Steinfeld [štajnfeld], bavorským nářečím Staaföd, také nazýván Trockene Ebene („suchá rovina“), je kotlina v Dolních Rakousích tvořící jižní konec Vídeňské pánve. Je součástí tzv. Industrieviertelu. Název (doslova „Kamenné pole“) pochází od zdejší štěrkové planiny, která leží v nadmořské výšce 230 až 370 metrů.

Středisky regionu jsou města Wiener Neustadt a Neunkirchen. Území je odvodňováno do Dunaje prostřednictvím Litavy a Piestingu. Oblast je ze tří stran obklopena horami, na jihovýchodě je to pahorkatina Bucklige Welt, na západě až severozápadě se zvedají okrajové alpské masivy Schneeberg, Rax a Gutensteinské Alpy (Hohe Wand).

Na severovýchodním okraji oblasti se nachází mikroregion Steinfeld, který sdružuje obce Eggendorf, Felixdorf, Sollenau a Theresienfeld, do velké míry srostlé.

Historie Oblast je součástí historického Pittenska, území kdysi na rozhraní vlastních Rakous a Štýrska. Neúrodná stepní krajina byla v 18. století za císařovny Marie Terezie zalesněna černými borovicemi, které měly změnit pustý ráz krajiny, zachytit vlhkost a díky sběru pryskyřice umožnit obyvatelům obživu. Toto rozsáhlé polesí dodnes vyplňuje centrální část Steinfeldu. V půli 19. století pak začal průmyslový rozvoj díky příchodu železnice – již roku 1841 byla středem Steinfeldu postavena Rakouská jižní dráha z Vídně směrem na Semmering, Štýrský Hradec a Terst, a ve Vídeňském Novém Městě posléze vznikl velký železniční uzel.

Podnebí Steinfeld je silně ovlivněn panonským kontinentálním podnebím. Léta jsou horká, zimy chladné, a obojí je suché vlivem polohy ve srážkovém stínu Alp. Také množství sněhu v zimě je zde velmi nízké. Většina srážek do oblasti přichází za tlakové níže v severní Itálii, kdy sem proudí vlhkost od jihovýchodu. Tehdy může jednorázově spadnout velké množství dešťových nebo sněhových srážek. Při vyšší vlhkosti se nad Steinfeldem vyvíjejí silné bouřky a již byla pozorována i tornáda.

Hospodářství

Zemědělství Pro svou chudou, kamenitou a propustnou půdu nebyl Steinfeld nikdy příliš vhodný k zemědělství, což je ještě znásobeno nedostatkem vláhy a letními obdobími suchých veder. Pěstuje se zde žito, kukuřice, řepka a píce pro dobytek. Značná část území byla efektivně využita díky zalesnění.

Průmysl Již brzy během 19. století se zde usadilo mnoho průmyslových podniků, protože zdejší neúrodné pozemky byly velmi levné a přitom rovné, suché (tedy vhodné pro výstavbu) a dobře dopravně dostupné. Zejména se zde usadily závody železářského a ocelářského průmyslu, využívajícího rudná naleziště v blízkých horách. Mnoho papíren, přádelen a jiných podniků využilo vodní síly řek Litavy a přítoků stékajících z okolních hor. Tento zastaralý průmysl ale později přišel do velkých hospodářských potíží, mnoho továren se muselo uzavřít.

Díky štěrkovému podloží zde na mnoha místech probíhá těžba stavebních materiálů. Zdejší průmyslové zóny využívají výborné dopravní dostupnosti (železnice, dálnice) a blízkosti vídeňské aglomerace.

Reference

Kategorie:Geografie Dolních Rakous Kategorie:Vídeňská pánev Kategorie:Okres Neunkirchen Kategorie:Okres Vídeňské Nové Město