thumb|Kazimierz Michałowski Archeologie Súdánu (také núbiologie, poprvé užito Kazimierzem Michałowskim v 60. letech) je obor archeologie se zaměřením na studium Súdánu a jeho památek. Archeologie Súdánu byla po dlouhou dobu součástí oboru egyptologie, a částečně jí zůstává dodnes, protože mnoho nápisů bylo psáno v egyptských hieroglyfech a núbijská kultura byla po dlouhou dobu egyptskou silně ovlivňována. Většina archeologů zabývajících se vykopávkami v Súdánu byla činná také v Egyptě. náhled|Mapa archeologických lokalit Núbie Zájem o archeologické vykopávky v Núbii, historické části Súdánu byly podníceny záměrem egyptské vlády vybudovat na Nilu Asuánskou přehradu, která by část egyptských a súdánských památek zatopila. V letech 1959–1967 pod záštitou UNESCA pracovalo na vykopávkách v Núbii na 40 týmů v celého světa, podílelo se i Československo. Některé stavební památky byly přemístěny z dosahu přehrady, další tisíce předmětů byly zajištěny a převezeny do Evropy a Ameriky. Kvůli stavbě přehrady byly v súdánské části Núbie v letech 1963–1967 přemístěny chrámy ze čtyř lokalit: chrám Ramesse II z Akši, severní a jižní chrám z Buhénu a dva chrámy z pevností Simna-východ a Simna-západ. Na akci organizované Súdánskou památkovou službou se finančně podílela Francie, Velká Británie, USA, Nizozemsko a Belgie. Chrámy dnes stojí v zahradě Súdánského národního muzea v Chartúmu. Pracovníci Československého egyptologického ústavu prováděli epigrafický a etnografický průzkum v přidělených lokalitách Dolní Núbie během sedmi expedičních výprav v letech 1959–1967.
Od roku 1970 mnoho odborníků, kteří se podíleli na záchranných pracích, nadále pracovalo se získanými daty. I po postavení Asuánské přehrady pokračuje archeologický průzkum nezaplavených částí severního Súdánu. K významným archeologickým lokalitám, z nichž některé byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO patří Táfa, Kerma, Dongola, Geber Barkal, Meroe, Banganartí nebo El-Kurru.
V posledních desetiletích se archeologie Súdánu snaží etablovat jako samostatná disciplína. V Polsku je obor zastoupen na Polském institutu středomořské archeologie na Varšavské univerzitě či v Německu na Humboldtově univerzitě v Berlíně.
Archeologové zabývající se Súdánem
thumb|Socha bohyně Isis z núbijské Naqy, dnes v Egyptském muzeu v Berlíně
19. století Giuseppe Ferlini (1800–1870) John Garstang (1876–1956) Francis Llewellyn Griffith (1862–1934) Karl Richard Lepsius (1810–1884)
20. století Kazimierz Michałowski (1901–1981) George Andrew Reisner (1867–1942) László Török (*1941) Steffen Wenig (*1934)
21. století Claudia Näserová Dietrich Wildung (* 1941) Derek A. Welsby (*1956) Angelika Lohwasserová (*1967)
Odkazy
Reference +
Literatura
VERNER, Miroslav. Vzpomínky na Núbii, zmizelou zemi zlata. Praha: Academia 2023. ISBN 978-80-200-3351-2.
Externí odkazy
Internet-Beiträge zur Ägyptologie und Sudanarchäologie Mitteilungen der Sudanarchäologische Gesellschaft Archeologické lokality Súdánu
Kategorie:Archeologické podobory Kategorie:Egyptologie Kategorie:Súdán