6. červenec

6. červenec je 187. den roku podle gregoriánského kalendáře (188. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 178 dní.

Události Česko thumb|Jan Hus na hranici – iluminace Janíčka Zmilelého z Písku v Jenském kodexu 1415 – Podle rozhodnutí Kostnického koncilu byl Jan Hus jakožto domnělý kacíř upálen na břehu Rýna. 1419 – Český král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, převážně z řad Husových odpůrců. 1453 – Moravští stavové uznali Ladislava za zemského pána jako markraběte. 1658 – Mladičký císař Leopold I. uděluje dvorní knihtiskařce Lidmile Sedlčanské právo na vydávání prvních pražských německy psaných tištěných novin. 1771 – Vyšel císařský robotní patent pro Slezsko, robotovat se mělo 3 dny v týdnu. 1850 – Připojení předměstských obcí k Brnu. 1851 – Vydáno vládní nařízení umožňující úřadům po dvojí výstraze o své vůli zastavit vydávání libovolných novin. 1925 – Vrcholí konflikt s Vatikánem, kvůli zrušenému svátku Jana Nepomuckého a novému památnému dni Jana Husa. 1928 – KSČ se navzdory zákazu pokusila zorganizovat velkou demonstraci na Václavském náměstí v Praze, tzv. Rudý den. Pokus skončil neúspěšně, bez zájmu Pražanů. 1961 – Začalo vysílat nově zřízené televizní studio Československé televize v Brně. 2011 – Česká Wikipedie dosáhla hranice 200 000 článků. 2014 – Petra Kvitová vyhrála podruhé Wimbledon po vítězství nad Eugenií Bouchardovou z Kanady.

Svět 750 – Dynastie Tang dala An Lushanovi titul krále komendy Dongping, byl zahájen zvyk dynastie Tang korunovat krále. 1044 – Vypukl vojenský konflikt mezi armádami Svaté říše římské vedené Jindřichem III. a maďarskými silami uherského krále Samuela Aby. 1167 – Wang Čchung-jang a další založili sektu Čchüan-čen 1253 – Mindaugas korunován králem Litvy. 1339 – Aragonský král Alfons IV. udělil baronství Ayerbe své manželce Eleonoře a odkázal ho jejich synovi Ferdinandovi. 1348 – Papežská bula Klementa VI. během morové epidemie v Evropě prohlašuje, že Židé nejsou zodpovědni za mor a nabádá k jejich ochraně. Papež prohlašoval, že mor nepochází od lidí, ale od astrální konjunkce, anebo je to bič boží. Tato bula však neměla žádný účinek. 1483 – Richard III. byl korunován králem Anglie. 1553 – Mladý Eduard VI. umřel bez následníků. Podle závěti jeho otce Jindřicha VIII., pokud Eduard zemře bez dědiců – což se stalo – anglický trůn zdědí dcery Kateřiny Aragonské a Anny Boleynové, budoucí Marie I. Anglická a Alžběta I. Anglická. 1573 – Jerónimo Luis de Cabrera založil vesnici Córdoba v dnešní Córdobě, v Argentině . 1630 – Třicetiletá válka: V Pomořanech se vylodila švédská armáda, čímž začala tzv. švédská válka. 1713 – V Madridu (Španělsko) se konalo první oficiální pracovní zasedání Královské španělské akademie v domě zakladatele Juana Manuela Fernándeze Pacheca. 1782 – Antonio Caballero y Góngora – španělský arcibiskup byl jmenován místokrálem Nové Granady. 1785 – Měnovou jednotkou USA byl jednomyslně zvolen dolar. 1809 – V bitvě u Wagramu porazil Napoleon Bonaparte armádu Rakouského císařství. 1854 – První sjezd americké Republikánské strany. 1878 – Cesáreo Guillermo skončil jako prezident v Dominikánské republice, nastoupil Ignacio María González. 1882 – Thomas Alva Edison v New Yorku spustil první elektrárnu na světě, kde dva parní stroje pomocí dvou dynam vyráběly stejnosměrné napětí 110 V pro několik žárovek u zákazníků. Pro havárii byla elektrárna ještě týž den vypnuta, skutečný komerční provoz byl spuštěn o dva měsíce později po dostavbě na 6 dynam po 100 kW výkonu. 1885 – Louis Pasteur úspěšně otestoval svou vakcínu proti vzteklině na dítěti Joseph Meister. 1893 – Tornádo v Pomeroy ve státě Iowa zničilo téměř celé město, zahynulo 71 lidí a dalších 200 bylo zraněno. 1900 – Ruský imperátor Mikuláš II. nařídil invazi do severovýchodní Číny. 1904 – Britští vojáci obsadili Gyantse v Tibetu. 1905 – Alfred Digging byl podruhé zvolen premiérem Austrálie. 1908 – Robert Peary vyplul na svou výpravu, na které později dosáhl severního pólu. 1909 – Německý císař Vilém II. a švédský král Gustav V. otevřeli železniční a trajektové spojení přes Baltské moře. První železniční vlak projel trajekt na Royal Line mezi německým přístavem Sassnitz Ferry Port a Trelleborgem ve Švédsku. 1915 Jü Čching-fang, vůdce státu Ming Mercy, oznámil své povstání proti japonské nadvládě v Lai'anu v Tchaj-nanu, což byla největší ozbrojená protijaponská akce během japonské vlády na Tchaj-wanu. Tomáš Garrigue Masaryk v reformačním sále Univerzity v Ženevě vyhlásil obrannou válku proti Rakousku-Uhersku. 1917 – Arabské vojsko vedené Thomasem Edwardem Lawrencem dobylo Akabu Osmanské říše. 1919 – Vzducholoď R 34 překonala jako první vzducholoď Atlantský oceán. 1929 – V Krakově byla otevřena Zoologická zahrada. 1934 – Chile: Masakr v Ránquil. Vláda poslala policii potlačit povstání dělníků. 1939 – Sovětská pilotka Olga Klepíková vytvořila absolutní traťový rekord s kluzákem RF-7. Nalétaných 749 209 kilometrů bylo překonáno až v roce 1951 s letadlem s laminárním profilem. 1941 – V Husiatynu a v Brzeżanech v bývalém Ternopilském vojvodství byly zavražděny stovky židů ukrajinskými nacionalisty 1942 – Anne Franková s rodinou se přestěhovala do úkrytu v Amsterdamu, který připravovali skoro rok 1944 Rudá armáda okupovala Baranavičy v Bělorusku Při požáru cirkusu v Hartfordu zahynulo 168 lidí a přes 700 jich bylo zraněno. 1945 – Nikaragua se stala prvním státem na světě, který formálně akceptoval status OSN 1947 – Sovětský svaz zahájil výrobu útočné pušky AK-47, která se od té doby stala nejpoužívanější a nejprodávanější útočnou puškou na světě. 1952 – Poslední den tramvajové dopravy v Londýně, od dalšího dne jezdily pouze autobusy 1957 Althea Gibsonová vyhrála tenisový turnaj ve Wimbledonu jako první hráčka černé pleti. John Lennon se svou skupinou The Quarrymen hrál na pouti v Liverpoolu, kde se poprvé setkal s Paulem McCartney. 1958 V Mexiku se konaly federální volby, byl zvolen prezident Adolfo López Mateos z Institucionální revoluční strany. Argentinský pětinásobný mistr světa Formule 1 Juan Manuel Fangio oznámil svůj odchod z motoristického sportu. 1959 – V Sársku, které bylo od roku 1957 Lucemburskou smlouvou začleněno do Spolkové republiky Německo, byl sárský frank nahrazen německou markou. 1960 – Americká námořní vzducholoď ZPG-3W Vigilance, která pátrala po dvou chybějících jachtách, explodovala a spadla do oceánu u pobřeží New Jersey, zemřelo 18 z 21 lidí na palubě. 1961 – V Moskvě byla podepsána sovětsko-severokorejská smlouva o přátelství a vzájemné pomoci 1962 – V Nevadě byl uskutečněn experimentální nukleární výbuch, po němž vznikl skoro 400 m široký kráter. 1964 V Liverpoolu se uskutečnila premiéra prvního filmu skupiny The Beatles – Perný den (A Hard Day's Night). Malawi získalo nezávislost na Spojeném království. 1965 – Anglie: 41 lidí zemřelo při havárii vojenského dopravního letadla ve vesnici Little Baldon poblíž Oxfordu, nikdo nepřežil. 1966 – Malawi se stalo republikou a Hastings Kamuzu Banda jejím prvním prezidentem. 1967 – Nigerijská armáda vtrhla do Biafry, začala válka. 1975 – Komory vyhlásily svou nezávislost na Francii. 1976 – Start kosmické lodi Sojuz 21. 1979 – Start družice Horizont-2. 1988 Exploze zničila vrtnou plošinu Piper Alpha v Severním moři, 167 lidí zahynulo. Mexiko: konaly se kontroverzní prezidentské volby, které vedly k vítězství Carlose Salinase De Gortariho 1992 – softwarová společnost SAP se sídlem ve Walldorfu v Bádensku-Württembersku dodala první verzi R/3. 1995 Politik SPD Johannes Rau byl popáté zvolen premiérem Severního Porýní-Vestfálska. V Srbsku pod velením generála Ratka Mladiče byl zahájen útok na Srebrenici a následně bylo zabito více než 8 000 Bosňanů. Tehdejší generální tajemník OSN Boutros Boutros-Gehry to označil za "Nejzávažnější zločin v Evropě po druhé světové válce". 1998 – Letiště Hong Kong International Airport, nově postavené na ostrově Chek Lap Kok, zahájilo provoz a nahradilo letiště Kai Tak. 2004 – Cassini / Huygens kosmická loď vstoupila na oběžnou dráhu Saturnova měsíce Titanu. 2006 Podněstří: 8 lidí bylo zabito a 26 zraněno při bombovém útoku v Tiraspolu. V průsmyku Nathu La byl znovu otevřen hlavní himálajský hraniční přechod mezi Čínou a Indií. 2008 – Pákistán: 19 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku na skupinu policistů v hlavním městě Islámábádu. 2009 – Jadranka Kosor se stala první ženou- premiérkou Chorvatska. 2011 – Žijící pachatelé nacisticko-fašistických masakrů Vallucciole, Monchio a Cervarolo byli odsouzeni. 2013 V Kanadě na Lac-Mégantic , nákladní vlak vezoucí ropu vykolejil a explodoval v centru města, zemřelo 47 lidí. Při havárii Boeingu 777 společnosti South Korean Asiana Airlines na mezinárodním letišti v San Franciscu 3 lidé zemřeli a 185 bylo zraněno. 2016 V Amsterdamu začalo 23. mistrovství Evropy v atletice. Ve finále běhu na 10 000 metrů žen zvítězila turecká atletka Yasemin Canová. Byla spuštěna mobilní hra Pokémon Go, což způsobilo obrovskou senzaci ve světě. 2017 – Tallis Obed Moses se stal prezidentem Vanuatu. 2018 – Americké ministerstvo obchodu oznámilo první kolo cel na dovážené čínské zboží v hodnotě asi 34 miliard dolarů a čínské ministerstvo obchodu oznámilo reciproční cla, což je považováno za oficiální začátek čínsko-americké obchodní války. 2021 – Antonov An-26 Air Enterprise havaroval při letu z Petropavlovska-Kamčatského při přistávání v Palaně na Kamčatce, zemřelo všech 28 lidí na palubě.

Narození Viz též :Kategorie:Narození 6. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko thumb|upright|Jiří Macháček (* 1966) 1717 – Ignác František Platzer, sochař († 27. září 1787) 1826 Kryštof Kachler, arciděkan v Horní Polici († 1. dubna 1897) Vilém Ignác Petters, lékař († 29. července 1875) 1855 – Irma Geisslová, spisovatelka a básnířka († 27. května 1914) 1861 – Josef Kožíšek, spisovatel a pedagog († 1933) 1863 – Dominik Fey, architekt († 21. září 1950) 1865 – František Krásný, architekt († 14. června 1947) 1870 – Karel Statečný, první profesor na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze († 12. srpna 1927) 1879 – Emil Pavel Lány, šlechtic, právník a historik († 5. května 1945) 1884 – Jindřich Urbánek, lékař a politik († 13. srpna 1964) 1885 – Jan Fleischmann, hokejista († 23. září 1939) 1886 – Metoděj Dominik Trčka, katolický kněz, mučedník, oběť komunistického režimu († 23. března 1959) 1887 – Metoděj Vlach, konstruktér, letec a cestovatel († 8. února 1952) 1888 – Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik († 24. února 1973) 1896 – Vladimír Polívka, klavírista, spisovatel, hudební skladatel a pedagog († 11. května 1948) 1900 – Richard Wiesner, malíř († 6. listopadu 1972) 1903 – Saša Machov, tanečník, choreograf a režisér, účastník protinacistického odboje († 23. června 1951) 1907 – Jaroslav Foglar, spisovatel († 23. ledna 1999) 1911 – Jiří Sobotka, fotbalový reprezentant († 20. května 1994) 1912 – Rudolf Deyl mladší, herec († 21. listopadu 1967) 1913 – Ota Ornest, dramaturg a režisér († 4. srpna 2002) 1915 – Herberta Masaryková, vnučka Tomáše Garrigua Masaryka a dcera malíře Herberta Masaryka († 30. září 1996) 1916 – Tomáš Šalé, atlet, běžec († 18. srpna 1986) 1922 – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista († 16. října 1984) 1924 Ludmila Eckertová, fyzička († 14. června 2009) Karel Lánský, novinář, hlasatel ČSL rozhlasu 1968, signatář Charty 77 († 25. ledna 2019) 1926 – Bóra Kříž, jazzový hudebník, multiinstrumentalista († 12. října 1987) 1928 Hermína Franková, spisovatelka, autorka filmových scénářů († 7. června 2024) Jan Truhlář, hudební skladatel, kytarista a pedagog († 8. února 2007) 1930 – Jan Kyzlink, operní pěvec († 4. května 1991) 1931 – Vladimír Blucha, historik († 20. listopadu 2020) 1933 – Vladimír Miltner, indolog († 13. ledna 1997) 1943 – Richard Konkolski, mořeplavec