19. srpen je 231. den roku podle gregoriánského kalendáře (232. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 134 dní.
Události Česko 1279 – Biskup Tobiáš z Bechyně společně s Hynkem z Dubé svolal sjezd šlechty, který se sešel v Praze. Zde se ukázalo, že většina šlechty je stavem věcí v království silně znepokojena. 1435 – Husitské války: vojsko Táboritů bylo poraženo katolickými silami Oldřicha z Rožmberka v bitvě u Křeče. Šlo o poslední klasickou bitvu husitských válek. 1619 – Čeští stavové prohlásili Ferdinanda II. za sesazeného z českého trůnu a o týden později zvolili novým králem Fridricha Falckého, vůdce protestantské Unie. Tím vyjádřili svůj definitivní rozchod s Habsburky. 1851 – Karel Havlíček Borovský byl za své psaní v časopisu Slovan postaven před soud v Kutné Hoře, porota jej však osvobodila. 1889 – V Praze je založen první Český klub fotoamatérů. 1929 – Na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad byla zahájena stavba kostela Nejsvětějšího Srdce Páně podle návrhu architekta Josipa Plečnika. Vysvěcen byl 8. května 1932. 1969 – Na mnoha místech republiky u příležitosti prvního výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy začaly masové protesty jako výraz nespokojenosti s politikou nového komunistického vedení; skončily 21. srpna, vyžádaly si čtyři mrtvé.
Svět 43 př. n. l. – Octavian, později známý jako Augustus, donutil římský senát, aby ho zvolili konzulem a prosadil zavržení Caesarových vrahů. 440 – Sixtus III. končí jako 44. katolický papež. Nahradil ho Lev I. Veliký 1099 – Vojska první křížové výpravy, měsíc po dobytí Jeruzaléma, porazila Saracény v bitvě u Askalonu, historického palestinského města ve středomoří 1399 – Anglický král Richard II. se vzdal svému synovci Jindřichovi na hradě Flint ve Walesu. 1493 – Po smrti Friedricha III. nastoupil na trůn Svaté říše římské Maxmilián I. Habsburský. Byl nazýván posledním rytířem a obratnou sňatkovou politikou vytvořil z rodu Habsburků nejmocnější evropskou dynastii. 1702 – Admirál Benbow svedl osudnou bitvu u Santa Marty. 1816 – Indonéský ostrov Jáva je zpět v nizozemských rukou 1836 – Anglická výzkumná loď HMS Beagle s Charlesem Darwinem na palubě zakotvila v Angra na Azorských ostrovech 1848 – New York Herald Tribune oznamuje objev zlata v Kalifornii, čímž odstartoval zlatou horečku, která vypukla v lednu 1849 1888 – V belgickém městě Spa se konala první soutěž krásy, kterou vyhrála 18letá dívka z Karibiku 1900 – Na pařížských Olympijských hrách se odehrál první a poslední olympijský zápas v kroketu 1909 – V Indianopolis se jede první automobilový závod Indy 500 1913 – Francouz Adolphe Célestin Pégoud provedl první seskok padákem v Evropě 1934 – Němci se v referendu drtivou většinou vyslovili pro sloučení úřadů prezidenta a kancléře v úřad vůdce, zastávaný dosavadním kancléřem Adolfem Hitlerem. 1936 Španělská občanská válka: Federico García Lorca byl zavražděn nacionalisty. Byl zahájen první z moskevských procesů proti Lvu Kameněvovi a Grigoriji Zinovjevovi, během nichž byly v rámci stalinských čistek popraveny tisíce lidí. 1940 – Francouzská vláda rozpouští veškeré zednářské lóže 1944 Vznikl slovinský Úřad pro statistiku. Začalo šestidenní Pařížské povstání, kterým byla Paříž osvobozena od německé okupace. 1953 – Vláda íránského ministerského předsedy Muhammada Mosaddeka byla svržena s přispěním CIA. 1960 – Sonda Sputnik 5 (Korabl-Sputnik 2) měla na palubě dva psy – Strelku a Bělku. 1976 – Viceprezident prezidenta Richarda Nixona Gerald Ford získal prezidentskou nominaci na republikánském sjezdu v Kentucky 1989 Na hranicích Maďarska a Rakouska proběhla povolená demonstrace Panevropský piknik, při které několik set občanů Německé demokratické republiky emigrovalo na Západ. Polský prezident Wojciech Jaruzelski jmenoval Tadeusze Mazowieckeho prvním nekomunistickým premiérem po 42 letech. 1991 – V Sovětském svazu byl zinscenován tzv. Srpnový puč proti Michailu Gorbačovovi. 1993 – Nejznámější ukazatel vývoje na americkém akciovém trhu Dow Jones dosáhl rekordní výšky 3612.13 bodů 2010 – Poslední bojová brigáda americké armády se stáhla z Iráku. Skončila tak americká účast ve válce v Iráku.
Narození Česko thumb|upright|František Maxmilián Kaňka (* (1674) thumb|upright|Helena Haškovcová (* 1945) 1674 – František Maxmilián Kaňka, barokní architekt († 14. července 1766) 1847 – Josef Dürich, český politik († 12. ledna 1927) 1849 – Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích († 19. srpna 1912) 1852 – František Adolf Borovský, historik umění († 2. května 1933) 1858 – Viktor Beneš, architekt († 22. února 1922) 1864 – Adolf Černý, profesor slavistiky a básník († 27. prosince 1952) 1880 – Hugo Bergmann, československý politik († 30. dubna 1944) 1871 – Hynek Kubát, kladenský hudební pedagog a dirigent († 8. září 1948) 1873 – Ludvík Vacátko, malíř († 26. listopadu 1956) 1878 – Otakar Kamper, muzikolog († 30. června 1942) 1893 – Vladislav Klumpar, československý právník a politik, protektorátní ministr († 27. června 1979) 1899 – Alois Vošahlík, politik, ministr československé vlády († 8. srpna 1946) 1904 – František Omelka, pedagog, spisovatel, esperantista († 23. července 1960) 1907 – Jiří Srnka, hudební skladatel († 31. ledna 1982) 1909 – Vladimír Skalička, jazykovědec a polyglot († 17. ledna 1991) 1913 – Vojtěch Erban, sociálně-demokratický a komunistický poslanec († 28. ledna 1981) 1923 Václav Gajer, režisér a scenárista († 1. července 1998) Jiří Jobánek, středoškolský učitel a spisovatel († 9. července 2002) 1924 – Radomír Kolář, malíř († 5. října 1993) 1929 – Otakar Diblík, designér († 12. února 1999) 1934 – Vojen Güttler, právník, soudce Ústavního soudu 1936 – Hana Purkrábková, keramička a sochařka († 14. ledna 2019) 1938 – Věra Galatíková, herečka († 21. prosince 2007) 1940 – Jana Malknechtová, herečka a zpěvačka 1943 – Jan Litomiský, disident, signatář Charty 77 a politik 1945 – Helena Haškovcová, bioložka a filosofka 1948 – Petr Mikeš, básník, překladatel a redaktor 1963 – Dan Jiránek, český politik, primátor Kladna
Svět thumb|upright|Coco Chanel (* 1883) thumb|upright|Ian Gillan (* 1945) thumb|upright|Bill Clinton (* 1946) thumb|upright|Matthew Perry (* 1969) 866 – Leon VI. Moudrý, byzantský císař († 11. května 912) 1163 – Otakar IV. Štýrský, vévoda štýrský († 8. května 1192) 1596 – Alžběta Stuartovna, anglická princezna a česká královna († 13. února 1662) 1631 – John Dryden, anglický básník († 12. května 1700) 1689 – Samuel Richardson, anglický spisovatel († 4. července 1761) 1646 – John Flamsteed, anglický astronom († 31. prosince 1719) 1742 – Jean Dauberval, francouzský tanečník a choreograf († 14. února 1806) 1743 – Madame du Barry, francouzská kurtizána, milenka krále Ludvíka XV. († 8. prosince 1793) 1745 – Johan Gottlieb Gahn, švédský chemik († 8. prosince 1818) 1790 – Edward John Dent, anglický hodinář († 8. března 1853) 1794 – August Ludwig von Senarclens-Grancy, německý důstojník a dvorský úředník († 3. října 1871) 1829 – Ján František Pálffy, poslední šlechtický majitel Bojnického zámku († 2. června 1908) 1830 – Julius Lothar Meyer, německý chemik († 11. dubna 1895) 1836 – Eugène Anthiome, francouzský hudební skladatel († 24. července 1916) 1845 – Edmond James de Rothschild, francouzsko-židovský podnikatel a šlechtic († 2. listopadu 1934) 1848 – Gustave Caillebotte, francouzský malíř († 21. února 1894) 1853 – Alexej Alexejevič Brusilov, ruský generál jezdectva († 17. března 1926) 1862 – Maurice Barrès, francouzský spisovatel, novinář a politik († 4. prosince 1923) 1869 – Waldemar Titzenthaler, německý fotograf († 7. března 1937) 1871 – Orville Wright, průkopník letectví († 30. ledna 1948) 1881 – George Enescu, rumunský skladatel, dirigent a houslista († 4. května 1955) 1883 – Coco Chanel, francouzská módní návrhářka († 10. ledna 1971) 1890 – Jicchak Sade, velitel Hagany a spolutvůrce izraelské armády († 21. srpna 1952) 1897 – Roman Vishniac, rusko‑americký biolog a fotograf († 22. ledna 1990) 1900 – Gilbert Ryle, britský filosof († 6. října 1976) 1903 – Kathrine Kressmann Taylor, americká spisovatelka († 14. července 1996) 1904 – Maurice Wilks, britský automobilový a letecký inženýr († 8. září 1963) 1907 Radovan Zogović, černohorský básník a politik († 5. ledna 1986) Vladimir Velebit, jugoslávský komunistický politik († 29. srpna 2004) 1909 – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel († 19. dubna 1983) 1910 Svatá Alfonsa, indická řeholnice († 28. července 1946) Quentin Bell, britský spisovatel, malíř, historik umění († 16. prosince 1996) 1914 – Maurice Bourgès-Maunoury, francouzský premiér († 10. února 1993) 1920 – Michal Maheľ, slovenský geolog († 7. srpna 1999) 1921 – Gene Roddenberry, americký scenárista, tvůrce TV seriálu Star Trek († 24. října 1991) 1923 – Dill Jones, velšský klavírista († 22. června 1984) 1924 – Willard Sterling Boyle, kanadský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 7. května 2011) 1930 – Frank McCourt, americký spisovatel irského původu († 20. července 2009) 1933 – Guy Grosso, francouzský herec a komik († 14. února 2001) 1935 Story Musgrave, americký astronaut a lékař Laurynas Stankevičius, premiér Litvy († 17. března 2017) 1938 Diana Muldaurová, americká herečka Hermann Nitsch, rakouský výtvarník († 18. dubna 2022) 1939 – Ginger Baker, anglický bubeník, člen skupiny Cream († 6. října 2019) 1940 – Jill St. John, americká herečka 1942 Fred Thompson, americký politik, právník, lobbista a herec († 1. listopadu 2015) Ray Cooper, britský bubeník a perkusionista 1945 Brian Godding, velšský kytarista († 26. listopadu 2023) Ian Gillan, britský zpěvák (Deep Purple) 1946 Charles Bolden, americký astronaut, ředitel NASA Bill Clinton, 42. americký prezident Philipp z Lichtenštejna, knížecí princ 1947 Tony Williams, anglický hudebník Alan Gowen, britský klávesista a hudební skladatel († 17. května 1981) 1951 – John Deacon, anglický hudebník, člen skupiny Queen 1952 Milton Hatoum, brazilský překladatel, profesor a spisovatel Jonathan Frakes, americký herec a režisér 1955 Ibrahim Isaac Sidrak, hlava koptské katolické církve Peter Gallagher, americký herec 1956 – Adam Arkin, americký herec 1960 – Jožef Školč, slovinský politik 1963 – Joey Tempest, švédský zpěvák (Europe) 1965 – Kyra Sedgwick, americká herečka 1969 – Matthew Perry, americký herec († 28. října 2023) 1973 – Marco Materazzi, italský fotbalista 1987 – Nico Hülkenberg, německý závodník F1 1988 – Viktorija Kutuzovová, ukrajinská tenistka 1989 – Maciej Rybus, polský profesionální fotbalista 1996 – Vitalij Skakun, ukrajinský mariňák a válečný hrdina († 24. února 2022)
Úmrtí Česko 1654 – Jom Tov Lipmann Heller, židovský učenec, vrchní pražský a moravský zemský rabín (* 1579) 1849 – Antonín Doležálek, vychovatel slepých (* 3. dubna 1799) 1884 – Jakub Bursa, jihočeský lidový umělec, zedník a stavitel (* 21. července 1813) 1892 – František Zdeněk Skuherský, hudební skladatel a pedagog (* 31. července 1830) 1901 – Josef Kaizl, přední liberální ekonom 19. století, nejvýše postavený Čech v dějinách rakousko-uherské monarchie (* 10. června 1854) 1911 – Josef Vydra, taneční mistr a první český pilot balónu (* 18. března 1836) 1912 – Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích (* 1849) 1934 – Stanislav Jiránek, hudební pedagog a skladatel (* 23. října 1867) 1951 – Josef Hinner, starosta Moravské Ostravy na počátku druhé světové války (* 12. května 1899) 1957 – Vladimír Řepa, herec (* 8. listopadu 1900) 1961 – Eduard Kadlec, generál Československých legií v Rusku (* 16. března 1880) 1964 – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec (* 19. dubna 1900) 1969 – Rudolf Fischer, československý politik německé národnosti (* 29. ledna 1880) 1983 – Břetislav Benda, sochař (* 28. března 1897) 1992 – Drahomír Koudelka, volejbalista, mistr světa (* 26. května 1946) 1993 – Josef Böhm, geodet a kartograf (* 21. srpna 1907) 1994 – Ladislav Fuks, prozaik (* 24. září 1923)