Jan Adelf Městecký, latinsky Ioannes Adelphus (1520, Heřmanův Městec – 25. září 1593, Brtnice), byl utrakvistický kněz a náboženský spisovatel.
Život Byl vychován mezi českými bratry v Prostějově, ale stal se utrakvistickým knězem. V tomto úřadě pak v Prostějově mezi lety 1577–1583 působil. Zde se dostal do sporu s utrakvistickým děkanem v Uherském Brodě Pavlem Kyrmezerem, který přerostl v ostrou náboženskou polemiku. Zaznamenali ji i dějepisci Jednoty bratrské, neboť zejména na obranu Jednoty Adelf v tomto sporu vystupoval. V roce 1583 byl na příkaz olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského uvězněn, ale na přímluvu Hynka Brtnického z Valdštejna opět propuštěn. Musel však opustit své působiště v Prostějově a usadil se Brtnici, kde zůstal až do své smrti.
V roce 1580 byl k poctě Jana Adelfa vydán sborník latinské příležitostné poezie Carmina aliquot in honorem (...) Ioannis Adelphi Hermannomiesteceni.HEJNIC ‒ MARTÍNEK 1966, 46‒47.
Jan Adelf Městecký bývá někdy zaměňován s Janem Heřmanoměsteckým, farářem v Poděbradech a děkanem v Rakovníku, který zemřel v roce 1579.HEJNIC ‒ MARTÍNEK 1966, 47. Kvůli svým intenzivním kontaktům s českými bratry je také někdy mylně považován za duchovního Jednoty bratrské a to i v některých moderních pojednáních.Biografický slovník českých zemí. Sv. 1, 38.
Dílo Labyrinthus. V podobnost rozličného chození jediným písma řádkem sepsán a v způsob dvou erbův spolu spojených sformován (tisk 1583). Spis byl vydán k poctě Jana ml. ze Žerotína a na Břeclavi a Kunky z Boskovic při příležitosti jejich sňatku. Ohlášení se Jana Adelfa proti psaní, jenž slove Acta concordiae ec. kněze Pavla Kyrmezera, děkana Uherského Brodu (rkp.). Jan Adelf je autorem písně Jak nesnadný mám a nebezpečný boj, kterou otiskl v roce 1659 Jan Amos Komenský ve svém amsterodamském kancionálu. V rámci polemiky s Pavlem Kyrmezerem složil též satirickou píseň o 45 slokách po 11 verších Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem. Podle některých zdrojů měl být též autorem skladby Píseň posměšná na Jana Augustu.JIREČEK 1875, 5; Ottův slovník naučný 1888, 190. Oba zdroje na základě rkp. uloženého v Moravském zemském archivu v Brně.
Odkazy
Poznámky
Literatura BOHATCOVÁ, Mirjam. Setkali se v Labyrintu (Žerotínský lev a boskovický hřeben). In: Jaroslav Pánek ‒ Miloslav Polívka ‒ Noemi Rejchrtová (ed.). Husitství ‒ reformace ‒ renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela. Sv. 3. Praha 1994, 859‒870 ČERNUŠÁK, Gracian ‒ ŠTĚDROŇ, Bohumír ‒ NOVÁČEK, Zdenko (ed.). Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1. Praha 1963, 18 (podle Ottova slovníku naučného) HEJNIC, Josef ‒ MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví. Sv. 1. Praha 1966, 46‒47 JIREČEK, Josef. Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Sv. 1. Praha 1875, 4‒5 Ottův slovník naučný. Sv. 1. Praha 1888, 190 SKOPEC, Jindřich. Sborník skladeb hlavně českobratrských prosou i veršem v Kapitolní knihovně svatovítské z let 1580–1612. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná (1904), č. 2, 26‒43 (na s. 30‒35 je otištěn text Ohlášení se Jana Adelfa a na s. 37‒43 píseň Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem) Dostupné online
Kategorie:Čeští protestantští duchovní Kategorie:Utrakvističtí duchovní Kategorie:Osobnosti Jednoty bratrské Kategorie:Duchovní z Prostějova Kategorie:Narození v roce 1520 Kategorie:Narození v Heřmanově Městci Kategorie:Úmrtí 25. září Kategorie:Úmrtí v roce 1593 Kategorie:Úmrtí v Brtnici Kategorie:Muži