František Jan Tomsa, německy Franz Johann Tomsa, (4. října 1753 Mokrý, Všeň – 17. listopadu 1814 Praha) byl český spisovatel a publicista, editor gramatických a lexikografických děl a spisů českých autorů a překladatel z němčiny. Byl významnou osobou Českého národního obrození.
Život Studoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dokončení studií pracoval jako správce skladu školních knih. Již za svého mládí se zúčastňoval shromáždění v tehdejších národních kruzích. Je znám především díky svému úsilí o zpřístupnění všeobecného vzdělání a svou láskou k českému jazyku. Od roku 1778 pracoval v tiskárně normální školy v Praze, nejprve jako corrector et translator, po smrti Antona Elsenwagera v roce 1785 získal postavení ekonomického faktora, pod kterého spadala správa knihoskladu a tiskárny normální školy, kde zůstal do své smrti.Barták - Kratochvíl. Typografové. 1996 : Praha, Naše vojsko.
Psal populárně vědecké práce a podle cizích předloh zábavnou literaturu. Jeho zájmem byly též publikace, ve kterých byly vzájemně využívány nové znalosti z přírodních věd a zemědělství. Od roku 1787 publikoval měsíčně spisy pro vzdělávání a zábavu lidu, které patřily k nejvýznamnějším obrozeneckým pracím konce 18. století. Uveřejnil mnoho filosofických prací a zabýval se slovní zásobou češtiny.
Spolupracoval s Josefem Dobrovským a patřil mezi jeho největší obhájce. Zasloužil se také o užívání humanistického písma pro tisk v Čechách, místo v té době užívané německé novogotické fraktury, respektive švabachu. Čeština tištěná antikvou se objevila již ve slabikáři z roku 1775, později v čítankách z roku 1780 a 1797, ovšem všechny tyto texty musely mít spřežkový pravopis, protože v této době ještě nebyl přijat návrh na diakritiku pro humanistické české písmo. Tento problém se Tomsa snažil řešit navrhl ve své době nepříliš úspěšnou reforma pravopisu a grafiky české řeči, kterou poprvé popsal v roce 1788 v práci Uvedení k české dobropísemnosti (první nedochované vydání 1782). Reforma se velmi blížila současné grafice češtiny, Tomsa nahradil všechny spřežky krom ch speciálními písmeny, písmeno j místo pro hlásku í používal pro j, odstranil g s háčkem (ǧ) a písmeno g používal jen pro hlásku g a hlásku u důsledně psal písmenem u, vzhledem k tomu, že hlásku v stále psal písmenem w písmeno v nebylo v jeho abecedě používáno. Právě změna pravopisu hlásek j, g, u se setkala s všeobecným odporem.
Další nemenší problém bylo vlastní opatření typů s diakritikou (akcenty), které nejprve sháněl u českého písmolijce Václava Jana Krabata, ale uspěl až u vídeňského písmolijce Mansfelda, který mu zaslal v roce 1799 akcentovanou antikvu a o rok později i italiku. Tyto typy použil Tomsa poprvé na sazbu svých českých slabikářů, první beletristické dílo celé vytištěné touto antikvou byla Homérova Iliada v překladu Jana Nejedlého.
Dílo
Bajky a povídačky pro školy, 1777 Böhmische Sprache, 1782 Navedení k české dobropísemnosti, 1784 Elementarbuch der böhmischen, deutschen und lateinischen Sprache, 1784 Malý německý a český slovník, 1789 Tomsas Vollständiges Wörterbuch der böhmischen, deutschen und lateinischen Sprache, 1791 Nešťastné příhody k výstraze nezkušené mládeži, 1794 Über die Aussprache der čechischen Buchstaben Ueber die čechische Rechtschreibung, 1802 Über die Bedeutung der čechischen Zeitwörter, 1804 Über die Veränderungen der čechischen Sprache, 1805
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Obrana jazyka českého České národní obrození Národní buditelé
Kategorie:Narození v roce 1753 Kategorie:Úmrtí v roce 1814 Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Čeští lexikografové Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Čeští tiskaři Kategorie:Muži Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Autoři českojazyčných slovníků Kategorie:Autoři německojazyčných slovníků Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Úmrtí 17. listopadu