Manešovice () jsou malá vesnice, část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Budíškovic. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 506 metrů. Římskokatolická farnost Třebětice. Malá obec s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měla 80 obyvatel. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 278 hektarů. Je zde evidováno 20 adres. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009 V roce 2011 zde trvale žilo 42 obyvatel.
Manešovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,78 km².
Název Název vesnice byl odvozen od osobního jména Maneš (které vzniklo rozšířením jména Man totožného s obecným man – "vazal"). Výchozí tvar Manešovici byl původně pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Manešovi lidé".
Historie Ves je patrně před kolonizačního původu. První písemná zmínka o Manešovicích je z roku 1378 (uváděn je také rok 1365), kdy Velislav z Manešovic prodal třetinu svého svobodného dvora synovi Vavřincovi. Zbytek vsi už tehdy patřil k bílkovskému panství, patrně již před rokem 1348. Ves pak sdílela osudy bílkovského zboží a od roku 1610 dačického panství až do roku 1849. Vedle vsi byl v Manešovicích také svobodný dvůr. Později se i tento dvůr stal součástí dačického velkostatku. Manešovice pak sdílely od roku 1610 osudy dačického panství až do roku 1849, kdy také zanikla robota.
Podle lánového rejstříku bylo v Manešovicích před třicetiletou válkou sedm usedlostí a všechny zůstaly za války obsazeny. Z těch bylo šest láníků a jeden domkář s půdou.
Podle Tereziánského katastru moravského byl na katastru vsi vrchnostenský dvůr.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Manešovicích 87 obyvatel, z toho 39 mužů a 45 žen v 19 domech a 22 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 1 živností a 7 bylo nádeníků. Ve vsi bylo vrchnostenské hospodářství s 94 jitry. Desátky byly odváděny panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se z Manešovic jezdilo do Dačic. Z uváděných živnosti zde byl 1 kovář.
Vývoj obce do současnosti Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 271 ha. V roce 1911 zde nebyl žádný živnostník.
V roce 1924 zde bylo 11 hospodařících rolníků rolníků.
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1930. JZD vzniklo v roce 1952, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Třebětice a v roce 1975 do JZD 1. máj Budíškovice.
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, část soukromě hospodařící zemědělci.
Přírodní poměry Obec leží v plošinaté krajině severního výběžku Jemnické kotliny, při východním úpatí nižší zalesněné skupiny hřbetu Třebětických kopců. Nejvyšší je Zadní hora 607 metrů. v severní části. Hřbet je budován pruhem odolnějších kvarcitických rul. Výška plošin v okolí obce dosahuje asi 500 metrů.
Obyvatelstvo V roce 1880 měla obec 19 domů a 101 obyvatel, roku 1900 16 domů a 100 obyvatel, roku 1921 17 domů a 103 obyvatel, roku 1930 17 domů a 94 obyvatel, roku 1947 19 domů a 95 obyvatel, roku 1950 18 domů a 82 obyvatel, v roce 1970 18 domů a 73 obyvatel, a v roce 1982 17 domů a 59 obyvatel.
Obecní správa V letech 1850 až 1855 byla vesnice samostatnou obcí podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byly Manešovice sloučeny s Třeběticemi, později od 1. ledna 1980 s Budíškovicemi. Poté se Třebětice opět osamostatnily, ale Manešovice již zůstaly součástí Budíškovic. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
Pamětihodnosti Na návsi pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Budíškovice