Dolní Lotrinsko nebo Dolní Lotharingie (nizozemsky , francouzsky , latinsky ) neboli Dolnolotrinské vévodství (německy ), také Severní Lotharingie, Lothier nebo Lottier apod., byla ve středověku jedním z kmenových vévodství východofranské říše a posléze stát v římskoněmecké říši. Vévodství vzniklo roku 959 a rozkládalo se přibližně na území současného Nizozemska, dále většině území Belgie, Lucemburska, části severní Francie (po Valenciennes a Cambrai, východní části francouzského regionu Nord-Pas de Calais) a části Německa (severní část německého regionu Porýní, včetně Cách, Kolína nad Rýnem a Východního Fríska).
Ve 12. století význam vévodství upadl a rozpadl se na menší celky, které se octly zejména pod nadvládou vévodů z Brabantu. V tradici vévodství lotrinského pak pokračovalo jen Horní Lotrinsko.
Historie Vznik vévodství Vévodství bylo vytvořeno z bývalé říše Lotharingie králem Lotharem II., který byl králem od roku 855. Lotharingie byla koncem 9. století rozdělena a následně znovu spojena francouzským králem Ludvíkem III. podpisem Ribemontské smlouvy v roce 880.
Po smrti Ludvíka IV. v roce 911 připojil k hrabství francouzský král Karel III., část západní Francie. Tím bylo vytvořeno vévodství. Kolem roku 995 pak vévoda Giselbert, syn Reginara, vévody lotrinského prohlásil hrabství vévodstvím a dostal k tomu souhlas nejen německého císaře Jindřicha I. Ptáčníka, ale i francouzského krále Rudolfa Burgundského.
Rozdělení vévodství
náhled|upright=0.5|vlevo|Karel Dolnolotrinský , zakladatel Bruselu V roce 959 svatý Bruno Veliký (924–965 v Remeši), arcibiskup kolínský, syn Jindřicha I. Ptáčníka a sv. Matyldy, bratr německého císaře Otty I. rozdělil Lotharingii na dvě vévodství: Dolní a Horní Lotrinsko či Dolní a Horní Lotharingii a udělil hraběti Godfreyovi I. z Mons titul vévody Dolní Lotrinska. Toto území sahalo od severu dolů po řece Rýn, zatímco Horní Lotrinsko leželo dále na jihu po řece Rýn. Obě vévodství tvořila západní část Svaté římské říše založené Brunovým starším bratrem císařem Ottou I. v roce 962.
Další vývoj obou zemí byl odlišný. Po smrti Godfreyho syna vévody Richara bylo Dolní Lotrinsko podřízena přímo císaři, dokud v roce 977 Otto II. neohrožoval vévodu Dolního Lotrinska Karla (953–993). Dolní a Horní Lotrinsko se opět spojily pod vládou Gothela I. (či Gozela, kolem 967 – 19. dubna 1044). V pozdější době vešlo dolní vévodství do širšího podvědomí v souvislosti s křížovými výpravami. V letech 1095–1099 proběhla první křížová výprava do Svaté země, které se osobně zúčastnil dolnolotrinský vévoda Godefroy z Bouillonu, který byl jedním z předních vůdců celé výpravy. V jejím závěru založil Jeruzalémské království a stal se jeho prvním vládcem.
Úpadek a zánik Dolnolotrinské vévodství pak postupně sláblo a ztrácelo na významu. Příčinou byly boje mezi římskoněmeckými císaři Jindřichem IV. a Jindřichem V., roku Jindřich IV. porazil hraběte Jindřicha Limburského, kterého ihned poté sesadil po vynucené abdikaci svého otce a nahradil ho hrabětem Godefroyem I. Lovaňským. Dolní vévodství v tomto období ztrácelo územní celistvost a postupně zanikalo. Roku 1190 syn Godefroye III. vévoda Jindřich I. Brabantský zdědil titul vévody na příkaz císaře Jindřicha VI. Štaufského. Nevýznamné zbytky, které byly nyní pod nadvládou brabantských vévodů, byly nazývány vévodstvím Lothier (nebo Lotryk), měly už jen málo společného s původním vévodstvím. Pouze Horní Lotrinsko se tak mohlo jako jediné hlásit k lotrinskému nástupnictví a stalo se známé jako Lotrinské vévodství.
Nástupnické státy Po rozbití územní celistvosti a ukončení moci vévodství vzniklo v tomto regionu mnoho dalších států. Nástupnické státy, které zůstaly pod pravomocí vévodů Dolního Lotrinska (Lothier): 15px Brabantské vévodství – získalo zbytky vévodství tzv. Lothier 15px Antwerpské markrabství 15px Lovaňsko-bruselské hrabství Z dolnolotrinského vévodství vzniklo mnoho dalších důležitých států: 15px Lutyšské knížecí biskupství (Liège) – status knížete-biskupa byl udělen mezi lety 980–985 císařem Ottou II. 15px Kolínské arcibiskupství (kurfiřtství) 15px Utrechtské knížecí biskupství 15px Cambraiské biskupství (Cambraiská diecéze) 15px Limburské vévodství (Limburg) 15px Geldernské hrabství (Guelders) 15px Enamské markrabství – Ename je belgická vesnice ve vlámské provincii Východní Flandry, od 11. století byla součástí domén benediktinského opatství 15px Jülišské vévodství (Jülich) 15px Namurské markrabství (Namen, později hrabství), kterému vládli namurská markrabata 15px Klévské hrabství (Cleves) 15px Henegavské hrabství (Hainault) 15px Holandské hrabství 15px Bergské vévodství 15px Loonské hrabství 15px Hornské hrabství (Hornes), v dnešní době součást Nizozemí a Belgie. Jeho jméno pochází z vesnice Horn. 15px Fríská konfederace
Související články Seznam vévodů lotrinských Lotrinsko
Reference
Kategorie:Vévodství Kategorie:Země Svaté říše římské Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Středověké státy a předstátní útvary Kategorie:Franská říše Kategorie:Geografie Lotrinska Kategorie:Dějiny Lotrinska Kategorie:Historická území Belgie Kategorie:Brabantští vévodové Kategorie:959 Kategorie:Belgie Kategorie:Nizozemsko Kategorie:Lotrinští