Zbraslavský klášter ( Aula Regia) byl cisterciácký klášter na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav založený králem Václavem II. nedaleko soutoku řek Vltavy a Berounky. Po zrušení kláštera a přestavbě bývá objekt označován také jako zámek Zbraslav nebo Zbraslavský zámek.
Původně gotický konvent, na jehož půdě vznikla Zbraslavská kronika, časem prošel mnoha proměnami. Z velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se změnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. Víta stal klášterem druhořadého významu. Velké škody klášter utrpěl během husitských válek nebo při útoku švédských vojsk za třicetileté války.
Barokní přestavbu zdevastovaného klášterního areálu zastavil roku 1785 císařský dekret Josefa II. o rušení klášterů, jež se nezabývaly vyučováním, pěstováním věd či péčí o nemocné. Zbraslavský klášter byl společně s dalšími osmi českými a moravskými cisterciáckými kláštery zrušen a všechny nemovitosti přešly do majetku náboženského fondu, který je poté rozprodal. Klášterní budovy byly využívány jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií a pivovar.
Ve 20. století byl klášter díky Cyrilu Bartoňovi z Dobenína zrekonstruován a přestavěn na zámecké sídlo.www.zbraslavhistorie.info Poté do roku 2009 fungoval jako výstavní prostor sbírky asijského umění Národní galerie. V restituci byl navrácen Bartoňům z Dobenínawww.turistik.cz a roku 1995 byl zařazen na Seznam národních kulturních památek. V současnosti se zde plánuje zřídit depozitář knihovny Národního muzea se studovnou pro studenty a badatele. Součástí zámeckého areálu je i barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla nebo ostatky posledních přemyslovských králů, který je v rámci pravidelných bohoslužeb běžně přístupný veřejnosti.www.katalog.apha.cz
Cisterciáci náhled|vlevo|upright|Cisterciáčtí mniši při práci (Moralia in Job, 12. století) Cisterciácký řád hlásající askezi a manuální práci vznikl jako odpověď na rozmařilý způsob klášterního života na přelomu 11 a 12. století, který neodpovídal původním ideálům mnišství. Roku 1098 odešlo několik zbožných mnichů z burgundského benediktinského kláštera Molesme a na odlehlém a opuštěném místě při staré římské silnici založili nový klášter podporující reformu mnišského života.
Jménem nového kláštera, který byl latinsky nazván Cistercium, byl poté označován celý nový řád vycházející z původní řehole sv. Benedikta, jehož heslem bylo (Modli se a pracuj!). Cisterciácký řád, jenž kladl důraz na intenzivní vztah k Bohu a hlubokou vnitřní zbožnost, byl papežem uznán roku 1119Počátky řádu, str. 8 a začal se rychle šířit i do nejodlehlejších končin západokřesťanského světa. Kláštery nového řádu byly zasvěceny Panně Marii a díky pevným filiačním vazbám dodržovaly stejné zvyky a předpisy.Počátky řádu, str. 8–9 Podle barvy hábitu se cisterciákům říkalo také bílí či šedí mniši.
Ve zpočátku prosté reformní řeholi postupně našlo zalíbení mnoho movitých mecenášů, jejichž zbožné činy byly motivovány převážně starostí o spásu vlastní duše či duší svých předků. Tu mělo zajistit obdarování kláštera či pohřeb na klášterní půdě, kde byly pravidelně slouženy mše a konány modlitby řeholníků. Postupem času se cisterciácké kláštery díky vlastní práci i podpoře světských fundátorů vypracovaly mezi nejbohatší středověké instituce.Gloria Sacri Ordinis, str. 417 Z vladařů, mezi nimiž svou náklonností k řádu vynikal především francouzský král Ludvík IX., získali cisterciáci také sympatie českého krále Václava II.,Fundace 12. století, str. 36 který měl prý „rád zvláště a jmenovitě řád cisterciácký“.
Vznik a rozkvět Na území Českého království přišli bílí mniši na počátku 40. let 12. století a jejich příchod byl zřejmě iniciován olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem.Fundace 12. století, str. 14 První cisterciáckou fundací se stal klášter Sedlec založený roku 1142 šlechticem Miroslavem.Fundace 12. století, str. 63 Během středověku bylo v českém království založeno dalších sedmnáct klášterů cisterciáckého řádu,Počátky řádu, str. 10–11 mezi nimiž byl i klášter na Zbraslavi.
Ke Zbraslavi se váže pověst o potomkovi Bivoje a Kazi jménem Zbraslav, který založil na území dnešní zbraslavské lokality dvůr a na smrtelném loži jej odkázal benediktinskému řádu. První písemná zmínka o Zbraslavi je z roku 1115, kdy byla knížetem Vladislavem I. darována kladrubskému klášteru, a ten zde zřídil proboštství, kde trvale žili dva nebo tři mniši a občas zde pobýval i kladrubský opat. Poté krátce patřila do majetku pražského biskupa Jana III. Roku 1268 Přemysl Otakar II. v touze po místě vzdáleném kousek od Prahy, kde by mohl lovit, bavit se a přitom být po ruce, provedl s biskupem směnu za Butovice a další královské statkyVáclav II. a založení, str. 152 a „rozkázal tam vystavět lovecký dvůr s věžemi a velmi pevnými zdmi“.
náhled|upright|vlevo|Fundátor Václav II. (iniciála Zbraslavské kroniky, 14. století) Roku 1278 po bitvě na Moravském poli dvorec zdědil i s vinicemi osázenými révou z RakousPřemyslovci. Jak žili, str. 192 Přemyslův syn Václav a také on po návratu z Braniborska „velmi často navštěvoval na lov svrchu řečené místo se svými pány“.Zbraslavská kronika, str. 83–84
Václav II. se jako nový majitel pro založení kláštera „ke cti Boha a jeho matky Marie, blahoslavené Panny“Přemyslovci. Jak žili, str. 190 rozhodl roku 1291.Zbraslavská kronika, str. 81 Tehdy dle zpráv cisterciáckých letopisců údajně pln výčitek za popravu otčíma Záviše z Falkenštejna rozmlouval o svém plánu se sedleckým opatem Heidenreichem a nabídl mu, aby se nové fundace ujal. Cisterciáčtí opati poté čekali na konečné královo rozhodnutí, ale až po třetím upomenutíVáclav II. a založení, str. 150 se jim podařilo společně s králem začít vybírat lokality vhodné k založení kláštera. Vybrali si místo, kde stál oblíbený lovecký hrádek králova otce, což panovníka příliš nepotěšilo.Zbraslavská kronika, str. 82–83 Inspirací při založení byl snad Václavovi francouzský klášter Royaumont, který byl založen sv. LudvíkemKláštery založené, str. 241 či pohřebiště francouzských králů v Saint-Denis. Odpovídala by tomu podoba konventního chrámu, tolik vzdálená od původních střízlivých představ zakladatelů řádu o vzhledu božího stánku,Gloria Sacri Ordinis, str. 62 a také králův úmysl přesunout na Zbraslav funkci přemyslovské nekropole.
Nový dvanáctičlenný konvent v čele s budoucím opatem Konrádem přišel ze Sedlce 20. dubna 1292.Kláštery založené, str. 186 Ubytoval se prozatímně v královském dvorci,Kláštery založené, str. 236 k němuž patřila kaple sv. Jakuba Většího, kde se až do roku 1305 konaly bohoslužby.Václav II. a založení, str. 153 Z 10. srpna 1292 pochází první zakládací listina, kde se píše o králově nejistotě, zda se svou vládou zalíbí Bohu, a také o jeho naději, že dobrými skutky je možné získat odpuštění již spáchaných hříchů a zároveň ochranu před hříchy budoucnosti. Píše se zde, že panovník touží odčinit své mladické hříchy, a dočkat se tak přijetí mezi zástupy blažených ve společenství nebeské síně. V druhé zakládací listině z 21. května 1304, která měla rozšířit původní nadání, již vyzrálý král nejistotou o své vládě netrpěl, ale toužil po zprostředkování a modlitbách mužů, kteří se líbí Bohu a jimž on svěřuje své prosby. Zakladatel věnoval v počátcích klášteru zlatý kříž, mnoho monstrancí a finance na zakoupení základu klášterní knihovny;Zbraslavská kronika, str. 90 knihy mniši pořídili v Paříži při návratu ze zasedání generální kapituly. Svou žádost o schválení nové filiace král podpořil štědrým darem, vedení řádu se poté souhlasně vyslovilo pro napojení nového kláštera na filiační řadu kláštera v CiteauxKláštery založené, str. 187 a také splnilo fundátorovo přání a zahrnulo Václava II. do řádových modliteb.
Se stavbou kláštera se započalo zřejmě již během roku 1292 a pro potřeby konventu byly upraveny i stávající budovy.Václav II. a založení, str. 153–154 Poprvé byl konventní chrám zasvěcený Panně Marii a sv. VáclavoviKláštery založené, str. 189 zmíněn v odpustkové listině bamberského biskupa 23. srpna 1294, ale základní kámen byl dle kroniky za asistence mnoha mocných tehdejší střední Evropy položen až 3. června 1297, den po Václavově dlouho plánované korunovaci.
náhled|upright=0.7|vlevo|Dva poslední Přemyslovci Václav II. a Václav III. (Zbraslavská kronika) Poté byla odsloužena v základech nového chrámu slavnostní mše a král zde pasoval 240 rytířů.Václav II., str. 159 Dne 4. června vydali zúčastnění biskupové a arcibiskupové magdeburský a mohučský odpustkové listiny se čtyřicetidenními odpustky pro každého, kdo klášter navštíví či jej obdaruje.Václav II. a založení, str. 154 Stavba rychle pokračovala. Do roku 1305 byl postaven téměř celý chrám, část konventních budov, královský a také opatský příbytek.
Ironií osudu byl právě Václav II. prvním z rodiny, kdo byl přímo v sotva dostavěném chrámu pohřben. Dne 23. června 1305 bylo Václavovo dlouhou nemocí zubožené tělo v královském šatu uloženo k poslednímu odpočinku a z důvodu královského pohřbu byly v chrámu slouženy první bohoslužby. Kapitula v Citeaux nařídila, aby byly ve všech klášterech v Německu, v Čechách a v Uhrách slouženy zádušní mše za zesnulého králeVáclav II., str. 219 a zbraslavský opat Ota začal psát na oslavu velkého příznivce první kapitolu Zbraslavské kroniky, jež měla pravděpodobně sloužit k nastolení otázky případného kanonizačního procesu.
Po Václavově smrti se osiřelého trůnu ujal mladičký následník Václav III., který dle klášterní kroniky mrhal svým nadáním a vůbec vedl rozmařilý život. Zabralo na něj údajně až pokárání opatem KonrádemPřemyslovci. Jak žili, str. 72 přímo u otcova hrobu. Roku 1306 byl Václav III. na válečném tažení do Polska v Olomouci zavražděn a království zachvátila na několik let nejistota spojená s častými změnami na královském trůnu, která se podepsala i na rozvoji konventu. Roku 1307 byla zastavena stavba téměř dokončeného chrámu a znovu se začalo budovat až roku 1329, kdy Eliška Přemyslovna, štědrá mecenáška zbraslavského pokladu, nechala přistavět věnec devíti kaplí, za což jí Petr Žitavský začal zvát druhou zakladatelkou a „matkou“ kláštera.
Refektář byl dostavěn roku 1327 a vodovod s umývárnou roku 1333.Kláštery založené, str. 237 Někdy v tuto dobu vznikl i ambit se studničním stavením při rajském dvoře.Nové prameny, str. 386 Dobové prameny hovoří také o nemocnici s kaplí, která vznikla ještě před rokem 1311, a kapli sv. Jana Křtitele v klášterní bráně zbořené roku 1785.Kláštery založené, str. 262
Roku 1331 Jan Lucemburský osvobodil klášter od placení dávek a poplatků pro zvláštní oslavu královské fundace a královského pohřebiště. V polovině 50. let 14. století Zbraslav ztratila na politickém významu, ale opatské pečeti s českým královským lvem přetrvaly až do doby husitských válek.Nové prameny, str. 387 K dočasné stabilizaci hospodářské situace došlo za vlády Karla IV., kdy klášter znovu prosperoval. Stav se zhoršil na počátku 15. století, kdy se zbraslavští mniši zadlužili a byli nuceni zastavovat a odprodávat své zboží.Kláštery založené, str. 194–195
Úpadek a zánik Na jaře 1420 se na Zbraslavi usídlil král Zikmund se svými vojáky a poté se jal obléhat Prahu. 10. srpna 1420 vnikly do kláštera houfy husitů a pražanů vedených knězem Václavem Korandou.