náhled|Sídlo Climate Research Unit (budova Huberta Lamba)
Termínem Climategate či spor o e-maily Climate Research Unit (CRU) bývá označována aféra, která začala v listopadu 2009 na oddělení pro výzkum klimatu (Climate Research Unit) na University of East Anglia. V tomto období proběhl kybernetický útok na server tohoto oddělení. Dle policejního vyšetřování šlo o velmi sofistikovaný a synchronizovaný útok, při kterém bylo použito maskování útoku, známé z kriminálního prostředí. Neznámí pachatelé stáhli data mailového serveru a získali tak tisíce e-mailů a dalších dokumentů CRU, které pocházely z let 1996–2009. E-maily klimatologů byly zveřejněny několik týdnů před celosvětovým summitem o klimatu v Kodani (7.-18. prosince 2009) na více veřejných serverech na Internetu.„Climategate broke in November, when a cache of e-mails was hacked from a server at the Climatic Research Unit (CRU) of the University of East Anglia in Norwich, England.“ – viz Eric Pooley: The Climate War: True Believers, Power Brokers, and the Fight to Save the Earth, Hyperion Books, 2010, , str. 425 Některé zdroje se snažily tvrdit, že za útokem stojí Rusko, ale to nebylo věrohodně potvrzeno, policejní vyšetřování nenašlo pachatele.„Most media representations of the Climategate hack linked the events to other incidents in the past, suggesting a consistent narrative frame which blames the attacks on Russian hackers...Although the Climategate material was uploaded on various servers in Turkey and Saudi Arabia before ending up in Tomsk in Siberia...“ – viz Extensive discussion about the media coverage of hacking and climategate in Karatzogianni, Athina 2010; Blame it on the Russians: Tracking the Portrayal of Russians During Cyber conflict Incidents , Digital Icons: Studies in Russian, Eurasian and Central European New Media 4, str. 128-150, ISSN 2043-7633 Hacker, který se v roce 2013 označil za autora útoků, rozeslal v roce 2013 s poslední várkou e-mailů prohlášení, kde říká, že jeho mateřštinou není angličtina a že není z USA ani Británie. Rovněž uvádí, že jednal sám na vlastní pěst. "Žádné spiknutí, žádní placení hackeři, žádné ropné firmy. Nenaplánovali to američtí republikáni."
Na zveřejnění e-mailů první zareagovali na svých blozích lidé, kteří nesouhlasí s vědeckým pohledem klimatologů na antropogenní příčiny klimatické změny. Název „Climategate“ poprvé uvedl ve svém článku sloupkař Delingpole.Devět dnů po vypuknutí skandálu vysvětlil autor, jak přišel na výraz „Climategate“ – ačkoliv je mu přisuzováno autorství, ve skutečnosti mu ho navrhl bloger „Bulldust“ – viz Climategate: how the 'greatest scientific scandal of our generation' got its name V blozích tvrdili, že e-maily potvrzují netransparentní utajování dat a obcházení zákona o právu na informace. Za hlavní skandál e-mailů tzv. klimaskeptici prohlásili pasáže odhalující pozadí vzniku tzv. hokejkového grafu. CRU tato obvinění odmítla s tím, že věty z e-mailů byly vytrženy z kontextu a ve skutečnosti pouze reflektovaly počestnou výměnu vědeckých myšlenek. K dalším odhalením patřily například postupy obsazování redakčních rad vědeckých časopisů lidmi se stejnými názory a omezením přístupu autorů nepodporujících teorie antropogenních vlivů na klima.
Velká média zveřejnila tuto kauzu přesně v den zahájení mezinárodních jednání o opatřeních k zabránění dalšího oteplování v Kodani dne 7. prosince 2009. Údajný hacker s přezdívkou „Mr. FOIA“ rozeslal na tzv. „klimaskeptické“ weby, e-mail s vysvětlením načasování: „Říkal jsem si, buď to udělám já nebo nikdo, buď teď nebo nikdy… Do Kodaně měl přijet celý ten cirkus. Po něm by mohlo být už pozdě…. Nemůžeme vyhazovat biliony z okna a předstírat, že ty peníze nebudou někde jinde bolestně chybět… Miliony lidí trpí podvýživou, nemocemi, násilím, negramotností a nemohou si takový luxus dovolit. Cena za „ochranu klimatu“ a její kumulativní náklady jinak ublíží milionům lidí v příštích generacích.“ Navíc k tomu stanice Fox vytvořila a stejný den vysílala 17minutový rozhovor s „klimaskeptikem“ Bretem Baierem. S ohledem na načasování celé kampaně prohlásili vědci, političtí představitelé i mediální odborníci únik e-mailů za špinavou kampaň (), jejímž cílem bylo ovlivnění celosvětové konference o klimatické změně v Kodani. V návaznosti na mediální kampaň vydalo několik amerických vědeckých asociací (AAAS, AMS a UCS) prohlášení, ve kterém prohlašují, že celá aféra Climategate nic nemění na vědeckých závěrech klimatologů. Týden po první publikaci názvu „Climategate“ našel vyhledávač Google na internetu již 9 miliónů výskytu tohoto slova.
Vědecké postupy autorů zcizených e-mailů vyšetřovalo 8 různých komisí, které shodně prohlásily, že důkazy o pochybení klimatologů nenašly. Zároveň uznaly, že vědci měli být otevřenější a neměli veřejnosti odpírat data. Novináři pak psali, že vyšetřování klimatology očistilo (exonerated). Vyšetřování britských úřadů (Information Commissioner's Office) došlo k závěru, že některých případech vědci porušili velmi přísný britský zákon o svobodném přístupu k informacím (FOIA, Freedom of Information Act). Kriminální hackerský útok vyšetřovala bez úspěchu policie v Norfolku. Kritici jako A. Montfort namítají, že komise důkazy nenašly, protože je ani nehledaly. Tyto komise dle tzv. „klimaskeptiků“ nebyly nezávislé a byly jmenovány právě těmi, kteří mají být vyšetřováni. UEA (kde sídlí CRU) vyšetřovaly dvě komise (Oxburghova, Muir Russelova), které byly zřízeny touto univerzitou.
Průběh incidentu Samotný incident začal „sofistikovaným a pečlivě řízeným“ útokem na server CRU, při kterém bylo zcizeno 160 MB dat včetně cca 1 000 e-mailů a 3 000 dalších dokumentů. UEA prohlásila, že server, ze kterého byla data zcizena, nebyl snadno přístupný a že nemohlo dojít k náhodnému úniku dat. Norfolkská policie později dodala, že útočníci používali metody z „podsvětí Internetu“ k zabránění pozdějšího vyšetřování krádeže. Krádež dat byla zjištěna 17. listopadu 2009, kdy došlo také k hackerskému útoku na webový server RealClimate, při kterém byla na tento web nahrána zcizená data. Ve stejném čase se na webu Climate Audit objevil krátký komentář Stephena McIntyre „Stal se zázrak“.
19. prosince 2009 byl archivní soubor, obsahující zcizená data nahrán na server v Tomsku, a poté byl zkopírován na více míst na Internetu. Na tzv. „klimaskeptický“ blog „The Air Vent“ byl z IP adresy v Saúdské Arábii napsán anonymní příspěvek, popisující materiály jako „náhodný výběr z korespondence, kódu a dokumentů“, dodávající, že klimatologie je „příliš důležitá, než aby byla držena pod pláštěm“. Následovalo hromadné sdílení zcizených dat na tzv. „klimaskeptických“ webech a jejich distribuce e-maily.
Vyšetřování kriminálního útoku na web CRU vedla Norfolkská policie ve spolupráci se specializovanou jednotkou pro e-kriminalitu Metropolitní policie, s jednotkou ICO (Information Commissioner's Office) a Národním týmem pro boj s extrémismem (NDET). Přes takovéto nasazení sil bylo dne 18. 7. 2012 uzavřeno s tím, že pachatel je neznámý. Zároveň policie došla k závěru, že na tomto kriminálním činu nemá podíl nikdo z University of East Anglia.
University of East Anglia si najali novináře z profesionální PR agentury Outside Organisation, aby jim pomohl bránit se mediálnímu útoku. Šlo o Neila Wallise přezdívaného Vlkodlak.
Obsah dokumentů Zcizená data ze serveru CRU obsahovala cca 1 000 e-mailů, 2 000 dokumentů a komentovaný zdrojový kód vztahující se k problematice výzkumu klimatické změny z období let 1996 až 2009. Nejnovější e-mail byl z 12. 11. 2009. Podle analýzy britského deníku The Guardian byly zcizeny prakticky výhradně e-maily, jejichž autorem nebo příjemcem byly (s výjimkou 66 e-mailů z celkového počtu 1 073) 4 vědci – Phil Jones, vedoucí CRU, Keith Briffa, klimatolog CRU specializovaný na analýzu letokruhů, Tim Osborn, pracující v CRU na klimatických modelech a Mike Hulme, ředitel Tyndall Centre for Climate Change Research. Osborn a Hulme jsou autoři vysoce ceněných vědeckých článků, které byly citovány ve zprávách IPCC.
Většina e-mailů obsahuje běžné technické a výzkumné aspekty vědecké práce, jako je analýza dat a detaily příprav na vědecké konference. Britský deník The Guardian ve své analýze předpokládá, že byl použit filtr, kterým byla v komunikaci těchto 4 vědců hledána slova „data“, „climate“, „paper“, „research“, „temperature“ a „model“. Aféra byla vytvořena z několika málo e-mailů, z nichž tzv. „klimaskeptické“ weby vytrhly útržky vybraných vět. Tyto vybrané věty z korespondence byly brzy vydány v „komentovaném“ vydání „výběru z korespondence“ jak v angličtině, tak i v češtině.
Tzv. „klimaskeptici“ našli ve zcizené e-mailové korespondenci čtyři základní oblasti údajných kontroverzí:
Údajná pauza v oteplování, kterou klimatologové nedokáží vysvětlit Toto tvrzení vychází z věty, ve které Kevin Trenberth napsal „Faktem je, že absenci oteplování nedokážeme vysvětlit a je to trapas“ se týkala diskuse o potřebách lepšího monitorování energetických toků způsobujících krátkodobé klimatické odchylky, byla kritiky interpretována jako názor na průběh teplot po roce 1998.
To, že oteplování pokračuje dále ukazují i nejnovější studie, které také potvrzují správnost klimatických modelů, pokud započteme působení jevů El Niňo a La Niňa a aktivity vulkánů.
Údajné zkreslování teplotních grafů – tzv. Majkův trik Asi nejkritizovanější větou ze zcizených e-mailů je ta, ve kterém Phil Jones píše, že použil v grafu pro WHO z roku 1999 „Majkův trik z časopisu Nature“ ke „skrytí poklesu“ v datech z historické rekonstrukce teplot z letokruhů v některých lokalitách v druhé polovině 20. století, kdy reálně naměřené přístrojové teploty ve skutečnosti stoupaly. Tentýž graf se skrytím poklesu byl posléze použit ve Třetí zprávě klimatického panelu jako potvrzení "hokejkového grafu" Michaela Manna".
V prvních okamžicích po propuknutí aféry někteří tzv. klimaskeptici mylně "skrytí poklesu" vztahovali k pauze v oteplování po roce 1998. Tato mylná interpretace byla i v známém humoristickém videoklipu "Hide the Decline".John Tierney: E-Mail Fracas Shows Peril of Trying to Spin Science
Rozpor mezi lokálními daty z letokruhů a globálními daty z teploměrů – tzv. "problém divergence" – byl otevřeně diskutován ve vědecké literatuře už koncem 90. let. Vědci zatím neučinili jednoznačný závěr o příčinách. Konečné analýzy z různých dalších šetření došly k závěru, že v tomto kontextu byl výraz „trik“ normální vědecký resp. matematický žargon pro harmonizaci dat, který se používá ve statistice, pokud se spojuje dohromady dva či více datových souborů z různých zdrojů do jednoho souboru (grafu).
EPA uvádí, že vědecká komunita si byla plně vědoma „problému divergence“ a nijak ho neskrývala, ani neutajovala, naopak byl diskutován v prestižních časopisech. Také podle citací jednotlivých zmíněných vědeckých prací (kterých je pouze pro 5 výše zmíněných prací přes 650,Dle hledání na http://www.scholar.com dne 2. 2. 2014) lze těžko mluvit o skrývání problému.
Interpretace zkreslování údajů o oteplování Tyto dva kousky vět byly na počátky aféry interpretovány, většinou politiky a úplnými laiky, jako švindlování záznamů z fyzických měření teplot – např. americký senátor Jim Inhofe a bývalá guvernérka Aljašky Sarah Palinová – i když bylo v mailu přímo napsáno „kdy teploty byly na záznamu vysoké“.
Hodnocení tzv. Majkova triku Od publikování Mannova „hokejkového grafu“ (1999) vznikla spousta nových rekonstrukcí teplot. Viz např. více než 25 různých studií. Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC z roku 2007 uvádí 14 rekonstrukcí.IPCC AR4 WG1, Kap. 6.6 Od té doby vzniklo 12 dalších rekonstrukcí, včetně Mann 2008.