zisku titulu patřilo Bohemians k předním týmům československé ligy. V následujících čtyřech letech se Bohemka umístila v lize na 3., 2., 5. a 3. místě. Nejlepší období se ale chýlilo ke konci. Výjimkou byl revoluční ročník 1989/90, kdy získala 4. místo, ale blížil se konec republiky. V sezóně 1992/93 (15. místo) se Bohemians zachránilo v nejvyšší lize až v baráži.

Samostatná česká liga (od roku 1993) To, co se díky rozdělení republiky vyhnulo Bohemians v sezóně 1992/93, nastalo na jaře roku 1995. Sestup do 2. ligy. A problémům nebyl konec.

Problémy z roku 2005

V roce 2005 klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik, přišel dokonce i o profesionální licenci, ale majitelem se stala nově vzniklá akciová společnost AFK Vršovice, na kterou fotbalový svaz převedl všechna práva i závazky; tato transakce byla podstatou několika soudních sporů ze strany Michala Vejsady, majitele původních FC Bohemians Praha. Zároveň došlo ke sporu o název Bohemians, protože si jej spolu s logem od společnosti TJ Bohemians Praha pronajal na sezóny 2005/06 a 2006/07 klub FC Střížkov Praha 9. „Klokani“ jsou známí věrností svých fanoušků, kteří, když byl klub finančně ohrožen, uspořádali sbírku a založili Družstvo fanoušků Bohemians. Celková částka vybraných peněz dosáhla 3 800 000 Kč, z toho 2 800 000 Kč byly věnovány klubu Bohemians 1905 v srpnu 2005, další částky pak v následujícím období.

Na konci března 2007 vstoupila do klubu jako majoritní vlastník společnost CTY Group, která zároveň vyřešila otázku vlastnictví stadionu Ďolíček odkupem 100 % podílu společnosti Bohemians Real – dosavadního vlastníka pozemku a stadionu. Akcionářská struktura Bohemians 1905 k 18. srpnu 2009: 51,2 % CIFI Football (CTY Group), 25 % CU Bohemians (mládež), 10,2 % Družstvo fanoušků Bohemians, 9 % Dariusz Jakubowicz (Barvy a Laky Hostivař, majetkově napojeno na CTY Group), zbylá část byla v držení několika fyzických osob.