náhled|vpravo|Lezoun indický se aktivně pohybuje po souši. náhled|vpravo|Čichavec líbající je jediný zástupce čeledi čichavcovití. náhled|vpravo|Čichavci zakrslí patří mezi ryby s výrazným pohlavním dimorfismem. Větší a barevnější samec je vlevo. náhled|vpravo|Dva samci rájovců dlouhoploutvích zápasí o samici. Souboj je přerušen nádechem na hladině. náhled|vpravo|Třoucí se pár bojovnic pestrých po pěnovým hnízdem. Samec objímá samičku. Labyrintky (Anabantoidei, česky též lezouni) jsou podřád řádu Anabantiformes (dříve řazeni do sběrného řádu Perciformes) paprskoploutvých ryb ze sladkých a vzácně i brakických vod jižní, jihovýchodní a východní Asie a subsaharské Afriky. Labyrintky získaly své jméno podle specializovaného nadžaberního orgánu, labyrintu, s jehož pomocí jsou schopny dýchat atmosférický kyslík. Tato adaptace labyrintkám umožňuje žít i v nedostatečně okysličených vodách nebo krátkodobě přežívat mimo vodu. Lezouni indičtí aktivně vylézají z vody a na krátké vzdálenosti se přesouvají po souši.http://www.fishbase.org/summary/Speciessummary.php?id=495 Řada labyrintek též vyniká péčí o potomstvo. Stará se o něj obvykle samec. K péči o potomstvo využívají labyrintky dvě hlavní strategie – stavbu pěnových hnízd nebo přechovávání jiker a plůdku v tlamě.
Labyrintky zahrnují tři čeledi – převážně africkou čeleď lezounovití (Anabantidae), monotypickou asijskou čeleď čichavcovití (Helostomatidae) a druhově bohatou asijskou čeleď guramovití (Osphronemidae). Patří mezi ně významné konzumní ryby (jako gurama velká a čichavec líbající) i mnoho oblíbených akvarijních ryb – například rájovec dlouhoploutvý, první tropická ryba chovaná v Evropě, a bojovnice pestrá, první tropická ryba chovaná v Česku. Některé labyrintky patří mezi ohrožené druhy, tři druhy bojovnic jsou vedeny na červeném seznamu IUCN jako kriticky ohrožené.
Taxonomie a názvosloví Podřád labyrintky (Anabantoidei) zahrnuje tři čeledi s 19 rody a přibližně 150 druhy:
Čeleď: Anabantidae – lezounovití rod: Anabas – lezoun rod: Ctenopoma – ostnovec rod: Microctenopoma – ostnovec nebo ostnoveček rod: Sandelia – sandélie Čeleď: Helostomatidae – čichavcovití rod: Helostoma – čichavec Čeleď: Osphonemidae – guramovití podčeleď: Belontiinae rod: Belontia – rájovec nebo belontie podčeleď: Luciocephalinae rod: Ctenops rod: Luciocephalus – štikohlavec rod: Parasphaerichthys rod: Sphaerichthys – čichavec rod: Trichogaster (=Colisa) – čichavec rod: Trichopodus (=Trichogaster) – čichavec podčeleď: Macropodusinae rod: Betta – bojovnice rod: Macropodus – rájovec rod: Malpulutta – malpulutta rod: Parosphromenus – rájovec nebo rájovčík rod: Pseudosphromenus – rájovec rod: Trichopsis – vrčivka podčeleď: Osphroneminae rod: Osphronemus – gurama
Druhově nejbohatším rodem je bojovnice (Betta) s 68 popsanými druhy.
Pro drobné čichavce žijící v Přední Indii se do roku 1923 používalo rodové jméno Trichogaster, pro velké čichavce ze Zadní Indie se používalo jméno Trichopodus. Myers se však roku 1923 dopustil omylu a typový exemplář rodu Trichogaster, čichavce pruhovaného, určil jako čichavce šedého. Rodové jméno Trichogaster proto připadlo velkým čichavcům ze Zadní Indie a pro malé čichavce z Přední Indie se začalo používat jméno Colisa. Tento omyl byl odhalen až roku 1997 a přestože se dnes považují za správná původní jména, mylná rodová jména se stále hojně užívají.
Česká rodová jména čichavec a rájovec se používají pro více rodů z různých čeledí respektive podčeledí. Pro rod Parosphronemus se někdy užívá české rodové jméno rájovec, jindy rájovčík. České rodové jméno ostnovec se po vyčlenění rodu Microctenopoma z rodu Ctenopoma někdy používá pro oba rody, jindy se pro rod Microctenopoma používá české rodové jméno ostnoveček.
Za nejbližší příbuzné labyrintek se považují hadohlavci, kteří byli v některých starších systémech mezi labyrintky řazeni. Hadohlavci k dýchání nevyužívají labyrint ale jednodušší typ nadžaberního orgánu.
Anatomie a fyziologie Velikost dospělých labyrintek se pohybuje mezi 2–3 cm (u nejmenších rájovčíků) a přibližně 70 cm (u guram velkých.)
Výskyt Labyrintky se přirozeně vyskytují v teplých a sladkých vodách Asie a Afriky. Většina rodů i druhů pochází z jižní a jihovýchodní Asie, v Africe se vyskytují jen někteří zástupci čeledi lezounovití (rody Ctenopoma, Microctenopoma a Sandelia). Schopnost dýchat vzdušný kyslík umožňuje labyrintkám obývat biotopy s velmi málo prokyslyčenou vodu, například rýžová pole, některé labyrintky ale žijí i v rychle tekoucích a dobře okysličených vodách. Gurama velká byla jako oblíbená konzumní ryba vysazena téměř po celém světě, zejména v bývalých francouzských koloniích.
Rozmnožování U řady druhů labyrintek je výrazně vyvinut pohlavní dimorfismus, jejich samci bývají barevnější, větší a mívají prodloužené nepárové ploutve. Samice mohou být plnější v bříšku. Rozdíly v barevnosti se často zvýrazňují v období tření. Barevnost také závisí na sociálním postavení samce ve skupině, dominantní samci bývají zbarveni výrazně, submisivní mohou být zbarveni podobně jako samice. Mezi druhy s velmi nápadnými rozdíly ve zbarvení patří například čichavci zakrslí, medoví či perleťoví.
U některých druhů jsou naopak rozdíly mezi pohlavími nevýrazné nebo zcela nezřetelné.
U většiny labyrintek, zejména z čeledi guramovití, je výrazně vyvinuta péče o potomstvo. O potomstvo se starají především samci. U tzv. afrofilních druhů staví samci ve svém teritoriu pěnové hnízdo. To je tvořeno bublinkami z ústního sekretu a případně dalšími stavebními prvky, například listy rostlin. Hnízdo může být v závislosti na druhu umístěno buď na hladině nebo ve vodním sloupci – pod listy rostlin či v různých dutinách. Ke tření dochází obvykle pod hnízdem, jikry některých druhů jsou lehčí než voda a do hnízda samovolně stoupají. Jiné druhy mají jikry těžší než voda a samec je musí do hnízda umístit sám. Po výtěru samec hnízdo s jikrami a později nerozplavaným plůdkem pečlivě hlídá, opravuje a brání.
Samci jiných druhů, například některých bojovnic z rychle tekoucích vod, nosí jikry a nerozplavaný plůdek v tlamě.
U některých druhů labyrintek péče o potomstvo chybí, například čichavec líbající, lezoun indický nebo někteří ostnovci rodu Ctenopoma se vytírají do volné vody a o potomstvo se nestarají.
Význam pro člověka náhled|vlevo|Sušení čichavci stříbřití na thajském trhu Ve své domovině patří řada labyrintek mezi oblíbené konzumní ryby. Týká se to především guramy velké, která je pro svou velikost a chutné maso důležitou tržní rybou. Oblíbenou potravou jsou ale i menší druhy, jako lezouni indičtí, čichavci líbající, stříbřití a další.
Akvaristika Pro svou barevnost, malou velikost, relativní nenáročnost a především zajímavé chování patří mnoho druhů labyrintek k oblíbeným akvarijním rybám. Nezávislost labyrintek na kyslíku rozpuštěném ve vodě usnadnila v 19. století jejich import do Evropy i chov v jednoduchých akváriích. Roku 1869 byl do Paříže dovezen a Carbonnierem následně rozmnožen rájovec dlouhoploutvý. Stal se tak první tropickou rybou úspěšně odchovanou v Evropě. I v českých zemích stála u zrodu tropické akvaristiky labyrintka – bojovnice pestrá. Roku 1897 ji dovezl Enrique Stanko Vráz z Thajska, kde byla tradičně chována a šlechtěna pro rybí zápasy:
Dnes je řada druhů labyrintek komerčně chována pro akvaristické účely. Mezi nejpopulárnější akvarijní ryby patří především některé asijské druhy z čeledi guramovití, kromě rájovců dlouhoploutvých a bojovnic pestrých také čichavci zakrslí, perleťoví, šedí a řada dalších. U některých druhů byly vyšlechtěny barevné nebo i tvarové formy. Významná je v tomto směru především bojovnice pestrá, jejíž chov a šlechtění jsou předmětem mezinárodních chovatelských soutěží.
Náročnější druhy jsou předmětem zájmu specialistů. Jedná se především o rájovčíky, štikohlavce a další druhy z černých pralesních vod. Tyto ryby jsou velmi náročné především na kvalitu a čistotu vody a obvykle se chovají samostatně v druhových nádržích.
Guramy velké bývají ozdobou velkých výstavních nádrží.
Odkazy
Související články Labyrinthici Pěnové hnízdo
Reference
Externí odkazy
Česká labyrintkářská asociace – fórum české labyrintkářské asociace (ČLA) Internationalen Gemeinschaft für Labyrinthfische – mezinárodní labyrintkářské sdružení (IGL) a fórum v němčině
Kategorie:Sladkovodní ryby Kategorie:Ryby dýchající vzduch