Noutonice jsou vesnice, část obce Lichoceves v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se asi třináct kilometrů severozápadně od centra hlavního města Prahy a jeden kilometr severně od Lichocevsi. Ves čítá kolem dvou stovek obyvatel.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1045 (Nvtovicih).

Přírodní poměry Západní částí katastrálního území protéká Zákolanský potok, jehož koryto a břehy jsou chráněné jako přírodní památka Zákolanský potok.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Noutonice samostatnou obcí, nejprve v okrese Smíchov, ale v roce 1930 v okrese Praha-venkov a od roku 1950 v okrese Praha-západ. Od 1. července 1960 do 31. prosince 1979 byly částí obce Lichoceves v okrese Praha-západ. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byly částí obce Velké Přílepy v okrese Praha-západ. Od 24. listopadu 1990 je opět částí obce Lichoceves v okrese Praha-západ. V letech 1850–1960 k obci patřila Okoř.

Pamětihodnosti Původně gotický kostel Narození svatého Jana Křtitele pochází z poloviny 14. století. Podací právo náleželo klášteru benediktinek svatého Jiří na Pražském hradě. Koncem 17. století (roku 1682) dala abatyše Anna Mechthilda Schneeweissová z Ecksteinu kostel přestavět v raně barokním slohu. Další úpravy proběhly v letech 1744, 1795 (zvýšení věže) a 1895, kdy kostel získal svou konečnou, dnešní podobu. Areál kostela je kulturní památkou. Oltářní obraz Svatý Jan Nepomucký jako almužník namaloval Jan Heřman roku 1895. Téhož roku dodala firma Rejna a Černý nové varhany.Podlaha, 19141, s. 62 Hřbitov obklopuje kostel od středověku. Bylo to místo pusté, zvané Na Horkách nebo Na Horouni, kde byly nalezeny pohřby s "kostrami skrčenců" z doby dávno před založením kostela. Nejstarší dochované hroby a náhrobky pocházejí z přelomu 18.–19. století. Hřbitov byl rozšířen roku 1862 a dosud se na něj pohřbívají také obyvatelé sousedních obcí.

Hroby osobností:

Friedrich svobodný pán Dlauhowesky – Langendorf c. k. generálmajor a komoří (3. února 1811 – 22. října 1881 Salzburg), Následně zesnulý pochován v Noutonicích manželka Fridricha Dlauhowesky Frederike, roz. hraběnka von Künburg, (1813–1893 Salzburg), příčinou úmrtí bylo "ochrnutí srdce". Následně zesnulá pochována v Noutonicích dcera Fridricha a Frederike starší: Frederike (1840–1911) a dcera Fridricha a Frederike starší Barbora (zdrobněle Biri, maď. Borbála) (9. května 1842 Marcaly, Uhersko. – 27. října 1906 Baden u Vídně). Příčinou úmrtí Barbory bylo "vysílení stářím" v Badenu na adrese Wassergasse 37. Následně zesnulá pochována v Noutonicích. manžel Barbory Dlauhowesky Kálmán (Koloman) Harmos de Híhalom c. k. major. Sloužil u husarských pluků a u Die königlich ungarische Leibgarde (3. ledna 1840 ve Varsany, Uhersko – 16. listopadu 1897 v katolické nemocnici v Badenu u Vídně). Následně zesnulý pochován v Noutonicích. Oswald svobodný pán Dlauhowesky von Langendorf c. k. poručík 4. dragounského pluku; narozen 25. srpna 1853, zemřel 23. července 1877 ve Wellsu. Friedrich Dlauhowesky a Oswald Dlauhowesky mají na tomto hřbitově ještě jeden společný hrob, zřejmě staršího původu. Petr Hapka – hudební skladatel

Osobnosti Karel Procházka (1865–1945), duchovní, spisovatel, etnografŽvachová, Pavla: Stachovský farář Karel Procházka jako národopisec a sběratel, In. Posel z Budče, roč. 2003, č. 20 (27. 9.), s. 29–33

Odraz v kultuře V Noutonicích se částečně odehrává děj románu Jindřicha Šimona Baara „K Bohu“.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Památkový katalog

Kategorie:Vesnice v okrese Praha-západ Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Lichoceves