Duna je série sci-fi románů, které vytvořil americký spisovatel Frank Herbert. Po velmi úspěšném románu Duna (Dune, 1965) vytvořil Herbert dalších pět pokračování. Protože posledním dílem Kapitula: Duna (Chapterhouse: Dune, 1985) zůstala série nedokončená, navázal na Herbertovu práci jeho syn Brian a ve spolupráci s Kevinem J. Andersonem vytvořili dvě další pokračování série a rovněž čtyři trilogie, které se odehrávají před událostmi prvního románu.
Většina pokračování románu se alespoň z části odehrává na pouštní planetě Arrakis, nazývané Duna, na níž se jako na jediném místě ve známém vesmíru nachází melanž, zvláštní koření, které prodlužuje lidský život a poskytuje jeho uživateli speciální psychické schopnosti.
Románová série inspirovala i další oblasti umění. V roce 1984 natočil David Lynch film Duna (Dune). Roku 2000 vznikl třídílný seriál Duna (Frank Herbert's Dune), na nějž v roce 2003 navázal rovněž třídílný seriál Děti planety Duna (Frank Herbert's Children of Dune). Nejnovějšími přírůstky jsou pak filmy Duna z roku 2021 a Duna: Část druhá z roku 2024 od kanadského režiséra Denise Villeneuve a prequelový seriál k těmto filmům zvaný Duna: Proroctví, taktéž z roku 2024. Kromě toho bylo na motivy Duny vytvořeno několik počítačových her, z nichž asi nejznámější je Duna 2, která je považována za první realtimovou strategii.
Vesmír Duny Román Duna Franka Herberta se odehrává ve vesmírném impériu ve vzdálené budoucnosti (přibližně 21.000 let od naší současnosti).
Uspořádání Impérium zahrnuje desítky tisíc obyvatelných planet. Vládne mu padišáh imperátor z rodu Corrinů, kteří nastoupili na trůn přibližně před 10.000 lety. S imperátorem spolupracuje rada významných šlechtických rodů, zvaná landsraad. Dalšími významnými silami jsou CHOAM, obchodní korporace, v níž mají své zástupce nejvýznamnější šlechtické rody, Kosmická gilda, která zajišťuje meziplanetární přepravu, a Sesterstvo Bene Gesserit, jehož členky jsou ženy vycvičené k naprosto mimořádným fyzickým a psychickým schopnostem, pročež si je šlechtici často vybírají za manželky, konkubíny nebo rádkyně svých rodin. Díky tomu může Bene Gesserit ovlivňovat politiku podle svých vlastních vnitřních zájmů.
Až na lokální války se v celém Impériu daří už po mnoho staletí udržovat mír díky několika principům: náhled|Písečný červ Duny Meziplanetární přeprava: Monopol na dopravu mezi hvězdnými systémy má Kosmická gilda, jejíž navigátoři jako jediní dokážou řídit maxitrajlery, kosmické koráby ohromných rozměrů, v nadsvětelných rychlostech. Gilda je výhradně obchodní společnost bez vlastního vojska. Pokud se tedy Gilda rozhodne nějaké válce zabránit, neumožní přepravu vojsk a konflikt není možný. Imperiální armáda: Imperátor vlastní vojska sardaukarů, fanaticky oddaných a speciálně vycvičených vojáků, kdy se schopnosti jediného muže vyrovnají deseti běžným vojákům landsraadu. Celkově se síly armády sardaukarů přibližně vyrovnají silám všech spojených armád landsraadu. To udržuje jednak rovnováhu imperátor – landsraad (nemohou se navzájem přemoci), ale do značné míry i rovnováhu mezi jednotlivými rody landsraadu (které nemají valný zájem bojovat mezi sebou navzájem, protože by tak mohly oslabit své síly a být zničeny imperátorem). V rámci landsraadu platí dohoda, že pokud imperátor neoprávněně zaútočí na jeden z rodů, ostatní mu přijdou pomoci – nicméně tento princip není ani zdaleka důsledně uplatňován. Velká konvence: Dohoda mezi imperátorem a landsraadem, která mimo jiné přísně zakazuje užití atomových, biologických a ekvivalentních zbraní proti lidským cílům. Reálný stav je takový, že většina rodů landsraadu vlastní utajené zásoby atomových zbraní, ale žádný je nepoužije, dokud nebude zcela zničen, „zatlačen do kouta“. Války assasinů: Konflikty menšího rozsahu povolené Velkou konvencí, bojované speciálně cvičenými vojáky a zabijáky (tzv. Assasiny). Účelem je zajistit, aby v případě, že vypukne konflikt mezi rody, nedošlo k příliš velkým škodám a úmrtí či zranění nezúčastněných osob, které by nevyhnutelně přinesl konflikt velkého rozsahu. Štíty: Před 10.000 lety vynalezl vědec Tio Holtzman speciální generátory silových polí, která lze použít jako štíty na ochranu osob, budov a techniky. Štít zamezuje průniku rychle se pohybujících předmětů, čímž chrání objekty před střelnými zbraněmi a dalekonosnými střelami a umožňuje prakticky pouze boj muže proti muži. Významnou složkou všech armád jsou proto speciálně vycvičení šermíři. Nevýhodou štítu je, že po zasažení laserovým paprskem dochází k explozi ohromných rozměrů, podobné atomovému výbuchu. Použití laseru proti štítu je proto rovněž zakázáno Velkou konvencí.
Knihy o Duně náhled|Fremeni Romány z vesmíru Duny jsou dosti rozsáhlé (kolem 600 stran, nejkratší Spasitel Duny má přes 250 stran) a jsou pro ně charakteristické některé prvky: Více dějových linií: V každém příběhu se prolíná kolem pěti dějových linií, které zachycují postoj různých hrdinů k probíhajícím událostem. Rody: rodinné dynastie, která vládnou planetě nebo planetárnímu systému, právo vládnutí v podobě léna jim předává císař. Hlavní rody jsou: vládnoucí Corrinové, čestní Atreidi a krutí Harkonneni. Citáty: Každá kapitola je uvozena výňatkem z některé fiktivní knihy nebo projevu, pocházejícím z vesmíru Duny, který nějak komentuje obsah kapitoly a zpravidla pochází z minulosti vůči popisovaným událostem, někdy i velmi vzdálené. To velmi umocňuje dojem z životnosti, propracovanosti vesmíru Duny. Podobný postup, i když v mnohem menší míře můžeme nalézt např. ve sci-fi sérii Nadace od Isaaca Asimova. Vnitřní řeč postav: Romány se zaměřují na dokonalou psychologii jednotlivých hrdinů, proto nezachycují pouze různé dialogy, ale i některé vnitřní myšlenky hlavních postav. Přímá řeč bývá uvedena standardně v uvozovkách, vnitřní řeč je psána kurzívou. Tento fakt je také jedním z důvodů, proč jsou romány Duny nesnadno zfilmovatelné, protože myšlenky hrdinů lze jen obtížně převést do filmové podoby.
Knihy Franka Herberta náhled|upright|Paul Atreid Duna (Dune, 1965) – první román celé série, uvádějící do vesmírného impéria, jehož nejvýznamnější planetou je Arrakis, pouštní planeta, na níž se nachází vzácná melanž, koření prodlužující lidský život. O Arrakis vypukne zničující válka mezi rodem krutých Harkonnenů a čestných Atreidů, mezi nimiž vládne odvěká nenávist. Ačkoliv se kniha později stala bestsellerem, autorovi ji zprvu odmítlo více než 25 vydavatelů. Spasitel Duny (Dune Messiah, 1970) – vypráví o spiknutí proti imperátorovi Paulu Atreidovi. Děti Duny (Children of Dune, 1976) – vypráví o tom, jak sestra Paula Atreida Alia stále více podléhá svým vnitřním hlasům, pod jejichž vlivem se snaží zničit vlastní rod. Božský imperátor Duny (God Emperor of Dune, 1981) – odehrává se o 3500 let později, kdy imperiálnímu trůnu stále vládne syn Paula Atreida Leto II., který má schopnost nahlížet do budoucnosti a snaží se zachránit lidstvo před neodvratnou zkázou. Kacíři Duny (Heretics of Dune, 1984) – příběh je zasazen do doby o dalších 1500 let později, kdy zbytkům Starého impéria vládne Sesterstvo Bene Gesserit a utkává se ve válce s tajemnými Ctěnými matre. Kapitula: Duna (Chapterhouse: Dune, 1985) – poslední román Franka Herberta, pojednávající o pokračování války mezi Bene Gesseritem a Ctěnými matre, která končí uzavřením spojenectví. The Road to Dune – povídka se sbírky Franka Herberta Eye (1985), ve formě průvodce po Arrakis z doby po sesazení imperátora Shaddama IV. Paulem Atreidem.Eye (short story collection). Revize 1126088925. Anglická Wikipedie.
Knihy Briana Herberta a Kevina J. Andersona náhled|upright|Baron Harkonnen Lovci Duny (Hunters of Dune, 2006) – sedmé pokračování, navazující na Kapitulu: Duna se zaměřuje na osudy statečného vojevůdce Duncana Idaha a jeho posádky ve ztracené kosmické lodi a na upevňování pozice Murbelly, která se stane hlavou Sesterstva Bene Gesserit i Ctěných matre. Píseční červi Duny (Sandworms of Dune, 2007) – osmé pokračování, navazující na Lovce Duny uzavírá celou sérii vyprávěním o finálním konfliktu mezi obyvatelstvem Starého impéria a tajemným Nepřítelem. Předehra k Duně: Atreidové (Dune: House Atreides, 1999) – první díl trilogie, jejíž děj předchází Duně; zaměřuje se na mládí Leta Atreida a Vladimira Harkonnena a počátek vlády Shaddama IV. Předehra k Duně: Harkonnenové (Dune: House Harkonnen, 2000) – druhý díl trilogie, jejíž děj předchází Duně; zaměřuje se na průběh vlády vévody Leta a harkonnenské spiknutí proti němu. Předehra k Duně: Corrinové (Dune: House Corrino, 2001) – třetí díl trilogie, jejíž děj předchází Duně; zaměřuje se na události těsně před narozením Paula Atreida a boj Leta Atreida o planetu Iks. Historie Duny: Služebnický džihád (Dune: The Butlerian Jihad, 2002) – první díl trilogie, jejíž děj se odehrává v dávné minulosti Duny; zabývá se počátkem zničující války mezi svobodným lidstvem – Ligou vznešených a myslícími stroji – Synchronizovanými světy. Historie Duny: Křížová výprava strojů (Dune: The Machine Crusade, 2003) – druhý díl trilogie, jejíž děj se odehrává v dávné minulosti Duny; pojednává o pokračování vyčerpávající války mezi lidmi a stroji. Historie Duny: Bitva o Corrin (Dune: Battle of Corrin, 2004) – třetí díl trilogie, jejíž děj se odehrává v dávné minulosti Duny; vypráví o zničujícím retroviru, vytvořeném myslícími stroji ke zničení lidstva a konečném vítězství Ligy vznešených nad Synchronizovanými světy. Cesta k Duně (Road to Dune, 2005) – sbírka nepublikovaných částí Duny, povídek Franka Herberta, Briana Herberta a Kevina J. Andersona o Duně a dalších materiálů, souvisejících s publikováním původního románu. Paul z Duny (Paul of Dune, 2008) – zaměřuje se na osobu Paula Atreida a jeho činy v období mezi Dunou a Spasitelem Duny. Vichry Duny (The Winds of Dune, 2009) – zaměřuje se na osobu lady Jessicy Atreidové a její činy v období mezi Spasitelem Duny a Dětmi Duny. Tales of Dune: Expanded Edition (2011) – sbírka celkem osmi povídek ze světa duny, z nichž některé byly publikovány v Cestě k Duně. Sesterstvo Duny (Sisterhood of Dune, 2012) – kniha popisuje události osm desetiletí po zničení Corrinu jako je vznik Sesterstva, zřízení Mentatské školy Gilbertusem Albansem, založení Gildy a v neposlední řadě sleduje rostoucí nenávist mezi Atreidy a Harkonneny. Mentati Duny (Mentats of Dune, 2014) – děj knihy navazuje na Sesterstvo Duny, dále pokračuje spor o použití technologií, vyvíjí se Sesterstvo, Mentatská škola i spor mezi Atreidy a Harkonenny. (The Throne of Dune) – zrušený román, měl být zaměřen na osobu princezny Irulán. (Leto of Dune) – zrušený román, měl být zaměřen na počátek vlády Leta II. Atreida. Navigátoři Duny (Navigators of Dune, 2016) – román, přibližuje okolnosti vzniku kormidelníků plavidel Kosmické gildy, navazuje na knihy Sesterstvo Duny a Mentati Duny a uzavírá sérii Školy Duny. Duna: Vévoda z Caladanu (Dune: The Duke of Caladan, 2020) – román, líčí příběh Leta Atreida, otce Paula Atreida, bezprostředně před událostmi první knihy. První díl tzv. Caladan Trilogy. Duna: Lady z Caladanu (Dune: The Lady of Caladan, 2021) – román, který navazuje na předchozí Vévoda z Caladanu. Druhý díl tzv. Caladan Trilogy. Písky Duny (Sands of Dune, 2022) – Sbírka čtyř novel zasazených do světa Duny. Duna: Dědic Caladanu (Dune: The Heir of Caladan, 2022) – román navazující na předchozí Lady z Caladanu. Závěrečný díl tzv. Caladan Trilogy. Princess of Dune (2023) – chystaný román přibližující mládí princezny Irulán a fremenky Chani.
Česká vydání Románová série začala v češtině vycházet v r. 1988 v nakladatelství Svoboda, přičemž byla ukončena pátým dílem Kacíři Duny (česky 1997), šestý díl už nevyšel. Od r. 1999 začalo Dunu vydávat nakladatelství Baronet, které publikovalo kompletní sérii včetně dalších pokračování od Briana Herberta a Kevina J. Andersona, v jejichž vydávání pokračuje dodnes.