Zdeněk Fedorka - FEDOS

náhled|Zbytky jízdních řádů linek P a Z z roku 2006 v Knížkovicích (foto srpen 2010)

Zdeněk Fedorka – FEDOS byl soukromý dopravní podnik a cestovní agentura Zdeňka Fedorky se sídlem v Králově Dvoře u Berouna. Působil ve veřejné autobusové dopravě od roku 1991 až do 14. března 2007, kdy zrušil poslední veřejné linky. Od roku 1991 krátce působil jako první soukromý dopravce v pražské městské hromadné dopravě v postsocialistické době. V letech 1993–2000 provozoval MHD měst Beroun, Králův Dvůr a Zdice; v městské a regionální dopravě na Berounsku zavedl raritní označování linek písmeny, které v berounské MHD zachoval i následující dopravce, Probo trans Beroun. V letech 2005–2007 provozoval dálkové linky z Prahy. Kromě linkové dopravy působil i ve smluvní a zájezdové dopravě, opravárenství vozidel a jako cestovní agentura. V letech 2006–2008 inzeroval na svém webu, že disponuje 30 autobusy různých velikostí.

Historie

Počátky firmy Majitel FEDOSu Zdeněk Fedorka byl původně dlouholetým řidičem autobusů České námořní plavby. Zajišťoval přepravu českých námořníků k různým mořím a již v té době se začal zabývat dovážením ojetých autobusů z ciziny. FEDOS - Zdeněk Fedorka, Foto doprava, Bedřich Zenáhlík, 23. 6. 2006 Podle jiných zdrojů vozil po zájezdech kapely.

Dopravní firma byla podle informace na firemním webu „otevřena“ 11. května 1992 (ačkoliv na pražské MHD se podílela již od roku 1991). Sídlila v Králově Dvoře na náměstí Míru (č. p. 164), kanceláře pro styk s veřejností měla též v Praze u Knížecí (v Ostrovského ulici) a od 1. ledna 2005 i ve Zdicích na Palackého náměstí.

Působení v pražské MHD Zdeněk Fedorka byl v roce 1991 prvním soukromým dopravcem, který začal působit v pražské MHD.Dopravci PID , Společnost pro veřejnou dopravu (zmínka v kapitolce o firmě Hotliner s. r. o.) Již od roku 1990 jednal s pražským magistrátem i s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (ROPID byl založen až v prosinci 1993). V roce 1991 na doporučení náměstka pražského primátora uzavřel Dopravní podnik hl. m. Prahy se Zdeňkem Fedorkou na dobu jednoho roku smlouvu, na jejímž základě se jako subdodavatel podílel na provozu MHD výkonem 3000 vozokilometrů denně. Po uplynutí této smlouvy s ním uzavřel smlouvu odštěpný závod DP-Autobusy, avšak pouze na dobu 3 měsíců a výkon 2000 vozokilometrů denně. FEDOS se však zadlužil a musel žádat o odklad splácení úvěrů, a kvůli tomu Dopravní podnik nechtěl smlouvu prodloužit.

FEDOS provozoval například vůz na lince 255 ze Smíchova do Strnad.Městské linky jiných dopravců než DP, linka 255 , Společnost pro veřejnou dopravu).

Od 12. března 1991 FEDOS měl zajišťovat dopravu na dvou linkách od stanice metra Českomoravská do Horních Počernic, a to 11 dvoudveřovými autobusy,článek Dopravní konkurence – Soukromník v MHD již od 12. března! (Přečetli jsme ve Večerníku) Hornopočernický zpravodaj 3/1991, vydává MNV a Osvětová beseda v Praze 9, Horní Počernice, povoleno odborem kultury NVP, str. 14 nahoře jiný zdroj uvádí dopravu od téhož data na pěti linkách a 13 autobusy,Nedatované výstřižky z novin (zřejmě Pražský večerník), scan na webu citybus.cz: Pražská MHD má soukromníka – Konečně konkurence, autor (kva), dle kontextu vydáno 13. března 1991Odboráři pro monopol, nespecifikované periodikum o několik dní později další zdroj píše o magistrátním výběrovém řízení na vybrané linky MHD, mezi něž patřily linky 221, 222 a 223.Vývoj dopravní obsluhy na sídlišti Černý Most, citybus.cz Na těchto linkách v 80. letech zajišťoval dopravu subdodavatelsky ČSAD KNV Praha n. p. ROPID uvádí, že firma FEDOS zajišťovala v roce 1992 pro Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. provoz linek 155, 221, 222 a 223 (155 je zřejmě překlep místo 255).Zajišťují PID společně s námi – IV, DP kontakt č. 6/2000 , červen 2000, str. 6, autor -ROPID-

Fedorka požadoval 11 Kčs za vozokilometr, zatímco Dopravní podnik hl. m. Prahy vykazoval náklady 15 Kčs na vozokilometr. V té době měl FEDOS 17 řidičů a chystal se nabírat další. Proniknutí Fedorky do MHD motivovalo již v březnu 1991 další čtyři soukromníky, kteří se nabídli Dopravnímu podniku. Odboráři v Dopravním podniku však protestovali: Závodní výbor poslal 7. března 1991 generálnímu řediteli Bodenlosovi dopis s 30 podpisy, v němž konstatuje, že se „pracující závodu 03 Libeň“ téhož dne dozvěděli, že z neoprávněné ředitelovy kompetence mají být v nejbližších dneech autobusové linky 146 a 166 předány „pochybné soukromé firmě vedené panem Fedorkem“, přičemž s hospodářským vedením odborové organizace to nikdo neprojednal (ředitel Bodenlos tvrdil, že to projednáno bylo). Závodní výbor konstatoval, že se nebrání do budoucna konkurenci, ale vadí mu nečestné jednání ředitele vůči zaměstnancům, a závěrem dopisu vyzval ředitele Bodenlose i jeho „poskoka ing. Kubína“, aby zanechali škodlivých vlivů a odstoupili.

Mezitím FEDOS provozoval mimo rámec MHD linku z Horních Počernic do Měšic.

Na konci roku 1990 zahájil FEDOS jednání s místním úřadem v Horních Počernicích a přesvědčil jej srozumitelnou kalkulací nákladů, zatímco Dopravní podnik hl. m. Prahy hrozil nutností dopravu omezovat. Horní Počernice požadovaly od města delimitaci příslušného podílu rozpočtu pro MHD a jeho svěření městské části. Těmto požadavkům město nevyhovělo, avšak jako subdodavatel (takzvaný „smluvní dopravce“ Dopravního poniku hl. m. Prahy převzal FEDOS od 1. srpna 1992 dopravu na čtyřech linkách od konečné stanice metra Českomoravská do Horních Počernic.FEDOS v Počernicích, Hornopočernický zpravodaj č. 9/1992, září 1992, str. 1–2, autor Milan Hellinger, předseda komise dopravy Licence k provozování linek v té době ještě neexistovaly, ty zavedl až zákon 111/1994 Sb. – v jízdních řádech však bylo uvedeno, že přepravu zajišťuje firma Zdeněk Fedorka – FEDOS.

Vzhledem ke špatnému technickému a personálnímu zabezpečení spoje často vynechávaly a proto FEDOS brzy o zakázku přišel. Špatná zkušenost se soukromou firmou FEDOS vedla k udržení a posílení dominantní pozice Dopravního podniku hl. m. Prahy a k tomu, že DP výrazně uspěl i při zavádění prvních příměstských linek integrované dopravy a z některých tras vytlačil i některé tradiční dopravce, privatizované nástupce podniků ČSAD.

Linky na Berounsku náhled|Dnešní dopravce PROBO BUS a. s. stále používá nejen značení linek písmeny, které zavedl FEDOS, ale s přelepeným logem firmy i atypické označníky zastávek, které zavedl FEDOS v době, kdy ještě legislativa ani technické předpisy nebyly připraveny na působení soukromých dopravců (zákon 111/1994 Sb. ještě neexistoval, oborová norma se týkala „zastávek ČSAD“). Označení zastávek neodpovídá vyhlášce č. 30/2001 Sb. ani ČSN 73 6425 z roku 1995 ani ON 73 6425 a ON 73 6426 ze 70. let. Zhruba od roku 1993 začal provozovat systém městské dopravy, který zahrnoval města Beroun, Králův Dvůr a Zdice. Předtím tuto oblast obsluhoval okresní podnik ČSAD (pozdější PROBO BUS). FEDOS zreogranizoval linkové vedení a organizaci MHD a zavedl označování městských linek písmeny (A, B, C, dále H jako Hostim) a v některých úsecích intervalovou taktovou dopravu s hodinovým až dvouhodinovým intervalem.Beroun (7. 1. 2005) , web MHD zastávka, Filip Drápal, 19. 5. 2005 Do stejného systému značení zahrnul i linky ze Zdic do Prahy (P, Z). Jízdní doklady MHD platily v obvodu MHD i na regionálních linkách FEDOSu.Města Beroun a Králův Dvůr, Společnost pro veřejnou dopravu, Lukáš Vrobel, Ondřej Fábera, Michal Skala, 10. 8. 2004, aktualizace 13. 1. 2008 Berounská městská doprava (linka B) začala obsluhovat i obce Hýskov, Nižbor a na nějakou dobu i město Zdice. V městské dopravě platily jízdenky z předprodeje, které se ve vozech označovaly. Od 1. ledna 2001 svěřila města Beroun a Králův Dvůr provozování městské dopravy na základě výběrového řízení dopravci PROBO TRANS BEROUN s. r. o., FEDOS k témuž datu jejich provozování opustil. I nový dopravce (dnes PROBO BUS a. s.) však dodnes zachoval atypické provedení označníků zastávek i označování linek písmeny (které má obdobu už jen u litoměřických autobusů, jihlavských trolejbusů a pražského metra).

Rovněž asi od poloviny 90. let po dobu asi 15 let provozoval FEDOS frekventované linky P a Z z Prahy do Zdic (linka P končila v Praze na Knížecí a následně na Radlické; linka Z končila ve stanici Zličín a obsluhovala i obce Vráž, Loděnice, Rudná, Chrustenice). Toto značení doplňoval i konkurenční dopravce Probo trans Beroun, který svoji linku ze Zdic do Prahy a zpět (původně z Králova Dvora do Prahy) začal označovat písmenem K (písmeno odkazovalo na kyvadlovou dopravu a familiérně se jí tak říkalo "kejvačka"; původně končila v Praze na Radlické a dnes končí ve stanici Nové Butovice; od prosince 2006 byla začleněna do SID jako linka C19). Od roku 2001 byla na linkách P a Z zakázána místní frekvence v obvodu MHD Beroun a Králův Dvůr. Přestože již v červnu 2001 a v červnu 2002 pronikla na trasu z Prahy do Berouna Pražská integrovaná doprava, FEDOS se do ní již nezapojil a po několik let jí částečně konkuroval. Provoz regionálních linek ukončil v době, kdy Berounsko pokryla Středočeská integrovaná doprava, do níž rovněž FEDOS nebyl zapojen.

Dálkové linky Ve středočeském jízdním řádu pro období 1992–1993 se objevila řada prvních soukromých linek, které byly číslovány ve zvláštní číselné řadě. Mezi nimi byla i linka firmy FEDOS P0016 Jirkov – Chomutov – Louny/Kladno – Praha.Jízdní řád pravidelné autobusové dopravy 1992–1993, platí od 31. května 1992 do 22. května 1993, díl 1 (Střední Čechy), administrace: ČSAD, Tiskoviny silniční dopravy Kolín, s. p., str. 705–709

V květnu a červnu 2005 převzal po dopravci Antonínu Řezníčkovi dvě dálkové linky z Prahy na Moravu a jednu z Prahy do jižních Čech a postupně zavedl i několik dalších linek v podobných relacích. Po několika dalších změnách linek a jízdních řádů byl ještě před létem 2006 provoz dálkových linek výrazně zredukován a poslední linky, z nichž na některých byl již plánován jen sezonní letní provoz, byly zrušeny k 15. 3. 2007.

Kritika a zánik linek Na diskusních stránkách měst i v diskusích na dopravních webech se objevovalo velké množství stížností na časté vynechávání spojů, nedodržování jízdních řádů z hlediska časů ani trasy, kvality autobusů atd.Licence fy FEDOS od Magistrátu hl. m. Prahy, Autobusové noviny, Jan Veselý, 20. dubna 2007Magistrátem zmíněny 3 stížnosti na neprovedení téhož spoje linky 133106, další stížnost na neprovedení spoje linky 133105 a stížnost na neprovedení spoje linky 183105Otázka: Stížnost na autobusového dopravce (Petra Michalová 4.10.2005 15:44), Odpověď: (odd. Public Relations OPR MHMP 7.10.2005 13:48), Informační server pražské radnice, Otázky a odpovědiVynechání či hodinové zpoždění spoje 2. 10. 2005 v 18 hodin z Českých Budějovic do PrahyReakce čtenářů na webu bus.zastavka.net : Příspěvek z podstránky Integrovaná doprava Berounska zahájena první etapou Berouňačka 25.05. 2006 - 10:33 (nezastavení linky P v zastávce 25. 5. 2006)Reakce na Berouňačka 25. 05. 2006 10:33 Varování před firmou FEDOS!!! nanai 06. 11. 2007 17:43 (spoj Praha–Český Krumlov 21. 1. 2007 v 16.55 – 50 minut zpoždění, nevydávání jízdenek a nahodilé ceny jízdného, záměrné nedodržení trasy + zabloudění řidiče na trase, v témž měsíci 1x 45 minut zpoždění a 1x vynechání téhož spoje, v předchozím roce vynechání spoje v opačném směru – město Zdice obdobné důvody uvádělo v odpovědích na svém webu jako důvod výpovědi.Fedos-zdeněk fedorka, výpis (formát doc) v archivu na K-Reportu, obsahuje výpis diskusí z webu města Zdice, z textu Lukáše Vrobela na http://www.prahamhd.vhd.cz/ a z webu Foto doprava Bedřicha Zenáhlíka

Od druhé poloviny roku 2006 byl rovněž silně redukován provoz na tradičních linkách z Prahy do Zdic, posledních linek regionální dopravy zanechal dopravce 10. prosince 2006 poté, co mu město Zdice vypovědělo smlouvu.