Jaromír Čelakovský (21. března 1846 Vratislav – 16. října 1914 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Františka, sign. FR Z9, s. 12) byl český právní historik, novinář, archivář a mladočeský politik.

Biografie Narodil se z druhého manželství Františka Ladislava Čelakovského s Antonií Reisovou (pseudonym Bohuslava Rajská). Po předčasné smrti obou rodičů vyrůstal v rodině svého strýce Josefa Friče. Studoval na staroměstském Akademickém gymnáziu v Praze (1857–1865). V letech 1865 až 1869 vystudoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a v roce 1871 zde získal doktorát (JUDr.). V 60. letech 19. století se živil jako kopista Františka Palackého a Antonína Gindelyho. Jako jeden ze zakladatelů tzv. ruchovců literárně přispíval do Květů a Lumíra. Koncem 60. let psal rovněž politické články do radikálně demokratických periodik, jako byl časopis Říp a především Josefem Barákem vydávaná Svoboda, resp. Pravda. V letech 1871 až 1886 patřil ke stálým spolupracovníkům Národních listů.

Od roku 1871 působil jako archivní adjunkt v archivu města Prahy, od roku 1892 s titulem druhý archivář. Vedení archivu po penzionovaném prof. Josefu Emlerovi převzal roku 1896. Do penze Čelakovský odešel roku 1907 a jeho nástupcem se stal Josef Teige.

Jako poslanec Říšské rady se výrazně zasloužil o přípravu a přijetí zákona ohledně rozdělení jednotné Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze na samostatnou českou a samostatnou německou univerzitu. V roce 1883 se habilitoval na české právnické fakultě. Roku 1886 se stal mimořádným a roku 1892 řádným profesorem českých právních dějin na právnické fakultě české univerzity v Praze. Byl členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk a krakovské akademie věd. V roce 1891 byl zvolen předsedou Ústřední matice školské.

Ve své historické práci se věnoval zejména dějinám městského práva a českého státního práva. Zasedal v Komisi pro soupis památek Prahy od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Angažoval se rovněž v politice. V letech 1878–1889 a 1895–1913 zasedal za mladočeskou stranu v Českém zemském sněmu. Byl na něj poprvé zvolen zemských volbách roku 1878. Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kutná Hora, Čáslav.http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm Uváděl se tehdy jako mladočech.Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1883.http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm Na sněm se vrátil v zemských volbách roku 1895, nyní za městskou kurii, obvod Vysoké Mýto. Byl zde zvolen i v zemských volbách roku 1901 (stále jako mladočeský kandidát). V zemských volbách roku 1908 uspěl coby mladočechNárodní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu za kurii městskou, obvod Mnichovo Hradiště, Turnov, Bělá.http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm

Po jistou dobu zasedal i v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl poprvé zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1879. Reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Čáslav, Kutná Hora atd.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=71 Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2. Na mandát rezignoval v červnu roku 1881.Das Vaterland, 21. 6. 1881, s. 2. Říšská rada vzala rezignaci na vědomí v listopadu 1881.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=7180 Do vídeňského parlamentu se vrátil znovu krátce až na přelomu století. 28. února 1900 nastoupil po doplňovacících volbách místo Gustava Adámka v kurii městské, obvod Slaný, Louny, Kladno, Nové Strašecí atd. Opětovně byl zvolen až v řádných volbách do Říšské rady roku 1907, za obvod Čechy 021.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Zemřel v říjnu 1914 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Odkazy

Reference

Literatura

ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Moje zápisky 1871–1914, vyd. Luboš Velek – Alice Velková, Praha : Scriptorium, 2004. . VELEK, Luboš. Respektující rivalita: Jaroslav Goll a Jaromír Čelakovský na mocenském poli české historiografie. Několik postřehů k taktikám a strategiím ve vědeckém prostředí přelomu 20. století, in: Jaroslav Goll a jeho žáci, vyd. Bohumil Jiroušek – Josef Blüml – Dagmar Blümlová, České Budějovice 2005, s. 193–242. VELEK, Luboš. Prof. Jaromír Čelakovský a Národní strana svobodomyslná zv. mladočeská, Právněhistorické studie 45/1, 2015, s. 112–126.

Externí odkazy

Irena Prokopová: Jaromír Čelakovský Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Čelakovský Jaromír 1846

Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Mladočeši Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Diplomatici Kategorie:Právní historikové Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození 21. března Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století