15. červenec

15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 169 dní. Svátek má Jindřich.

Události Česko 972 – Zemřel kníže Boleslav I. Ukrutný a novým českým knížetem se stal jeho syn Boleslav II. 1442 – Jiřímu z Poděbrad a jeho první manželce Kunhutě ze Šternberka narodil utajovaný prvorozený syn Boček. Jeho osobu obestírá tajemství: Přestože byl prvorozený syn, na rozdíl od mladších bratrů, mu otec nezajistil povýšení mezi říšská knížata, tedy mezi nejvýznamnější šlechtice Svaté říše římské. Hoch patrně trpěl duševní nemocí. 1490 – Po smrti Matyáše Korvína byl česky král Vladislav II. Jagellonský zvolen též králem uherským. Země Koruny české a uherské království se spojily v jeden stát, v unii, kterou spojovala postava panovníka. Podle předem sjednané dohody s uherskými stavy měly zůstat vedlejší české země – Morava, Slezsko a obě Lužice – i nadále součástí Uher. 1651 – Ferdinand III. Habsburský zakázal abatyši cisterciáckého kláštera na Starém Brně stavět pivovar. Reagoval tak na stížnosti brněnských představitelů na budování "konkurenčního" pivovaru. 1863 – V Praze na Újezdě otevřel významný český fotograf Jindřich Eckert svůj první portrétní ateliér. Je autorem řady fotografií, zachycujících pražské ulice a domy, které podlehly násilné asanaci 1928 – Po tragické smrti svého manžela Čeňka v 6. kole závodu Velké ceny Německa na okruhu Nürburgring oznámila Eliška Junková konec závodní kariéry. 1949 – Český tenisový mistr Jaroslav Drobný a Vladimír Černík emigrují na západ na turnaji ve Švýcarsku 1958 – V Brně byly definitivně zrušeny koňské vozy, které rozvážely poštovní zásilky. 2002 – Prezident Václav Havel jmenuje novou koaliční vládu Vladimíra Špidly.

Svět 484 př. n. l. – Zasvěcení chrámu Castora a Polluxe v antickém Římě 70 – Titus se svou armádou dobyl hradby Jeruzaléma (17. Tamuz v židovském kalendáři). 1015 – Podle legend a východní tradice zemřel Vladimír I. Veliký, za jehož vlády došlo roku 988 k christianizaci Kyjevské Rusi, na své dvorci Berestově nedaleko Kyjeva. 1099 – První křížová výprava: Západní křesťané (latinové) po pětitýdenním obléhání dobyli baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě. Muslimší obyvatelé Jeruzaléma se vzdali, ale křižáci, hnáni náboženským fanatismem, pozabíjeli tisíce neozbrojených mužů, žen a dětí. Dobytím Jeruzaléma byla ukončena první křižácká výprava a na území Palestiny vznikly čtyři křesťanské státy. 1240 – Ruské vojsko vedené knížetem novgorodským Alexandrem (později Něvským) zvítězilo v bitvě na Něvě nad Švédy. 1410 – Proběhla bitva u Grunwaldu, kde polský král Vladislav II. Jagello porazil Řád německých rytířů. Polské království vykročilo směrem k hegemonii ve východní Evropě. 1562 – Španělé na hranici v Máni na Yucatánu pálí veškeré písemné památky Mayů. V ohni shoří na 27 cenných dokumentů a spousta obrazů. 1685 – Sňatek Marie Antonie Habsburské, dcery císaře Leopolda I. a jeho první manželky Markéty Terezy, s bavorským kurfiřtem Maxmiliánem II. Emanuelem. 1783 – Markýz Claude-Francois-Dorothéé de Jouffroy D'Abbans, urozeným okolím přezdívaný, Joufroy-Le Pompe (Pumpa), podniká v Lyonu historicky první plavbu člunu, poháněném parním strojem. 1789 – Francouzský aristokrat a hrdina Americké války za nezávislost Markýz de Lafayette je jmenován generál-plukovníkem Národní gardy v Paříži 1799 – V egyptské vesnici Rosetta objevil francouzský kapitán Pierre-François Bouchard během Napoleonova egyptské tažení rosettskou desku, díky které byly později rozluštěny hieroglyfy. 1823 – Oheň zničil Baziliku sv. Pavla za hradbami v Římě ze 4. století. 1903 – Nově založená automobilka Ford Motor Company přijala první objednávku od chicagského dentisty Ernesta Pfenninga na dvouválcový automobil Model A za 850 dolarů 1933 – Wiley Post odstartoval z letiště Floyd Bennett Field první sólový let kolem světa. Let skončil 22. července a trval 7 dní, 18 hodin a 49 minut. Nově místo dalšího člověka použil k navigaci autopilot a kompas. 2016 – Část tureckých ozbrojených sil se pokusila provést vojenský převrat, při němž bylo zabito nejméně 160 lidí. 2018 – Francie vyhrála Mistrovství světa ve fotbale v Rusku po vítězství nad Chorvatskem 4:2.

Narození Česko náhled|upright|Eduard Lederer (* 1859) 1649 – Tobiáš Jan Becker, biskup královéhradecký († 11. září 1710) 1808 – Josef Jaromír Štětka, český lékař a politik († 10. dubna 1878) 1821 – Jindřich Wankel, lékař, speleolog, paleontolog a archeolog, sběratel, „otec moravské archeologie“ († 5. dubna 1897) 1849 – Jindřich Geisler, moravský kněz, hudební kritik, muzikant, organizátor hudebního života († 18. března 1927) 1859 Eduard Lederer, spisovatel († 1944) Karel Škorpil, český archeolog († 9. března 1944) 1863 – Jindřich Ladislav Barvíř, geolog († 26. května 1952) 1864 – František Minařík, katolický kněz († 28. srpna 1945) 1872 Karel Babánek, český básník, spisovatel a dramatik († 19. května 1937) František Bernard Vaněk, kněz, spisovatel a kulturní organizátor († 1. dubna 1943) 1874 – Josef Obeth, slezský sochař a restaurátor německé národnosti († 18. září 1961) 1876 Rudolf Bergman, československý politik († 23. ledna 1940) Josef Patzel, československý politik německé národnosti († 20. května 1927) 1877 – Marie Dostalová, česká malířka († 27. března 1903) 1885 – Jindřich Veselý, loutkářský badatel a autor loutkových her († 19. září 1939) 1887 – Gustav Nosek, loutkář, řezbář, loutkoherec († 1. února 1974) 1892 – Jaroslav Arnošt Trpák, novinář, redaktor, prozaik, překladatel († ? 1968) 1896 – Václav Fiala, český malíř († 25. června 1980) 1900 Karel Jiráček, spisovatel, ochotnický divadelní režisér († 17. května 1989) Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické († 7. března 1968) 1914 – Jakub Antonín Zemek, převor dominikánského kláštera ve Znojmě († 26. června 1989) 1915 – František Vitásek, kněz, chrámový hudebník a skladatel († 12. června 1979) 1919 – Jindřich Mahelka, malíř († 3. března 1990) 1920 – Vilém Kropp, reportážní fotograf († 2. února 2012) 1922 – Vlastimil Letošník, hydrolog, hydrogeolog a speleolog († 24. října 2010) 1923 – Jaroslav Volek, estetik, muzikolog a sémiotik († 23. února 1989) 1924 – František Vrbka, československý voják a příslušník výsadku Bronse († 23. března 1943) 1933 – Jindřiška Klímová, novinářka a spisovatelka 1935 – Petr Lom, lékař, politik a diplomat († 3. května 2003) 1944 – Petr Prouza, český spisovatel a novinář 1945 – Michal Pavlata, herec († 21. ledna 2017) 1946 – Petr Nováček, český novinář a historik 1949 – Cyril Zapletal, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví 1950 Jiří Kovařík, český historik a autor literatury faktu Jiří Malenovský, soudce Ústavního soudu České republiky 1970 – Pavel Vízner, tenista 1993 – Natálie Kubištová, zpěvačka

Svět náhled|upright|Rembrandt (* 1606) náhled|upright|Leon Max Lederman (* 1922) náhled|upright|Jocelyn Bellová Burnellová (* 1943) náhled|upright|Forest Whitaker (* 1961) 1553 – Arnošt Habsburský, rakouský arcivévoda, syn císaře Maxmiliána II. († 12. února 1595) 1606 – Rembrandt, holandský malíř († 1669) 1636 – Christian Knorr von Rosenroth, německý učenec, básník († 4. května nebo 8. května 1689) 1718 – Alexander Roslin, švédský malíř († 5. července 1793) 1800 – Jean-Baptiste Dumas, francouzský chemik a politik († 11. dubna 1884) 1810 – Johann Jacob Löwenthal, maďarský šachový mistr († 20. července 1876) 1823 – Alexandr Hesensko-Darmstadtský, hesenský princ, zakladatel rodu Battenbergů († 15. prosince 1888) 1837 – Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen, portugalská královna († 17. července 1859) 1845 – Marie Terezie Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně († 8. října 1927) 1847 – Martin Theodor Haase, superintendent rakouské evangelické církve († 23. listopadu 1928) 1848 – Vilfredo Pareto, italský ekonom († 19. srpna 1923) 1854 – Jacek Malczewski, polský malíř († 8. října 1929) 1860 – Max von Oppenheim, německý historik a archeolog († 17. listopadu 1946) 1870 Vladimir Dmitrijevič Nabokov, ruský politik a novinář († 28. března 1922) Leonid Krasin, sovětský politik a diplomat († 24. listopadu 1926) 1871 – Henryk Arctowski, polský geograf, geofyzik, geolog, cestovatel († 22. února 1958) 1882 – Simon Ter-Petrosjan, gruzínský komunista († 14. července 1922) 1883 – Louis Lavelle, francouzský filosof († 1951) 1886 – Jacques Rivière, francouzský spisovatel, redaktor a kritik († 14. února 1925) 1892 – Walter Benjamin, německý literární kritik, filosof a překladatel († 26. září 1940) 1897 – Monty Banks, italský herec, režisér a producent († 7. ledna 1950) 1899 – Seán Lemass, premiér Irska († 11. května 1971) 1901 – Nicola Abbagnano, italský filosof († 9. září 1990) 1905 – Alexandr Chvylja, sovětský herec švédského původu († 17. října 1976) 1909 Hendrik Casimir, nizozemský fyzik († 4. května 2000) William Gemmell Cochran, skotský matematik († 29. března 1980) 1910 Ronald Binge, britský hudební skladatel († 6. září 1979) Peter Mehringer, americký zápasník a hráč amerického fotbalu, zlato na OH 1932 († 27. srpna 1987) 1913 – Avraham Suckever, židovský básník († 19. ledna 2010) 1914 – Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 23. prosince 1985) 1916 – Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu († 14. září 1979) 1917 – Reidar Liaklev, norský olympijský vítěz v rychlobruslení († 1. března 2006) 1918 – Bertram Brockhouse, kanadský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1994 († 13. října 2003) 1919 – Iris Murdochová, irská spisovatelka († 1999) 1921 – Robert Bruce Merrifield, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1984 († 14. května 2006) 1922 Leon Max Lederman, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny († 3. října 2018) Hana Ponická, slovenská prozaička, překladatelka a publicistka († 2007) 1923 – Philly Joe Jones, americký jazzový bubeník († 30. srpna 1985) 1927 – Krystyna Broll-Jarecka, polská básnířka († 24. listopadu 2011) 1928 Carl Woese, americký mikrobiolog († 30. prosince 2012) Pal Benko, maďarský šachový velmistr († 26. srpna 2019) 1930 Stephen Smale, americký matematik Jacques Derrida, francouzský filozof († 8. října 2004) 1933 Julian Bream, anglický klasický kytarista a loutnista Ivan Gálfy, slovenský horolezec († 19. července 2011) 1934 – Eva Krížiková, slovenská herečka († 31. března 2020) 1939 – Aníbal Cavaco Silva, portugalský prezident 1943 – Jocelyn Bellová Burnellová, americká astronomka 1946 – Linda Ronstadt, americká zpěvačka 1947 Peter Banks, britský hudebník (Yes) († 7. března 2013) Roky Erickson, americký hudebník Lydia Davisová, americká spisovatelka 1948 – Artimus Pyle, americký hudebník (Lynyrd Skynyrd) 1949 Carl Bildt, premiér Švédska Trevor Horn, britský hudební producent, skladatel a hudebník 1950 – Geoff Richardson, britský hudebník 1951 Dušan Herda, slovenský fotbalista, československý reprezentant Gregory Isaacs, jamajský zpěvák a hudební skladatel († 25. října 2010) Jesse Ventura, americký politik, herec, komentátor a bývalý wrestlingový zápasník, 38. guvernér státu Minnesota 1952 Terry O'Quinn, americký herec Johnny Thunders, americký zpěvák a kytarista, člen New York Dolls († 23. dubna 1991) 1953 – Jean-Bertrand Aristide, prezident Haiti 1954 – Mario Kempes, argentinský fotbalista 1956 Joe Satriani, americký kytarový virtuóz Ian Curtis, spoluzakladatel, zpěvák, textař a frontman kapely Joy Division († 1980) Marky Ramone, americký hudebník 1957 – Mats Larsson, švédský lingvista, bohemista a překladatel 1959 – Ján Stempel, slovenský architekt 1960 Kim Alexis, americká supermodelka a herečka Chris Stewart, americký politik 1961 – Forest Whitaker, americký herec a producent 1966 – Dimitris P. Kraniotis, řecký spisovatel 1977 Anthony Lamiche, francouzský sportovní lezec Ray Toro, americký kytarista 1984 – Veronika Zuzulová, slovenská sjezdová lyžařka 1985 – Riley Mason, americká pornoherečka 1987 – Kazujasu Minobe, japonský sportovní šermíř