Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji; rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).

Název Vesnice byla pojmenována podle hradu Pernštejna ( „Medvědí kámen“), pod nímž leží. V nejstarším dokladu (1350) je podoba Medvědice (Medwidicz), jinak se vždy jméno psalo s počátečním N-.HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek 2. M-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 2 svazky (962 s.). Dostupné online. S. 124.

Historie První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350; je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn; v tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.

Léta 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. V roce 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645; tehdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.

V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, tzv. nedvědický. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.Jindřich Pařízek: Za nedvědickým mramorem. [cit. 2020-12-22]Česká geologická služba: Nedvědice. [cit. 2020-12-22]

Roku 1905 sem byla přivedena železnice, prostřednictvím trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Otevřením nové trati přes Křižanov v 50. letech poklesl význam zdejší trati jen na lokální úroveň.

Za komunistického režimu se místní občané zapojili do brigádnické formy výstavby (akce „Z“); takto byly postaveny, krom rozhodujících staveb městečka, jako mateřská škola, obchodní dům, areál velkého koupaliště, kanalizační řády, přístavba základní školy, i stavby doplňkové, kupř. budova telefonní ústředny, lyžařské vleky, sklad plynu či umělá ledová plocha, dokončená roku 1975.

K 1. lednu 2005 byla Nedvědice společně s dalšími 23 obcemi převedena z okresu Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) do okresu Brno-venkov (Jihomoravský kraj). Území Nedvědice od té doby tvoří výrazný výběžek obklopený skoro ze všech stran územím kraje Vysočina, se zbytkem Jihomoravského kraje je propojeno pouze na jihovýchodě přes obec Černvír. Současně byla Nedvědice zahrnuta do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (tehdy jako koncová zastávka vlakové linky S31, později prodloužené až za Bystřici nad Pernštejnem).

Dne 10. října 2006 byl obci přiznán resp. vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Symboly Symboly Nedvědice byly přijaty 9. dubna 2002 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 104, Václava Klause.Symboly – Nedvědice v REKOSu

Znak Nedvědický znak je tvořen stříbrným štítem s černou zubří hlavou s červeným jazykem a zlatou houžví, provázenou (heraldicky) vpravo dole kosmo postavenou černou proutěnou vrší a vlevo dole šikmo vztyčenou černou uťatou medvědí tlapou s červenou zbrojí.

Pečeť nedvědické rychty z roku 1688, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou; tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.

Vlajka Nedvědická vlajka je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem městského znaku na bílý vlajkový list o poměru stran 2:3. Nahoře ve střední části černá zubří hlava s červeným jazykem a žlutou houžví, provázená dole v žerďové části kosmo postavenou černou vrší a ve vlající části černou uťatou medvědí tlapou šikmo k vlajícímu okraji s červenými drápy k hornímu okraji.

Geografie Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a počtu domů městysu Nedvědice (sčítání lidu) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel Počet domů

+ Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Nedvědice (sčítání lidu) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel Počet domů

Pamětihodnosti náhled|Památkově chráněný dům čp. 35

hrad Pernštejn kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku. dům čp. 35 vila Marie Loosové vila Vendolských Frankova vila vila Mitrovských dřevěný most

Osobnosti František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj

Zajímavosti Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.

Fotogalerie

Odkazy Reference ŠMÍD, Jiří. V městečku pod hradem Pernštejnem. Jihomoravský region. Haló noviny. Futura, 9. listopad 1994, roč. 4 [příloha Volby 1994], čís. 262, s. VII. [cit. 2023-08-18]. .

Související články Římskokatolická farnost Nedvědice pod Pernštejnem

Externí odkazy

Nedvědice – oficiální stránky obce

Kategorie:Městyse v okrese Brno-venkov Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Obce v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Mikroregion Tišnovsko Kategorie:Mikroregion Pernštejn Kategorie:Těžba mramoru v Česku Kategorie:Těžba v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla na Svratce