Kodaň (, výslovnost: ) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Žije zde obyvatel, v celé městské aglomeraci přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánského krále.
První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.
Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli a Nová glyptotéka Carlsbergu. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.
Etymologie Český název města Kodaň se odvozuje z latinského slova Codania.
Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia. Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.
Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.
Jméno města nese asteroid (13586) Copenhagen a latinským názvem města Hafnia byl pojmenován chemický prvek Hafnium.
Historie Prvotní osídlení a středověk náhled|vlevo|upright=0.8|Pečeť Kodaně z roku 1296 Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti. Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.SKAARUP, Bi. Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize:
Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn. Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn, zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.
Geografie Rozvoj města Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km² a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.
V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.
Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.
Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.
Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.
Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.
Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.
náhled|Pohled na Kodaň z Frelsers Kirke|střed|649x649pixelů
Podnebí Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální Evropě, ale přichází o týden později. Bouřky bývají vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33,8 °C a nejnižší naměřená teplota-24,2 °C
Správa a politika
Doprava náhled|Linka M1 kodaňského metra u nadzemní stanice Bella Center Station ve čtvrti Ørestad
Jakožto největší dánský přístav má Kodaňský přístav spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Finskem, Polskem i Spojeným královstvím. Z Kodaně je trajektové spojení do Osla (Norsko) a Swinoujscie (Polsko). Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak ostrov Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což usnadňuje železniční a silniční dopravu. Z Kodaně do švédského přístavu Malmö je vybudovaný 16 km dlouhý kombinovaný silniční a železniční přejezd přes průliv Öresund, tvořený tunelem a mostem.
Nejstarším prostředkem místní dopravy v Kodani je autobus. Význam autobusové dopravy ve městě vzrostl po ukončení provozu tramvajové sítě v roce 1972. V současné době existuje v městských oblastech a okolí rozvětvený systém autobusových linek Movia s různými rychlostmi, dostupností a časováním. Systém zahrnuje také tři linky s osobním člunem Havnebussen, který Arriva provozuje s čluny typu Damen Ferry 2306 E3. Ve vnitřním přístavu spojuje přístavní linka mimo jiné Královskou operu (Operaen) na ostrově Holmen se starým městem.
V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde tři linky a jedna okružní linka velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. Další rozšíření je ve výstavbě. V tandemu s kodaňským metrem funguje systém příměstské železnice S-Bahn (). Hlavním železničním nádražím je København H.
náhled|Cyklisté v kodaňské ulici Holemns Kanal projíždí křižovatkou V Kodani je velmi populární městská cyklistika, do práce nebo do školy na jízdním kole cestuje 45 % obyvatel, hromadnou dopravou 27 %, autem 23 % a zbylých 5 % pěšky. Mezi rokem 2000 až rokem 2017 narostl objem cyklistiky o téměř 70 %. To se stalo především díky budování lepší infrastruktury a také ubírání parkovacích kapacit pro auta.
Pamětihodnosti Čapí fontána
Rodáci Søren Kierkegaard (1813–1855), filosof, teolog a psycholog Alexandra Dánská (1844–1925), rodem dánská princezna, sňatkem britská princezna a později královna Jiří I. Řecký (1845–1913), dánský princ, řecký král od roku 1863 až do své smrti Marie Sofie Dánská (1847–1928), rodem dánská princezna, sňatkem ruská carevna Hans Christian Gram (1853–1938), bakteriolog a vysokoškolský profesor Ulrich Salchow (1877–1949), švédský krasobruslař, první olympijský vítěz v krasobruslení na LOH 1908 Niels Bohr (1885–1962), atomový a jaderný fyzik, chemik, vysokoškolský profesor a držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1922 Harald Bohr (1887–1951), matematik, fotbalista, stříbrný medailista z LOH 1908 Inge Lehmannová (1888–1993), dánská seismoložka a geofyzička Arne Jacobsen (1902–1971), architekt a designér Victor Borge (1909–2000), dirigent, klavírista, a hudební skladatel Aage Niels Bohr (1922–2009), jaderný fyzik zabývající se kvantovou mechanikou, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1975 Markéta II. (* 1940), dánská královna panující v letech 1972 až 2024 Anne-Marie Dánská (* 1946), rodem dánská princezna, sňatkem řecká královna v letech 1964–1973 Kim Bodnia (* 1965), herec Mads Mikkelsen (* 1965), dánský herec Helena Christensenová (* 1968), bývalá modelka, Andílek Victoria's Secret a fotografka Frederik X. (* 1968), dánský král Sidse Babett Knudsenová (* 1968), herečka Joachim Dánský (* 1969), dánský princ, hrabě z Monpezatu Bjarke Ingels (* 1974), architekt, zakladatel ateliéru Bjarke Ingels Group, který je autorem podoby Vltavské filharmonie v Praze Kasper Schmeichel (* 1986), profesionální fotbalový brankář Nicklas Bendtner (* 1988), bývalý fotbalový útočník a reprezentant Yussuf Poulsen (* 1994), profesionální fotbalista, útočník a reprezentant
Kultura Kodaň je město s bohatou kulturní tradicí a nabídkou. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších kulturních center v Dánsku i celé Skandinávii. Ve městě sídlí řada muzeí a galerií – Národní muzeum (Nationalmuseet), Národní galerie (Statens Museum for Kunst), Ny Carlsberg Glyptotek nebo Centrum pro architekturu Blox. Dánské královské divadlo nabízí program činohry, opery i baletu, v roce 2005 byl na ostrově Holmen otevřen Copenhagen Opera House. Bohatou kulturní scénu naplňují desítky menších kulturních center a divadel (např. komunitní kino Vester Vov Vov).
Partnerská města Peking, Čína Paříž, Francie (pouze dohoda o přátelství a spolupráci) Reykjavík, Island Campeche, Mexiko
Odkazy Související články Amalienborg Dánská královská knihovna Kodaňská univerzita Parken Rundetaarn Státní muzeum umění
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky okresu Kodaň VisitCopenhagen.dk – web pro turisty Copenhagen Portal1 – portál pro turisty vKodani.cz – stránky českých a slovenských krajanů v Kodani Jak se jezdí v Kodani – o cyklistické kultuře v dánské metropoli
Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Evropská hlavní města kultury Kategorie:Přístavní města v Dánsku Kategorie:Přístavní města Baltského moře Kategorie:Města v Hovedstadenu Kategorie:Univerzitní města v Dánsku