Amsterdam (česky též méně používaně Amsterodam,Slovník spisovné češtiny, , str. 625 nizozemsky Amsterdam, IPA: [], ) je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska. Právě v něm a ještě v Haagu sídlí nizozemská vláda. Ve městě žije obyvatel, v městské oblasti přibližně 1,5 milionu lidí. Nizozemská metropole je součástí provincie Severní Holandsko, zároveň je jedním z měst souměstí Randstad. Amsterdam je pro velké množství vodních kanálů označován jako Benátky severu.Fachmagazin wählt vier deutsche Orchester unter die besten der Welt. Die Welt, 19. listopadu 2008 (německy). Kanály jsou zapsány i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Se svými -2 m n. m. je Amsterdam druhým nejníže položeným hlavním městem na světě (hned po Baku s -28 m n. m.).
Amsterdam byl založen u ústí řeky Amstel do Severního moře. Vodní tok byl přehrazen kvůli omezení rizika záplav. Jméno města v doslovném překladu znamená přehrada na řece Amstel. Původně malá rybářská vesnice z konce 12. století se stala významným světovým přístavem. Největší rozvoj zaznamenala během nizozemského zlatého věku v 17. století, v té době bylo Nizozemsko hospodářskou velmocí. Amsterdam se postupně stal předním centrem financí, obchodu i produkce umění. V 19. a 20. století se město nadále rozrůstalo, bylo naplánováno a vybudováno mnoho nových čtvrtí a předměstí. Amsterdamské kanály a obranná linie Amsterdamu z 19. až 20. století jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2021 došlo k rozšíření ochrany UNESCO i na prvky Nové holandské vodní linie (spojující Zuiderzee a Rýn) a přejmenování položky na „Nizozemské vodní obranné linie“. Část Sloten, začleněná v roce 1921 magistrátem Amsterdamu, je nejstarší částí města. Vznikla již v 9. století. Město má dlouhou tradici otevřenosti, liberalismu a tolerance. Cyklistika je symbolem moderního charakteru města. Po celém městě je mnoho cyklostezek a pruhů pro kola.
Mezi hlavní atrakce Amsterdamu patří jeho historické kanály. Rijksmuseum Amsterdam je státní muzeum s rozsáhlou sbírkou umění nizozemského zlatého věku. Dalšími významnými muzei jsou Van Goghovo muzeum, Muzeum Stedelijk zaměřené na moderní umění, Amsterdamské muzeum shromažďující exponáty o historii města, dům Anne Frankové, muzeum vědy a techniky NEMO či Národní námořní muzeum. Populární je i návštěvnické centrum pivovaru Heineken – Heineken Experience. Známá je zoologická zahrada Natura Artis Magistra nebo městská botanická zahrada.
Známým místem je i náměstí Dam, kde se nachází Královský palác v Amsterdamu a bývalá radnice. Koncertní síň Concertgebouw je známá svou skvělou akustikou. Populární je také čtvrť červených luceren a mnoho kaváren s konopím. Amsterdam je také známý svým nočním životem, některé noční kluby (Melkweg, Paradiso) patří mezi nejznámější na světě. Ve městě se koná i nespočet festivalů. Návštěvníci také míří za propracovaným systémem kanálů a úzkými domy se štítovými fasádami na jejich březích. Ty byly postaveny během nizozemského zlatého věku města v 17. století.
Amsterdamská burza je považována za nejstarší „moderní“ burzu cenných papírů na světě. Jako obchodní centrum Nizozemska a jedno z nejdůležitějších v Evropě je považován za globální město kategorie alfa. Sídlí ze mnoho velkých společností, jako například konglomerát Philips, Booking.com, TomTom nebo ING Group. Některé světové společnosti mají ve městě sídlo své evropské pobočky, jedná se například o Uber, Netflix nebo Teslu. V roce 2022 se Amsterdam umístil na deváté příčce v žebříčku měst nejlepších pro život podle Economist Intelligence Unit. Zároveň je dvanáctý v hodnocení životního prostředí a infrastruktury společnosti Mercer. Ve zprávě Savills Tech Cities z roku 2019 je čtvrté největší technologické centrum na světě a druhé v Evropě.
Amsterdamský přístav je čtvrtý největší v Evropě. Letecká společnost KLM má svou hlavní základnu v Amsterdamu na letišti Schiphol. To je nejrušnějším letištěm v Nizozemsku, třetím nejrušnějším v Evropě a jedenáctým nejrušnějším na světě. Nizozemské hlavní město je považováno za jedno z nejvíce multikulturních měst na světě. Obývají jej příslušníci nejméně 177 národností. Imigrace a etnická segregace v Amsterdamu je jedním z největších problémů současného města.
Mezi významné obyvatele města patří malíři Rembrandt a Vincent van Gogh, filozof Baruch Spinoza nebo oběť holocaustu a autorka deníku Anne Franková.
Název Název města pochází z názvu řeky Amstel a nizozemského výrazu dam pro přehradu, která byla na dříve zmíněné řece postavena. Název samotné řeky Amstel pochází ze spojení výrazů Aa pro řeku a stelle označující místo na pobřeží neboli břeh řeky.
V minulosti se název psal různými způsoby, například Aemstelredam, Aemstelredamme, Amestelledamme, Amestelredamme, Amstelredam nebo Amstelredamme.
Historie
Pravěk a počátky města Kvůli poloze v bývalých rašeliništích, byl Amsterdam založen později než jiná významná města. První obyvatelé se zde však usadili již před třemi tisíciletími. Žili podél původní řeky IJ, což byl mělký a klidný potok v rašeliništích. Tato odlehlá oblast se postupně v době bronzové, železné a římské stala jednou z nejdůležitějších v okolí. Artefakty pocházející z neolitu byly nalezeny ve čtvrtích Damrak a Rokin. Jedná se o střepy keramiky kultury se zvoncovitými poháry nebo žulový brusný kámen. Umístění těchto artefaktů v blízkosti dnešní řeky Amstel pravděpodobně ukazuje na sezónní osídlení. Trvalé nebylo možné kvůli příliš podmáčené půdě.
Počátky dějin samotného Amsterdamu jsou spojeny se zahájením meliorací oblasti na konci 10. století. Oblast byla obydlena farmáři, kteří žili dále od soutoku řek IJ a Amstel, kde půda nebyla tak podmáčená. Tito farmáři postupně začali krajinu na obou březích toku zkulturňovat. Území spravovali příslušníci rodu Van Amstel, kteří jsou pod tímto jménem známí od roku 1019. Ovládali celou severozápadní část církevního obvodu biskupa z Utrechtu.
Důležitou roli v amsterdamských dějinách sehrála povodeň v roce 1170. Během krátké doby se řeka Ij proměnila v široké ústí. Vzniklo tak dobré vodní spojení řeky Amstelu s dnes již zaniklým zálivem Zuiderzee. Zvětšil se i maximální objem vody, která mohla řekou Amstel protéct, takže přebytečná voda mohla být lépe odváděna. Po vysušení břehů se ústí řeky Amstel stalo atraktivním pro trvalé bydlení. Řeka se stala důležitou vodní cestou. Na konci 12. století zde vznikla osada soustředící se na dopravu, výrobu a obchod, nikoliv na zemědělství. Ve 13. století došlo k výstavbě přehrady Dam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od poplatků, například za užívání mostů.
Středověk a 16. století náhled|Oude Kerk, vysvěcený v roce 1306|vlevo náhled|Amsterdam v roce 1544|vlevo V roce 1306 udělil utrechtský biskup Amsterdamu městská práva. Po údajném zázraku v roce 1345 se stalo město důležitým poutním místem. Hostie, která byla podána umírajícímu muži, totiž po vhození do ohně nezačala hořet. Tuto událost připomínají průvody Stille omgang, které nahradily římskokatolická procesí. V době rozkvětu po protestantské reformaci přišlo do Amsterdamu až 90 000 poutníků.
Od 14. století vzkvétal zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století bylo nejdůležitějším obchodním centrem Nizozemska. Amsterdam výrazně zbohatnul na lovu sleďů. Došlo k vylepšením, která umožnila rybářům lovit dále od břehů. Místní rybáři tak získali v této oblasti monopol. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.
Nizozemská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v osmdesátiletou válku, která vedla ke vzniku nezávislé Republiky spojených nizozemských provincií. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci z Antverp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 tisíc obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 tisíc a na konci 17. století 200 tisíc obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen Londýn, Paříž a Neapol měly v té době srovnatelný počet obyvatel.
17. až 19. století 17. století je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého Nizozemí. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky i dnešní Indonésie a Brazílie. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v Nizozemské východoindické společnosti a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa.
V roce 1602 se začaly obchodovat akcie Nizozemské východoindické společnosti. Postupně tedy začala vznikat nejstarší burza na světě. V roce 1609 také vznikla Bank of Amsterdam, která poskytovala kompletní bankovní služby. Amsterdam byl také členem Surinamské společnosti, která spravovala dnešní Surinam.
Během tohoto období se Amsterdam zapojil do obchodu s otroky z Afriky. Od 17. století bylo město cílovým přístavem pro nizozemské otrokářské lodě. Toto trvalo do roku 1814, kdy pod nátlakem Spojeného království zrušilo Suverénní knížectví spojeného Nizozemí své zapojení do otrokářství.
18. a 19. století se nesou ve znamení určitého poklesu prosperity Amsterdamu. Války Nizozemí se Spojeným královstvím a posléze napoleonské války si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se situace začala obracet k lepšímu.
Během 19. století zasáhla město průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město se splavným veletokem Rýnem. Severomořský kanál spojil amsterdamský přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu lidí.
Konec 19. století je občas nazýván druhým zlatým věkem. Tehdy bylo postaveno několik muzeí, vlakové nádraží a koncertní hala Concertgebouw se skvělou akustikou.
20. a 21. století náhled|Magere Brug okolo roku 1938 náhled|Nepokoje proti demolicím budov Před první světovou válkou se město začalo znovu rychle rozvíjet a vznikala nová předměstí. Ačkoli Nizozemsko zůstalo během této války neutrální, Amsterdam trpěl nedostatkem potravin i paliva. To vyvolalo nepokoje známé jako známé jako Aardappeloproer (bramborová vzpoura). Lidé začali rabovat obchody a sklady, aby získali zásoby, hlavně jídlo. Události měli za následek několik mrtvých.https://web.archive.org/web/20080528004443/http://www.collectie.legermuseum.nl/sites/strategion/contents/i004516/arma39%20het%20aardappeloproer%20in%201917.pdf
K 1. lednu 1921 byly čtyři obce ležící severně od Amsterdamu na vlastní žádost připojeny k městu, jelikož byly vyčerpané po povodni z roku 1916. V meziválečném období se město dále rozšiřovalo, zejména na západ.
Nizozemsko bylo 10. května 1940 napadeno nacistickým Německem, které zemi rychle ovládlo. Někteří občané města ukrývali Židy, čímž vystavovali sebe i své rodiny vysokému riziku. Asi 60 tisíc amsterdamských Židů bylo deportováno do koncentračních táborů. Nejznámější obětí byla mladá židovská dívka Anne Franková, která zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Na konci druhé světové války se zvýšil nedostatek potravin, mnoho občanů je jezdilo shánět na venkov. Jedli se i psi, kočky nebo cibule tulipánů uvařené na kaši. Kvůli nedostatku topiva bylo pokáceno mnoho stromů.