Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 1819 – 12. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta. Vládu Jiřího V. ukončila prusko-rakouská válka, po níž Prusko anektovalo Hannoversko.
Mládí Princ Jiří z Cumberlandu se narodil 27. května 1819 v Berlíně jako jediný syn prince Arnošta Augusta, vévody z Cumberlandu. Arnošt August byl pátým synem Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Byl pokřtěn 8. července 1819 v hotelu v Berlíně, kde bydleli jeho rodiče, reverendem Henrym Thomasem Austenem (bratr autorky Jane Austenové). Jeho kmotry byli tehdejší princ regent Jiří IV. Britský (zastoupený vévodou z Cumberlandu), král Fridrich Vilém III. Pruský, císař Alexandr I. Ruský, korunní princ pruský, princ Vilém Pruský, princ Fridrich Pruský, princ Jindřich Pruský, princ Vilém Pruský, velkovévoda Jiří Meklenbursko-Střelický, vévoda Karel Meklenburský, císařovna Marie Fjodorovna, nizozemská královna Vilemína Pruská, princezna Augusta Žofie Britská, dědičná princezna hesensko-homburská princezna Alžběta Britská, princezna Marie (vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu), princezna Žofie Britská, princezna Alexandra Pruská, kurfiřtka princezna Augusta Hesensko-Kasselská, vévodkyně z Anhalt-Dessau princezna Bedřiška Vilemína Pruská, princezna Marie Anna Hesensko-Homburská (princezna Viléma Pruská), markraběnka Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (princezna Ferdinanda Pruská), princezna Louisa Pruská a kněžna Radziwill.
Jiří strávil své dětství v Berlíně a ve Velké Británii. Po nemoci v dětství v roce 1828 přestal vidět na jedno oko a na druhé po nehodě v roce 1833. Jeho otec doufal, že by se mladý princ mohl oženit se svou o tři dny starší sestřenicí královnou Viktorií, čímž udrží britský a hannoverský trůn jednotný, ale z plánu sešlo.
Korunní princ Po smrti krále Viléma IV. a nástupu královny Viktorie na britský trůn 123letá personální unie britského a hannoverského trůnu skončila, protože hannoverské polosalické právo bránilo ženě nastoupit na trůn. Vévoda z Cumberlandu nastoupil na hannoverský trůn jako Arnošt August a princ Jiří se stal korunním princem Hannoveru. Jako legitimní potomek Jiřího III. v mužské linii zůstal členem britské královské rodiny a druhým v řadě na britský trůn až do narození prvního dítěte královny Viktorie, Viktorie, královské princezny, v roce 1840. Protože byl zcela slepý, existovaly pochybnosti, zda je korunní princ způsobilý stát se králem Hannoveru, ale jeho otec se rozhodl, že by se tak mělo stát.
Manželství Jiří se 18. února 1843 v Hannoveru oženil s princeznou Marií Sasko-Altenburskou, nejstarší dcerou Josefa, vévody Sasko-Altenburského, a jeho manželky, vévodkyně Amálie Württemberské.
Král Hannoveru Korunní princ se po svém otci 18. listopadu 1851 stal jak králem hannoverským a vévodou brunšvicko-lüneburským, tak vévodou z Cumberlandu a Teviotdale a hrabětem z Armaghu, a převzal jméno Jiří V.
Od svého otce a od svého strýce z matčiny strany, prince Karla Frederika Meklenbursko-Střelického, jednoho z nejvlivnějších mužů na pruském dvoře, se Jiří naučil mít velmi autokratický pohled na královskou autoritu. Během své 15leté vlády vedl časté spory s hannoverským zemským sněmem (parlamentem).
Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda sice zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
Smrt Jiří V. zemřel ve své rezidenci v Rue de Presbourg v Paříži 12. června 1878. Po smutečním obřadu v luteránském kostele v Rue Chaucat bylo jeho tělo převezeno do Anglie a pohřbeno v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.
Dědictví Král podporoval průmyslový rozvoj. V roce 1856 byl založen Hornický a hutnický spolek Jiřího a Marie, který byl pojmenován po něm a jeho manželce. Společnost postavila železárnu a ocelárnu, která dala městu jméno Georgsmarienhütte.
Potomci JménoNarozeníSmrtPoznámkyArnošt August, korunní princ hannoverský21. září 184514. listopadu 1923Arnošt August Vilém Adolg Jiří Frederik; narozen v Hannoveru, zemřel v Gmundenu, oženil se s princeznou Thyrou Dánskou; měl potomkyPrincezna Frederika Hannoverská9. ledna 184816. října 1926narozena v Hannoveru, zemřela v Biarritzu; provdala se za Alfonse, barona von Pawel-Rammingen; neměla žádné přeživší potomkyPrincezna Marie Hannoverská3. prosince 18494. června 1904Marie Ernestine Josefína Adolfina Jindřiška Teresa Alžběta Alexandra; narodila se v Hannoveru, zemřela svobodná v Gmundenu
Tituly a oslovení 27. května 1819 – 20. června 1837: Jeho královská Výsost princ Jiří z Cumberlandu 20. června 1837 – 18. listopadu 1851: Jeho královská Výsost korunní princ Hannoveru 18. listopadu 1851 – 12. června 1878: Jeho Veličenstvo král Hannoveru
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hannoverská dynastie Kategorie:Hannoverští králové Kategorie:Britští princové Kategorie:Hannoverští princové Kategorie:Vévodové z Cumberlandu a Teviotdale Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Narození v Berlíně Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 12. června Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru Kategorie:Muži