náhled|upright=1.0|Znak s heslem „Veritas“ Harvardova univerzita (; název podle Johna Harvarda, označení Harvardská je dle Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR, v. v. i. také přípustná), byla založena roku 1636 a je nejstarší univerzitou na území USA. Sídlí ve městě Cambridge ve státě Massachusetts v bostonské aglomeraci a patří k nejprestižnějším univerzitám ve Spojených státech a ve světě. Jako nestátní univerzita je rovněž členem Ivy League.
Historie Univerzita byla založena jako kolej roku 1636, od roku 1639 Harvard College po massachusettském duchovním Johnu Harvardovi z města Charlestown v Massachusetts, který univerzitě odkázal svou knihovnu. Její absolventi se většinou stávali duchovními a všech prvních deset presidentů byli puritánští duchovní. V 18. století vznikaly první fakulty a od roku 1780 je to univerzita. Roku 1811 byl založen Massachusetts General Hospital (MGH), největší klinika univerzity. Univerzitu spravuje a financuje nadace, jejíž jmění od poloviny 19. století dary a odkazy nesmírně vzrostlo. V roce 1870 byl otevřen Annenberg Hall, nejznámější budova univerzity, a v roce 1915 Widener Library, hlavní budova knihovny. Původní kampus („Harvard Yard“) se rozrostl daleko do okolí a univerzita sídlí i na jiných místech bostonské aglomerace.
Současnost Harvard se pravidelně umisťuje na prvních místech v žebříčku nejlepších univerzit světa. Majetek univerzity v roce 2014 činil asi 36,4 miliardy USD a jeho výnos činí více než třetinu příjmů univerzity. Harvardova univerzita je tak zdaleka nejbohatší univerzitou na světě. Dalšími příjmy jsou školné (20%), státní příspěvek a další, zejména na vědecké projekty.
V současnosti má škola 14 fakult, řadu muzeí a galerií, klinik a výzkumných středisek, dvě divadla, několik hudebních těles, botanickou zahradu a také jednu z největších knihoven na světě (celkem asi 15 mil. svazků). Univerzita má vlastní banku, zdravotní zařízení, jídelny, koleje, policii i odvoz tříděných odpadků. Provoz zajišťuje asi 13 500 neučitelských zaměstnanců, z toho 11 000 tvoří personál klinik.
V roce 2025 se univerzita dostala do sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který škola zakázal přijímat zahraniční studenty. Americkému prezidentovi však takový krok zakázal federální soud v Bostonu. Poté na školu podal Trump žalobu kvůli podezření z diskriminace židovským a izraelských studentů, ovšem soud ji zamítl.
V roce 2026 univerzita rozhodla o tom, že vyplatí celkem 53 miliard dolarů (tj. přes miliardu korun) rodinám pozůstalých zemřelých, jejichž těla (nebo jejich části) správce univerzitní márnice prodával na černém trhu, ačkoliv měla těla sloužit k vědeckému výzkumu.
Studenti a vyučující Studuje zde přes 20 tisíc studentů z celého světa, z toho asi třetina pregraduálních. Bakalářské studium trvá typicky čtyři roky, nabízí řadu specializací (majors), kurzy jsou však volitelné a každý student si svůj program sestavuje podle toho, co chce studovat dál. Nováčci obvykle první rok bydlí na kolejích v hlavním kampusu (Harvard Yard), aby zažili prostředí malé koleje na velké univerzitě. Magisterské studium trvá typicky rok, doktorské tři až čtyři roky. Univerzita zaměstnává přes dva tisíce učitelů, z toho asi polovinu tvoří profesoři s trvalým úvazkem (tenure).
Přijímací řízení Přijímací řízení trvá rok a je velmi selektivní: ročně je přijato v průměru asi 7 % všech žadatelů (podle oborů), na bakalářský stupeň ještě méně. Typičtí úspěšní žadatelé o přijetí patří k nejlepším studentům na své škole (z objektivních kritérií jsou zohledňovány zejména testy SAT, SAT II. a zprůměrovaný prospěch ze střední školy za 4 roky studia), o přijetí však rozhodují i doporučující dopisy, mimoškolní aktivity uchazečů a dobrovolné činnosti. Školné je odstupňované podle oborů (nejdražší je business a medicína), průměrně kolem 40 tisíc USD ročně. V roce 2016 20 % pregraduálních studentů, jejichž rodiče mají nižší příjem než 65 000 USD ročně, neplatí školné; 70 % studentů dostává nějaký druh finanční pomoci.Harvard College: how aid works
Dne 3. července 2018 vydala Trumpova administrativa nařízení, kterým zrušila dosavadní praxi pozitivní diskriminace (tzv. affirmative action) na amerických středních a vysokých školách, které se mohly při přijímání studentů rozhodovat podle rasového klíče a směly zvýhodňovat afroamerické a hispánské uchazeče o přijetí. Harvardova univerzita se rozhodla nařízení vlády ignorovat a chce pokračovat v uplatňování rasového hlediska při výběru budoucích studentů. Skupina zvaná Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímací zkoušky) podala na Harvardovu univerzitu žalobu, kterou podporuje americké ministerstvo spravedlnosti.
Významné osobnosti S Harvardovou univerzitou souvisí řada slavných osob, historických i současných. Na Harvardově univerzitě studovalo 8 amerických prezidentů a jen v letech 1965–2019 získali její pracovníci a absolventi 52 Nobelových cen.
Nositelé Nobelovy ceny Philip Warren Anderson – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1977 Christian B. Anfinsen – nositel Nobelovy ceny za chemii 1972 Kenneth Arrow – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1972 Abhijit Banerjee – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2019 Percy Williams Bridgman – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1946 Linda Buck – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 2004 Ralph Bunche – nositel Nobelovy ceny míru 1950 Elias James Corey – nositel Nobelovy ceny za chemii 1990 Donald J. Cram – nositel Nobelovy ceny za chemii 1987 Thomas Stearns Eliot – nositel Nobelovy ceny za literaturu 1948 John Franklin Enders – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1954 Ricardo Giacconi – nositel Nobelovy ceny za fyziku 2002 Walter Gilbert – nositel Nobelovy ceny za chemii 1980 Sheldon Lee Glashow – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1979 Roy Glauber – nositel Nobelovy ceny za fyziku 2005 Al Gore – nositel Nobelovy ceny míru 2007 Oliver S. Hart – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2016 Dudley Robert Herschbach – nositel Nobelovy ceny za chemii 1986 Roald Hoffmann – nositel Nobelovy ceny za chemii 1981 H. Robert Horvitz – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 2002 William Kaelin Jr. – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 2019 Jerome Karle – nositel Nobelovy ceny za chemii 1985 Martin Karplus – nositel Nobelovy ceny za chemii 2013 Henry Kissinger – nositel Nobelovy ceny míru 1973 William Standish Knowles – nositel Nobelovy ceny za chemii 2001 Roger D. Kornberg – nositel Nobelovy ceny za chemii 2006 Michael Kremer – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2019 David Morris Lee – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1996 William Lipscomb – nositel Nobelovy ceny za chemii 1976 Roderick MacKinnon – nositel Nobelovy ceny za chemii 2003 Eric Maskin – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2007 Merton Miller – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1990 George Richards Minot – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1934 David A. Morse – nositel Nobelovy ceny míru 1969 Ben Roy Mottelson – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1975 William Parry Murphy – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1934 Joseph Murray – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1990 Barack Obama – nositel Nobelovy ceny míru 2009 Edward Mills Purcell – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1952 Norman Foster Ramsey – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1989 Theodore William Richards – nositel Nobelovy ceny za chemii 1914 Frederick Chapman Robbins – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1954 Alvin Roth – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2012 Paul A. Samuelson – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1970 Thomas Schelling – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2005 Amartya Sen – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1998 Julian Schwinger – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1965 Christopher Sims – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2011 Vernon L. Smith – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2002 Robert Solow – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1987 Michael Spence – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 2001 William Howard Stein – nositel Nobelovy ceny za chemii 1972 James Batcheller Sumner – nositel Nobelovy ceny za chemii 1946 Jack Szostak – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 2009 E. Donnall Thomas – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1990 James Tobin – nositel Nobelovy ceny za ekonomii 1981 John Hasbrouck Van Vleck – nositel Nobelovy ceny za fyziku 1977 Harold E. Varmus – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1989 James Dewey Watson – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1962 Thomas Huckle Weller – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1954 Torsten Wiesel – nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství 1981 Robert Burns Woodward – nositel Nobelovy ceny za chemii 1965
Umění Henry Adams – spisovatel, profesor, nositel Pulitzerovy ceny John Adams – hudební skladatel, nositel Pulitzerovy ceny Darren Aronofsky – americký filmový režisér, scenárista a filmový producent Margaret Atwoodová – kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka Luciano Berio – italský skladatel Leonard Bernstein – americký dirigent, hudební skladatel, klavírista, pedagog William Seward Burroughs – americký romanopisec, esejista, sociální kritik a malíř, beatnik Stephen Covey – americký spisovatel Michael Crichton – americký spisovatel, scenárista a televizní producent Edward Estlin Cummings – americký básník, malíř, dramatik a autor divadelních her Matt Damon – americký herec, držitel Oscara Paul de Man – americký spisovatel John Dos Passos – americký prozaik, dramatik, esejista a reportér Ralph Waldo Emerson – americký unitářský duchovní, esejista, básník a filozof David Halberstam – americký žurnalista a spisovatel Hill Harper – americký herec Helen Kellerová – americká spisovatelka, aktivistka a lektorka John Fitzgerald Kennedy – americký prezident, nositel Pulitzerovy ceny Ursula K. Le Guinová – americká spisovatelka Tommy Lee Jones – americký herec a režisér Jack Lemmon – americký herec Henry Wadsworth Longfellow – americký básník Norman Mailer – americký spisovatel Anne McCaffrey – autorka na hranici sci-fi a fantasy Tom Morello – americký kytarista a vítěz Grammy Natalie Portman – americká herečka Elisabeth Shue – americká herečka Susan Sontagová – americká spisovatelka, teoretička fotografie, esejistka, publicistka John Updike – americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny Owen Wister – americký spisovatel
Přírodní vědy Gregory Bateson – antropolog, kybernetik a filozof Stephen Cook – americký informatik Stephen Jay Gould – americký zoolog, paleontolog, evoluční biolog Brian Greene – americký fyzik, teoretik strun William James – psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie Theodore Kaczynski – matematik, sociální kritik, anarchista Alfred Charles Kinsey – americký psycholog, biolog a etolog, profesor entomologie a zoologie Marvin Minsky – americký vědec zabývající se umělou inteligencí Robert Oppenheimer – americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan Charles Peirce – americký matematik a logik, zakladatel pragmatismu a moderní sémiotiky Richard Stallman – zakladatel hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a v říjnu 1985 také Free Software Foundation Edward Osborne Wilson – americký přírodovědec, biolog a entomolog
Politici John Adams – druhý prezident USA John Quincy Adams – šestý prezident USA Mahidol Adulyadej – otec thajských králů Anandy Mahidola (Rama VIII) a Bhumibola Adulyadeje (Rama IX) Bénazír Bhuttová – pákistánská politička Michael Bloomberg – starosta New Yorku Zbigniew Brzezinski – polsko-americký politolog, byl bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Cartera George W. Bush – 43. prezident USA Felipe Calderón – mexický prezident Shaun Donovan – americký ministr bytové výstavby a rozvoje měst Michael Dukakis – americký guvernér, kandidát na prezidenta USA za Demokratickou stranu