Italské námořnictvo je jednou ze čtyř složek ozbrojených sil Itálie. Je pokračovatelem Italského královského námořnictva, jež nahradilo roku 1946 při změně státního zřízení země z monarchie na republiku. Oficiálním svátkem námořnictva je 10. červen. Jedná se o výročí potopení rakousko-uherského dreadnoughtu SMS Szent István dvojicí italských torpédových člunů MAS roku 1918.
Situace po druhé světové válce náhled|vlevo|Bitevní loď Giulio Cesare po předání SSSR
Italské námořnictvo vzniklo z pozůstatků někdejšího královského námořnictva, které vstupovalo do druhé světové války jako čtvrté nejsilnější námořnictvo světa, ale utrpělo v ní velké ztráty. Italská kapitulace roku 1943 znamenala předání části lodí do rukou Spojenců a ukořistění dalších lodí Německem (řada z nich byla postupně potopena v přístavech spojeneckým letectvem). Větší část lodí, které válku přečkaly, si poté rozdělily vítězné státy — například lehké křižníky Attilio Regolo a Scipione Africano převzalo francouzské námořnictvo, Duca d'Aosta sovětské námořnictvo a Eugenio di Savoia řecké námořnictvo. Rovněž italské přístavy byly po válce poškozené a mnohdy zablokované potopenými plavidly.
Mírová smlouva podepsaná Itálií roku 1947 přinesla obnovovanému námořnictvu řadu omezení — nesmělo vlastnit jaderné zbraně, bitevní lodě, ponorky a rovněž mělo zakázáno provozovat letouny s pevnými křídly z palub lodí. Během několika let však kulminovala studená válka a z Itálie se brzy stal důležitý spojenec USA proti Sovětskému svazu ve strategickém prostoru Středomoří.
Studená válka náhled|Vrtulníkový křižník Vittorio Veneto
Itálie se proto stala 4. dubna 1949 zakládajícím členem NATO. Jelikož nemohla provozovat letouny s pevnými křídly z palub lodí, zaměřila se na stavbu vrtulníkových nosičů. V polovině 60. let na sebe italské námořnictvo připoutalo poznornost zavedením trojice vrtulníkových křižníků tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto. Ke stavbě lehké letadlové lodi Giuseppe Garibaldi se země odhodlala až v polovině 80. let.
Současnost Nároky kladené v současnosti na italské námořnictvo zahrnují operace ve Středozemním moři i mimo něj. Prioritou je zesílení kapacity výsadkových sil. Nejnovější letadlová loď Cavour je proto víceúčelové konstrukce s možností nesení až 400 námořních pěšáků. Cavour nahradila ve funkci vlajkové lodě letadlovou loď Giuseppe Garibaldi, která byla převedena k podpoře výsadkových sil. Trojici obojživelných výsadkových lodí třídy San Giorgio navíc mají v nejbližších letech nahradit mnohem větší plavidla. Mimo letadlové lodi Cavour však v posledních letech probíhá obměna i v dalších kategoriích. Zaváděny jsou například moderní torpédoborce a fregaty tříd Orizzonte a FREMM či ponorky třídy Todaro. Všechny tyto lodě jsou vyvíjeny v mezinárodní spolupráci.
Italské námořnictvo je v oblasti Libanonu součástí mezinárodních sil OSN a jejich mírové mise UNIFIL. Po vypuknutí konfliktu Libanonu s Izraelem roku 2006 vysadily Giuseppe Garibaldi a ostatní výsadkové lodi mezinárodní kontingent 1000 mužů.
V roce 2009 se Itálie zapojila do boje proti modernímu námořnímu pirátství v oblasti Somálska. Italské námořnictvo je součástí protipirátské mise EU (EU NAVFOR) — operace Atalanta. Mezi lednem a dubnem 2010 dokonce této operaci velela. Italský kontradmirál Giovanni Gumiero velel svazu Task Force 465 z paluby zásobovací a podpůrné lodi Etna.
Složení Letadlové lodě náhled|Vlajková loď Cavour (C550)
Cavour (C550) – víceúčelová střední letadlová loď s letouny V/STOL
Torpédoborce náhled|Torpédoborec Caio Duilio (D554)
Třída Orizzonte – univerzální stealth torpédoborec Andrea Doria (D553) Caio Duilio (D554)
Fregaty náhled|Fregata Carlo Bergamini (F 590)
Třída Bergamini – univerzální a protiponorkové stealth fregaty typu FREMM Carlo Bergamini (F 590) – univerzální Virginio Fasan (F 591) – protiponorková Carlo Margottini (F 592) – protiponorková Carabiniere (F 593) – protiponorková Alpino (F 594) – protiponorková Luigi Rizzo (F 595) – víceúčelová Federico Martinengo (F 596) – víceúčelová Antonio Marceglia (F 597) – víceúčelová Spartaco Schergat (F 598) – víceúčelová s vylepšeným protiponorkovým Emilio Bianchi (F 599) – víceúčelová s vylepšeným protiponorkovým
Výsadkové lodě náhled|Výsadková loď San Giorgio (L9892)
Trieste (L9890) – vrtulníková výsadková loď
Třída San Giorgio – Amphibious Transport Dock San Giorgio (L9892) San Marco (L9893) San Giusto (L9894)
Hlídkové lodě náhled|Oceánská hlídková loď Comandante Foscari (P493)
Třída Thaon di Revel (5 ks) Třída Sirio (2 ks) Třída Comandanti (4 ks) Třída Cassiopea (4 ks)
Třída Cabrini (2 ks) Třída Esploratore (4 ks)
Minolovky Třída Lerici (1 ks) Třída Gaeta (8 ks)
Ponorky náhled|Ponorka Sciré (S527)
Třída Todaro – diesel-elektrická útočná ponorka Salvatore Todaro (S526) Sciré (S527) Pietro Venuti (S528) Romeo Romei (S529)
Třída Primo Longobardo – diesel-elektrická útočná ponorka Primo Longobardo (S524) Gianfranco Gazzana Priaroggia (S525) Třída Salvatore Pelosi – diesel-elektrická útočná ponorka Salvatore Pelosi (S522) Giuliano Prini (S523)
Pomocné lodě náhled|Etna (A5326)
Třída Vulcano – zásobovací podpůrná loď Vulcano (A5335) Atlante (A5336)
Třída Stromboli – zásobovací tanker Stromboli (A5327)
Třída Etna – zásobovací tanker Etna (A5326)
Anteo (A5309) – záchranná loď ponorek
Elettra (A5340) – zpravodajská loď
Alliance (A5345) – výzkumná loď
Magnaghi (A5303) – výzkumná loď
Třída Ninfe – pobřežní výzkumná loď (2 ks)
Leonardo (A5301) – pobřežní výzkumná loď
Třída Gorgona – pobřežní transportní loď (6 ks)
Tritone (A5341) (ex Coco) – přestavěné civilní plavidlo na podpůrnou loď pro ochranu mořského dna infrastruktury
Plánované akvizice Protiletadlové torpédoborce třídy DDX (2 ks) Ponorky typ 212NFS (3 ks) Fregaty třídy Bergamini / FREMM (2 ks) Víceúčelové oceánské hlídkové lodě třídy Thaon di Revel (2 ks) Oceánská hlídková loď třídy Vivaldi (4 ks) Zásobovací podpůrná loď třídy Vulcano (1 ks) Olterra (A5321) – Podpůrné plavidlo pro potápění a záchranná loď ponorek SDO-SuRS (Special and Diving Operations - Submarine Rescue Ship) – náhrada plavidla Anteo (A5309). Plavidlo postaví italská loděnice T. Mariotti. Dokončení je plánováno na rok 2025. Quirinale (A5305) – Hydrografická výzkumná loď NIOM (Nave Idrografica Oceanografica Maggiore) – náhrada plavidla Magnaghi (A5303). Financováno EU. Objednána u koncernu Fincantieri.Fincantieri to Build Italian Navy’s New Hydrographic Vessel Rozestavěna 9. května 2024. Hydrografické výzkumné lodě NIOC (2 ks, menší než NIOM) – náhrada plavidel Aretusa a Galatea. Financováno EU. Minolovky (12 ks) – Náhrada tříd Lerici a Gaeta. Vývojem pověřena společnost Intermarine. Plánovány jsou dvě verze o délce 60 a 80 metrů. Pobřežní minolovky CNG/C (5 ks) – Objednány v červenci 2024 u společností Intermarine a Leonardo. Délka přibližně 63 metrů a výtlak 1300 tun.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Aviazione Navale
Externí odkazy
Oficiální web
Kategorie:Italské válečné námořnictvo Námořnictvo Kategorie:Námořnictva podle zemí