Lstiboř je vesnice, část obce Klučov v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Klučova. Lstiboř je také název katastrálního území o rozloze 3,79 km².
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352, kdy fara náležela k děkanátu Kouřimskému. Název obce má vlastnický původ, vykládá se jako Lstiborův dvůr. V letech 1390–1405 se připomínají Jan a Petr, vladykové ze Lstiboře, v jejich držení byl také Kamýk. Roku 1543 se uvádí další příslušník rodiny, Vilém Kamýcký z Elstiboře, přebytečné „e“ v jeho přídomku vzniklo chybnou zkratkou předložky „ze“.Antonín Profous, Místní jména v Čechách II, s. 682, dostupné online Poslední příslušník rodu, bezdětný Jiří Kamýcký ze Lstiboře, byl kvůli své evangelické víře vykázán ze země. V roce 1628 odešel do Saska a část svého majetku prodal (např. zámek v Kamýku), neprodaný majetek byl šlechtě zkonfiskován.Ottův slovník naučný VIII., s. 370 Jiří Kamýcký žil v Pirně, kde dne 10. června 1660 vystavil listinu o dobrém jménu Valentýna Holého z Kamýku u Litoměřic. Listinu sepsal na žádost svého bývalého poddaného, rovněž exulanta. Tvrz zpustla a zanikla.
Ve vsi Lstiboř (364 obyvatel, poštovna, katolický kostel, samostatná obec se později stala součástí Klučova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 774. (česky a německy) 2 hostince, kovář, půjčovna mlátiček, 6 rolníků, řezník, 2 obchody smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byla Lstiboř samostatnou obcí, nejprve v okrese Český Brod, ale od roku 1960 v okrese Kolín. Od 14. června 1964 je částí obce Klučov v okrese Kolín.
Pamětihodnosti Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou je jednolodní barokní kostel, který byl roku 1747 postaven na starších základech při středověké hranolové věži. Sakristie v podvěží má gotickou křížovou klenbu. Hlavní oltář s kopií Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od J. Reiniše (1781), který roku 1877 přemaloval Adolf Liebscher, vytvořil řezbář Jan Kabourek († 1811) roku 1790, stejně jako postranní oltáře svaté Kateřiny a svatého Prokopa. Oltářní obraz svaté Kateřiny namaloval Josef Kramolín, protějškový obraz Pravé podoby svatého Prokopa s čertem na řetěze (tzv. Vera effigies) je kopií obrazu z klášterního kostela v Sázavě. Varhany byly postaveny v 19. století. Ze hřbitova středověkého původu se dochovaly jen fragmenty pozdějších náhrobků.
Osobnosti František Jan Pokorný (1797–1850), dirigent
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Kolín Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Zaniklé tvrze v okrese Kolín Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Klučov (okres Kolín)