Pernek je vesnice, část města Horní Planá v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severozápadně od Horní Plané, a to v Želnavské hornatině. Území Perneku sousedí s vodní nádrží Lipno. V Perneku je vesnická památková zóna (od 22. září 1995). Pernek je také název katastrálního území o rozloze 11,25 km². V katastrálním území Pernek leží i Hory.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1440. Antonín Profous usuzuje, že název obce je odvozen z německého Bärenecke ve významu Medvědí kout. Pernek patřil do obvodu římskokatolické farnosti Želnava, po jejím zrušení patří (od 1. ledna 2020) do obvodu římskokatolické farnosti Volary. V roce 1930 zde v 53 domech žilo 291 obyvatel. V červnu 1931 obec postihl rozsáhlý požár. V roce 1938 byl Pernek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k Německé říši. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a většina německého obyvatelstva byla odsunuta. Americká armáda měla v Perneku polní nemocnici a muniční sklad; dne 12. května 1945 zde při výbuchu munice tragicky zahynulo 10 lidí a 21 lidí bylo zraněno.
Od poloviny 19. století do 31. prosince 1975 byl Pernek samostatnou obcí. Od 1. ledna 1976 je částí města Horní Planá. Osady Maňava a Pihlov zanikly – staly se součástí Horní Plané. V letech 1850–1960 k obci patřila Bližší Lhota a v letech 1850–1975 také Hory.
Obyvatelstvo
Maňava náhled|vlevo|Maňava a okolí. Na snímku jsou dále patrné vrchy (vlevo od Maňavy) Nad Starou Hutí (1 048 metrů), 1 173 metrů, Špičák (1 216 metrů), před ním 1 001 metrů a zcela vlevo část vrchu Kapradinec 1 083–1 099 metrů
V katastrálním území Pernek leží bývalá osada Maňava (dříve Německá Maňava,Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online. německy ). Nad Maňavou se rozkládá (nezalesněný) Telecí vrch.
Zmínky pocházejí již z roku 1445 (tehdy byla osada označována jako Maniawa Theutunicalis), kdy byl vystavěn první dům. V roce 1653 je uváděno 10 usedlých. Roku 1921 zde stálo 22 domů s 226 obyvateli, o 9 let později vzrostl počet domů na 25 a počet obyvatel klesl na 196. Maňava byla částečně vysídlena po roce 1945, dochovaly se 4 původní domy, žijí zde 3 stálí obyvatelé.
Pihlov náhled|vlevo|Pihlov a okolí. V pozadí na snímku se nad Pihlovem vypíná trojvrší Houbový vrch (907, 914 a 914 metrů).
U východního okraje katastru Pernek se rozkládá bývalá osada Pihlov (při silnici Horní Planá – Pernek), která je využívána především k rekreačním účelům.
První dům byl postaven roku 1400, roku 1445 je uváděn název Pichlow. Daňový svitek z roku 1653 uvádí čtyři usedlé. V roce 1910 zde stálo 10 domů se 107 obyvateli; roku 1930 počet obyvatel klesl na 84. Po roce 1945 byl Pihlov postupně vysídlen. Jihozápadně od vesnice leželo známé Srdce Vltavy. Z domku východně od vesnice pocházela dívka Johanna, kterou se nechal inspirovat Adalbert Stifter v novele Popsaná jedlička.
Doprava Železniční zastávka Pernek na Šumavě, v roce 2023 přejmenovaná na Pernek-Hory, na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž je v blízkosti osady Hory. Pernekem prochází silnice I/39,
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Sídla na Vltavě Kategorie:Vesnické památkové zóny v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla v CHKO Šumava Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Horní Plané