Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie. V Hesensku vládla od roku 1264 do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. Dynastie odvozuje své jméno od území kterému vládla. V roce 1264 se tedy zakladatel dynastie Jindřich I. Hesenský stal prvním hesenským lankrabětem. Byl to syn dolnolotrinského a brabantského vévody Jindřicha II. Brabantského z Lovaňské dynastie. Před svou smrtí v roce 1567 rozdělil Filip I. zemi mezi své 4 syny. Postupem času zůstaly pouze 2 největší části držené nejstarší linií Hesensko-Kasselsko a území nejmladší linie Hesenska-Darmstadtska. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1803 povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství a Hesensko-Darmstadtsko bylo pět Napoleonem povýšeno na velkovévodství. Hesensko-Kasselsko bylo v roce 1866 připojeno k Prusku, ale Hesensko-Darmstadtsko zaniklo až po druhé světové válce, když došlo k vytvoření moderního Hesenska.
V současnosti je hlava dynastie Hesenských lankrabě Mořic Hesenský, který získal jak trůn hesenského velkovévodství v roce 1968 (kdy vymřela hesensko-darmstadtská linie) a trůn kurfiřtství hesenského získal po smrti jeho otce v roce 1980, byly tak spojeny nároky na většinu území Hesenska.
Hesenská lankrabata (1264–1567)
vpravo|120px|Znak Hesenska
Jindřich I. – (1264–1308) Otto I. – (1308–1328), do roku 1311 pouze v Marbursku Jan I. – (1308–1311), pouze v Kasselsku Jindřich II. – (1328–1376) Heřman II. – (1376–1413), od roku 1367 co-regent Ludvík I. – (1413–1458)
1458–1500: rozděleno na Horní a Dolní Hesensko
Vilém II. – (1500–1509), spojil obě části Hesenska Filip I. Hesenský – (1509–1567), podporoval reformaci, zavedl protestantství v Hesensku, rozdělil zemi mezi syny
Lankrabata Dolního Hesenska (Kasselsko, 1458–1500)
Ludvík II. – (1458–1471) Vilém I. – (1471–1493) Vilém II. – (1493–1509), spojil obě části Hesenska
Lankrabata Horního Hesenska (Marbursko, 1458–1500)
Jindřich III. – (1458–1483) Vilém III. – (1483–1500)
Hesensko-kasselská větev vpravo|120px|Znak Hesenska-Kasselska
Hesensko-kasselská lankrabata
Lankrabství Hesensko-Kasselsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lankraběte Filipa I. rozděleno hesenské lankrabství mezi jeho 4 syny a nejstarší Vilém získal severní část jako lankrabství Hesensko-Kasselsko (nebo Hesensko-Casselsko). Tím se také rod rozdělil do jednotlivých linií.
Lankrabství Hesensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lankrabě Hesenska-Kasselska, zdědil Lankrabství Hesensko-Marburg od jeho bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537–1604).
V roce 1720 se stal švédským králem Fridrich I., budoucí lankrabě Hesenska-Kasselska, kterým se stal, ale až v roce 1730 tedy 10 let po tom co se stal švédským králem. Jak králem tak lankrabětem zůstal až do své smrti v roce 1751. Ve Švédsku ale po jeho smrti nastoupil jako král Adolf Fridrich. V Hesensku-Kasselsku po něm nastoupil jeho mladší bratr Vilém VIII., který fakticky vládl již od doby co zastupoval bratra který trvale pobýval ve Švédsku.
V roce 1803 bylo Napoleonem povýšeno na říšské kurfiřtství.
Vilém IV. – (1567–1592), první syn Filipa I. Hesenského Mořic – (1592–1627), jeho syn Vilém V. – (1627–1637) Vilém VI. – (1637–1663) Vilém VII. – (1663–1670) Karel I. – (1675–1730) Fridrich I. – (1730–1751) Vilém VIII. – (1751–1760) Fridrich II. – (1760–1785) Vilém IX. – (1785–1803), od roku 1803 kurfiřt hesenský
Hesenští kurfiřti
vpravo|160px|Znak kurfiřtství Hesenského
V roce 1803 bylo tehdejší Lankrabství Hesensko-Kasselsko povýšeno Napoleonem na říšské kurfiřtství Hesensko (Kurhessen). Dočasně bylo zrušeno jelikož v letech 1806–1813 bylo součástí napoleonovského Vestfálského království. Po Napoleonově porážce bylo v roce 1813 obnoveno, i když už ne v pozici kurfiřtství, ale označení si v oficiálním názvu z prestižních důvodů ponechalo. Zaniklo v roce 1866, kdy bylo jako spojenec Rakouska v Prusko-rakouské válce, kterou Rakousko prohrálo.
Vilém I. – (1803–1821), v letech 1806–1813 v exilu Vilém II. – (1821–1847) Fridrich Vilém – (1847–1866), od roku 1831 byl regentem za nemocného otce, v roce 1866 je kurfiřtství připojeno k Prusku
Na konci první světové války byl Hesensko-kasselský princ Fridrich Karel (švagr císaře Viléma II.) zvolen finským králem jako Väinö I., kde bohužel nikdy nevládl, taktéž v důsledku německé porážky ve válce.
Hesensko-darmstadtská větev vpravo|120px|Znak Hesenska-Darmstadtska
Hesensko-darmstadtská lankrabata
Jiří I. – (1567–1596), čtvrtý syn Filipa I. Hesenského Ludvík V. – (1596–1626) Jiří II. – (1626–1661) Ludvík VI. – (1661–1678), první syn Ludvík VII. – (1768–1678), druhý syn Arnošt Ludvík – (1678–1739), jeho syn Ludvík VIII. – (1739–1768) Ludvík IX. – (1768–1790) Ludvík X. – (1790–1806), od roku 1806 velkovévoda Hesenský jako Ludvík I.
Hesenští velkovévodové
vpravo|160px|Znak hesenského velkovévodství
Hesenské velkovévodství vzniklo v roce 1806, kdy Napoleon Bonaparte povýšil lankrabství Hesensko-Darmstadtské na velkovévodství, od té doby se Hesensko-Darmstadtsko oficiálně nazývalo Velkovévodství Hesenské. V roce 1815 byl na Vídeňském kongresu byl jeho velkovévodský status potvrzen, ale přišlo o svá Vestfálská léna, náhradou za to ale obdrželo území známé jako tzv. Rýnské Hesensko včetně důležité pevnosti v Mohuči. Díky tomu změnilo v roce 1816 oficiální název na velkovévodství Hesenské a Porýnské, se stalo nezávislým členem Německého spolku.
V roce 1867 po Prusko-rakouské válce (v níž bylo spojencem Rakouska) se stalo resp. jeho severně od řeky Mohan položená část součástí Severoněmeckého spolku a muselo podstoupit některá okrajová území Prusku. V roce 1871 se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství. Dcera velkovévody Ludvíka IV. princezna Alexandra se stala v roce 1894 manželkou ruského cara Mikuláše II. V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 rozhořela v německu revoluce, která svrhla všechny německé monarchie. A tak dne 22. listopadu 1918 zde byla po odstoupení posledního velkovévody Ernesta Ludvíka vyhlášena republika resp Lidový stát Hesensko (německy Volsstaat Hessen).Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států,
Ludvík I. – (1806–1830), do roku 1806 lankrabě Hesenska-Darmstadtska jako Ludvík X. Ludvík II. – (1830–1848) Ludvík III. – (1848–1877) Ludvík IV. – (1877–1892) Arnošt Ludvík – (1892–1918)
Odkazy Související články Seznam hesenských panovníků Hesensko Hesenské velkovévodství Kurfiřtství Hesenské Hesensko-Kasselsko Hesensko-Darmstadtsko Řád zlatého lva Řád Ludvíkův (Hesensko) Řád Vilémův (Hesensko) Řád Filipův
Literatura
Externí odkazy
Alle Linien und Nebenlinien des Haus Hessen (engl.) Schloss Fasanerie der Hessische Hausstiftung Stift Kaufungen der Althessischen Ritterschaft
Reference
Kategorie:Bývalé panovnické rody