Tenis na Letních olympijských hrách 1912 ve Stockholmu měl na programu osm soutěží, nejvíce v historii olympijského turnaje. Odehrány byly mužská dvouhra a čtyřhra, ženská dvouhra a smíšené čtyřhry, venku i v hale. Na programu tak chyběl pouze ženský debl.

Jednalo se o druhý a současně poslední ročník olympijského turnaje, který hostil halové soutěže. V důsledku první světové války se další hry uskutečnily až v roce 1920.

Olympijský turnaj Halový turnaj na krytých dvorcích s dřevěným povrchem probíhal mezi 5.–12. květnem 1912, jakožto zahajovací disciplína olympijských her. Venkovní soutěže na antukových dvorcích se uskutečnily od 28. června do 5. července 1912.Official Report (1913): s. 616. Turnaj se odehrál v areálu Östermalms IP, dokončeného v roce 1906. Plán olympiády přinesl rekonstrukci, aby se v něm mohly konat venkovní i halová část.Official Report (1913): s. 617

Šest států – Švédsko, Velká Británie na Letních olympijských hrách 1912, Dánsko, Australasie, Francie a Čechy, vyslaly do halového turnaje celkem dvacet dva reprezentantů. Jediným australasijským olympionikem v něm se stal Novozélanďan Anthony Wilding, který představoval úřadujícího wimbledonského vítěze. Z turnaje si odvezl bronzovou medaili.Official Report (1913): s. 618 Úvodní zápasy byly odehrány 5. května. Wildinga v semifinále vyřadil britský hráč Charles P. Dixon.Official Report (1913): s. 620. Zlatý kov připadl Francouzi André Gobert po finálové výhře nad držitelem stříbrné medaile Dixonem, když v zápase neztratil ani jeden set. Official Report (1913): s. 621.

Do venkovního turnaje nastoupilo sedmdesát účastníků z dvanácti států. Žádného reprezentanta však nevyslala Velká Británie pro paralelně hraný grandslam ve Wimbledonu 1912. Olympijský organizační výbor odmítl posunout datum stockholmské události i přes žádost britských autorit. Významní hráči, včetně Anthonyho Wildinga, Andrého Goberta a Arthura Gorea, tak odmítli startovat na olympiádě a zvolili účast ve Wimbledonu.Official Report (1913): s. 630 Zlato a stříbro si v mužské dvouhře rozdělili Jihoaričené Charles Winslow a Harold Kitson, když první z nich triumfoval po setech 7–5, 4–6, 10–8 a 8–6.Official Report (1913): s. 633 Tato dvojice vytvořila pár do mužské čtyřhry, kterou vyhrála. Stříbrné kovy si odvezli poražení finalisté Felix Pipes a Arthur Zborzil z Rakouska.Official Report (1913): s. 634 Šampionkou ženského singla se stala Francouzka Marguerite Broquedisová, jež v boji o zlato zdolala německou olympioničku Dorotheu Koringovou.Official Report (1913): s. 636 Smíšenou soutěž ovládl německý pár Schomburgk a Koringová po výhře nad Švédy Frickovou a Setterwallem.Official Report (1913): s. 637

Zúčastněné země Celkově nastoupilo osmdesát dva hráčů a hráček, z toho šedesát devět mužů a třináct žen ze čtrnácti národů (muži ze 14 a ženy ze 6 národních olympijských výprav):

náhled|upright=1.3|Finále smíšené čtyřhry v hale – 1 (1 muž) – 8 (8 mužů) – 10 (9 mužů a 1 žena) – 6 (5 mužů a 1 žena) – 3 (3 muži) – 6 (6 mužů) – 7 (6 mužů a 1 žena) – 1 (1 muž) – 7 (6 mužů a 1 žena) – (3 muži) – 2 (2 muži) – 1 (1 muž) – 16 (10 mužů a 6 žen) – 11 (8 mužů a 3 ženy)

Přehled medailí Medailisté Soutěž25px|Zlatá olympijská medaileZlato25px|Stříbrná olympijská medaileStříbro25px|Bronzová olympijská medaileBronz Mužská dvouhra Mužská dvouhra (hala) Ženská dvouhra Ženská dvouhra (hala) Mužská čtyřhra Harold Kitson Felix Pipes Albert Canet Mužská čtyřhra (hala) Maurice Germot Carl Kempe Alfred Beamish Smíšená čtyřhra Dorothea Koringová Sigrid Ficková Marguerite Broquedisová Smíšená čtyřhra (hala) Edith Hannamová Helen Aitchisonová Sigrid Ficková

Pořadí národů PořadíZemě25px|Zlatá olympijská medaileZlato25px|Stříbrná olympijská medaileStříbro25px|Bronzová olympijská medaileBronzCelkově 1. 3 0 2 5 2. 2 2 2 6 3. 2 1 0 3 4. 1 1 1 3 5. 0 2 1 3 6. 0 1 0 1 0 1 0 1 8. 0 0 1 1 0 0 1 1Celkově 8 8 8 24

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Tenisové turnaje ve Švédsku Kategorie:Sporty na Letních olympijských hrách 1912