6. srpen

6. srpen je 218. den roku podle gregoriánského kalendáře (219. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 147 dní. Svátek slaví Oldřiška.

Události Česko 1249 – Válka mezi otcem a synem – král Václav I. v bitvě u Mostu porazil svého syna Přemysla, který byl zbaven vladařských práv a uvězněn na hradě Přimda. Otec jej však později znovu ustanovil moravským markrabětem a usmířil se s ním, neboť byl jeho jediným synem. 1865 – Na Vltavu byl spuštěn kolesový parník Praha, postavený v pražské Rustonce, aby zahájil pravidelnou osobní dopravu z Prahy do Štěchovic. 1890 – Při železniční nehodě u Blovic na Plzeňsku zahynul člověk a přes 30 jich bylo zraněno. 1969 – Ústředním ředitelem Československé televize se stal Jan Zelenka (ve funkci se udrží až do 30. června 1989). 2002 – V Čechách začaly povodně, které si vyžádaly 17 obětí. 2003 – Prezident Václav Klaus jmenuje Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu České republiky 2010 – Začala povodeň, při které v Libereckém kraji zahynulo 5 lidí. 2015 – Výbuch metanu v Dole Darkov na Karvinsku zabil 3 horníky

Svět 258 – Papež Sixtus II. je v Římě popraven stětím římským císařem Valeriánem 1623 Třicetiletá válka: Jan Tserclaes Tilly porazil protestantské vojsko vedené Kristiánem z Halberstadtu v bitvě u Stadtlohnu. Maffeo Barberini je zvolen 235. papežem, jako své jméno si zvolil Urban VIII. 1737 – V Banské Štiavnici byla založena báňská škola. 1806 – Abdikací posledního císaře Františka II. skončila Svatá říše římská, který už v roce 1804 přijal titul císaře rakouského jako František I. 1825 – Bolívie získala nezávislost na Španělsku. Svou zemi nazvali po velkém hrdinovi jihoamerických bojů za nezávislost, Venezuelci Simónu Bolívarovi, který se stal i prvním prezidentem. 1861 – Spojené království anektovalo nigerijský Lagos jako britskou kolonii. 1890 – V auburnské věznici ve státu New York došlo k první popravě na elektrickém křesle, popraveným byl vrah William Kemmler. 1914 – První světová válka: Dva dny po vyhlášení války Německu Spojeným královstvím vyplulo ze základny v Helgolandu deset německých U-Bootů, aby napadly britský konvoj. Tím začala první bitva o Atlantik. 1915 – Bitva o Gallipoli: Zahájena srpnová ofenzíva na tureckém poloostrově Gallipoli proti německým a tureckým jednotkám. 1926 – Američanka Gertrude Ederleová (22) jako první žena přeplavala průliv La Manche. Z francouzského břehu vyrazila v 7.05, a do anglického Kingstownu dorazila o 14 hodin a 30 minut později. Tímto výkonem o více než dvě hodiny překonala tehdy platný nejlepší čas přeplavání kanálu 1932 – V Benátkách se konal první ročník filmového festivalu, nejstaršího na světě. Trval 14 dní. 1940 – Z koncentračního tábora Auschwitz uprchl první vězeň – Polák Tadeusz Wiejowski. 1943 – Druhá světová válka: šest amerických torpédoborců potopilo čtyři japonské lodě téže třídy (z celkových 4) v bitvě v zálivu Vella. 1945 – Druhá světová válka: V 8.15 svrhl letoun Enola Gay atomovou bombu Little Boy na japonské město Hirošima. Odhadem 140 000 lidí zahynulo při tomto prvním použití atomové zbraně ve válce. 1960 – Kubánská revoluce: V odpovědi na americké embargo byl na Kubě znárodněn majetek všech cizích státních příslušníků. 1962 – Jamajka získala nezávislost na Spojeném království. 1965 – Skupina Beatles vydala v Anglii album Help! ze stejnojmenného filmu 1969 – Na Bahamách nedaleko ostrova Mayaguana ztroskotala československá námořní loď Pionýr. Náklad i posádku se podařilo zachránit, loď zde zůstala a časem se potopila jako vrak. 1971 – Bylo zatmění Měsíce. 1984 – Popová hvězda Prince vydal své průlomové album Purple Rain. 1989 – Anglický programátor Tim Berners-Lee zveřejnil svou myšlenku World Wide Webu. Ve 22 hodin a 37 minut poslal první mail po internetu. 1990 – Válka v Zálivu: Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 661 o závažných sankcích proti Iráku za jeho agresi v Kuvajtu. Hlasování bylo 13-0 (2 chyběli: Kuba a Jemen) 1991 – byl zpřístupněn první web na světě 1997 – Na tichomořském ostrově Guam se zřítil jihokorejský letoun Boeing 747-300 s 254 lidmi na palubě; katastrofu přežilo 26 osob, 228 zahynulo 2002 – Maníndra Agravál s kolegy zveřejnil důkaz dlouho nevyřešené domněnky teorie čísel v článku PRIMES is in P, algoritmus AKS.

Narození Viz též :Kategorie:Narození 6. srpna — automatický abecedně řazený seznam. Česko thumb|upright|Adriena Šimotová (* 1926) thumb|upright|Petr Novotný (* 1947) 1820 – František Xaver Josef Beneš, archeolog († 20. května 1888) 1834 – Václav Reichert, právník a politik († 9. října 1912) 1845 – Adolf Bohaty, stavební podnikatel a politik († 17. listopadu 1920) 1863 – Eduard Koerner, právník a politik († 29. března 1933) 1869 – Jaromír Borecký, básník, překladatel, ředitel dnešní Národní knihovny v Praze († 8. května 1951) 1875 – Václav Kočka, regionální historik († 23. dubna 1951) 1897 – Josef Charvát, lékař († 31. ledna 1984) 1900 – Jiří Weil, prozaik, kritik a překladatel († 13. prosince 1959) 1902 – Karel Divíšek, letec, automobilový závodník a potápěč († 24. října 1956) 1907 – Anna Hostomská, hudební propagátorka a spisovatelka († 28. března 1995) 1910 – Josef Poulík, archeolog († 28. února 1988) 1913 – Alfred Technik, spisovatel, reportér a scenárista († 17. prosince 1986) 1915 – Bohumír Fiala, lékař a spisovatel († 27. června 1979) 1917 – Miloslav Šnejdar, houslista a hudební skladatel († 2. září 1994) 1918 – Miloslav Pospíšil, oběť komunistického teroru († 4. září 1951) 1926 – Adriena Šimotová, malířka, grafička a sochařka († 19. května 2014) 1933 Josef Kolmaš, sinolog a tibetolog Jiří Vašíček, zpěvák († 13. listopadu 2001) 1934 – Jan Kubr, cyklista († 11. února 2017) 1941 – Jindřich Zogata, básník a spisovatel 1945 – Josef Reischig, biolog († 10. srpna 2008) 1946 – Jiří Kaše, historik umění († 31. března 2022) 1947 – Petr Novotný, bavič, moderátor, publicista 1951 František Kaberle, lední hokejista Vladimír Marek, herec († 29. července 2021) 1956 – Eva Vejražková, akademická malířka a grafička 1958 – Stanislav Komárek, biolog, filosof a spisovatel 1962 – Milan Cabrnoch, lékař a politik 1977 – Karel Kožíšek, rychlostní kanoista 1980 – Hana Holišová, herečka a zpěvačka 1984 – Tomáš Drahoňovský, moderátor a novinář 1991 – Martin Čermák, televizní moderátor 1992 – Jakub Brabec, fotbalový obránce

Svět thumb|upright|Johann Bernoulli (* 1667) thumb|upright|Alexander Fleming (* 1881) thumb|upright|Andy Warhol (* 1928) thumb|upright|David Robinson (* 1965) thumb|upright|M. Night Shyamalan (* 1970) thumb|upright|Renate Götschlová (* 1975) 1619 – pokřtěna Barbara Strozziová, benátská zpěvačka a hudební skladatelka († 11. listopadu 1677) 1638 – Nicolas Malebranche, francouzský kněz, oratorián, racionalistický filosof, teolog a vědec († 1715) 1644 – Louise de La Vallière, milenka francouzského krále Ludvíka XIV. († 1710) 1646 – Sigbert Heister, rakouský vojevůdce († 22. ledna 1718) 1651 – François Fénelon, francouzský teolog, básník a spisovatel († 7. ledna 1715) 1665 – Jean-Baptiste Lully, francouzský hudební skladatel († 9. března 1743) 1666 – Marie Žofie Falcko-Neuburská, portugalská královna, manželka Petra II. († 4. srpna 1699) 1667 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik, fyzik a lékař († 1748) 1694 – Pieter Boddaert, nizozemský právník, básník a spisovatel († 24. ledna 1760) 1697 – Karel VII. Bavorský, císař Svaté říše římské († 1745) 1725 – Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský, dědičný princ meklenbursko-zvěřínský († 12. září 1778) 1766 – William Hyde Wollaston, anglický chemik a fyzik († 1828) 1768 – Jean-Baptiste Bessières, francouzský maršál doby prvního císařství († 1813) 1775 Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême, poslední francouzský dauphin († 3. června 1844) Daniel O'Connell, irský politický vůdce († 15. května 1847) 1789 – Friedrich List, německý národohospodář a ekonom (* 1846) 1793 – Gustav Franz von Schreiner, rakouský profesor práv († 1. dubna 1872) 1799 – Ján Andraščík, slovenský kněz a spisovatel († 24. prosince 1853) 1807 – Dorothy Catherine Draper, první žena na fotografii († 10. prosince 1901) 1809 – Alfred Tennyson, anglický básník († 1892) 1816 – Thomas Russell Crampton, anglický inženýr, konstruktér lokomotiv († 19. dubna 1888) 1839 – Raimund von Stillfried, rakouský malíř a fotograf († 12. srpna 1911) 1844 – Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, člen britské královské rodiny († 30. července 1900) 1861 Edith Rooseveltová, manželka prezidenta USA Theodora Roosevelta († 30. září 1948) Şehzade Mehmed Selaheddin, jediný syn osmanského sultána Murada V. († 29. dubna 1915) 1868 – Paul Claudel, francouzský básník a dramatik, mladší bratr sochařky Camille Claudelové († 1955) 1873 – Otto von Feldmann, německý důstojník a politik († 20. května 1945) 1874 – Charles Fort, americký záhadolog († 3. května 1932) 1881 – Alexander Fleming, skotský lékař, objevitel penicilinu († 1955) 1900 – Richard Sedloň, americký malíř († 9. února 1992) 1908 Helen Jacobsová, americká tenistka († 2. června 1997) Lajos Vajda, maďarský malíř († 7. září 1941) 1911 Lucille Ballová, americká herečka († 26. dubna 1989) Rade Končar, jugoslávský vůdce a partyzán († 22. května 1942) 1916 Richard Hofstadter, americký historik († 24. října 1970) Dom Mintoff, premiér Malty († 20. srpna 2012) 1915 – Geraldine Apponyi, uherská princezna a albánská královna († 22. října 2002) 1917 – Robert Mitchum, americký herec († 1. července 1997) 1919 – Pauline Betzová, americká tenistka († 31. května 2011) 1926 – Frank Finlay, britský herec († 30. ledna 2016) 1928 – Andy Warhol, americký malíř a grafik († 1987) 1930 – Abbey Lincoln, americká jazzová zpěvačka († 14. srpna 2010) 1932 Howard Hodgkin, britský malíř Dorothy Ashby, americký harfenistka († 13. dubna 1986) 1934 Diane di Prima, americká básnířka († 25. října 2020) Piers Anthony, anglický spisovatel sci-fi 1935 – Fortunato Baldelli, italský kardinál († 20. září 2012) 1937 – Charlie Haden, americký kontrabasista († 11. července 2014) 1938 – Rees Davies, velšský historik († 16. května 2005) 1942 – Byard Lancaster, americký saxofonista († 23. srpna 2012) 1943 – Jon Postel, tvůrce DNS a dalších standardů Internetu 1946 – Allan Holdsworth, anglický kytarista a skladatel 1947 Christian Jacq, francouzský egyptolog a spisovatel Muhammad Nadžíbulláh, poslední prezident Afghánské demokratické republiky († 27. září 1996) 1948 – Mykola Avilov, sovětský atlet, desetibojař 1949 Jozef Bukovinský, slovenský hokejista a trenér Richard Prince, americký malíř a fotograf 1950 – Winston Elliott Scott, americký astronaut 1951 – Catherine Hicksová, americká herečka 1952 Wojciech Fortuna, polský skokan na lyžích, olympijský vítěz Peter Rašev, slovenský herec, režisér a divadelní ředitel a politik(† 2008) Vinnie Vincent, americký hudebník (Kiss) 1953 – Anatolij Bykov, sovětský zápasník, olympijský vítěz 1956 – Ian R. MacLeod, britský spisovatel science-fiction a fantasy 1957 – Faith Prince, americká herečka a zpěvačka 1958 – Július Strnisko, slovenský zápasník bronzový na OH 1980 († 20. září 2008) 1960 – Marie Pia z Lichtenštejna, lichtenštejnská princezna, velvyslankyně v Rakousku, Česku a Belgii 1962 – Gregory Chamitoff, americký astronaut 1963 Kevin Mitnick, americký hacker Eros Poli, italský silniční cyklista 1964 – Klaus Ebner, rakouský spisovatel a překladatel 1965 – David Robinson, americký basketbalista 1969 – Naomi Išida, japonská designérka († 18. července 2019) 1970 – M. Night Shyamalan, americký filmový režisér, scenárista a herec 1972 – Geri Halliwell, britská zpěvačka, někdejší členka Spice Girls 1973 Vera Farmigová, americká herečka Donna Lewis, velšská zpěvačka 1975 – Renate Götschlová, rakouská alpská lyžařka 1976 – Melissa Georgeová, australská herečka 1977 Nat Friedman, americký programátor Stéphane Julien, francouzský sportovní lezec 1980 – Ovidiu Tonita, rumunský ragbista 1981