Mikrovlákenné aktivní uhlí (, zkratka ACF, někdy také ) je formou aktivního uhlí využívanou k průmyslové filtraci nebo jako aktivní složka krycích zdravotnických prostředků. Oproti jiným formám aktivního uhlí má vyšší chemickou čistotu a odlišnou fyzikální strukturu.
Fyzikální vlastnosti Zatímco klasické aktivní uhlí je běžně tvořeno destičkami/šupinkami grafitu, mikrovlákenné aktivní uhlí má vlákennou strukturu. Střední tloušťka vláken se pohybuje mezi 7 až 30 µm, jeho délka je obvykle mezi 50 až 70 mm. Díky tomu má materiál z mikrovlákenného aktivního uhlí vyšší pružnost a ohebnost a také vyšší měrný povrch než aktivní uhlí v podobě destiček. Může tak pohltit více látky a je proto lepší adsorbent.
Příprava Mikrovlákenné aktivní uhlí je získáváno pyroliticky tzv. karbonizací (česky zuhelnatěním) vláken rostlinného původu, např. hydroviskózových vláken.
Využití Průmyslová filtrace Mikrovlákenné aktivní uhlí je pro svoje vlastnosti vhodné pro fyzi- i chemi-sorpci. Je využíváno při průmyslové filtraci v rámci nejrůznějších filtračních procesů, zejména v jaderné energetice, potravinářství a ochraně životního prostředí.
Zdravotnictví Ve zdravotnictví je pro svoje vlastnosti mikrovlákenné aktivní uhlí používáno jako aktivní složka v krycích a obvazových materiálech sendvičového typu. Je tak v kontaktu s povrchem rány, kde pomáhá urychlovat srážení krve a zastavit krvácení, zatímco zamezuje přístupu cizích látek a nečistot. Vytváří a udržuje příznivé mikroklima k hojení chronických a obtížně hojitelných ran.
Mikrovlákenné aktivní uhlí má ve zdravotnictví zejména tyto oblasti použití: ošetření akutních a krvácejících ran, kde je aplikováno jako suchá uhlíková vrstva léčba obtížně hojitelných ran, kde se preferuje tzv. „mokré hojení“, např. při léčbě bércových vředů první pomoc při otravě rány nebo jako součást ošetření při bodnutí, kousnutí či jiném poranění jedovatými organismy
Literatura
Související články Aktivní uhlí
Kategorie:Filtry Kategorie:Formy uhlíku Kategorie:Povrchově aktivní látky