Řeka svatého Vavřince (též Svatého, , , mohawsky Kaniatarowanenneh), je veletok v Severní Americe, který zajišťuje odtok z Velkých jezer do Atlantského oceánu. Částečně tvoří hranici mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA (stát New York) a pokračuje skrz kanadskou provincii Québec. Vlastní řeka svatého Vavřince je asi 900 km dlouhá (od odtoku z jezera Ontario k ústí do zálivu svatého Vavřince), avšak délka celé říční soustavy od pramenů řeky Saint Louis (přítok Hořejšího jezera) v Minnesotě činí přes 3 000 km. Povodí má rozlohu 1,27 mil. km² (včetně celého estuáru 1,34 milionu). S průměrným průtokem 17 600 m³/s jde o druhou nejmohutnější řeku Severní Ameriky (po Mississippi) a 15. na světě.
Průběh toku Na horním toku (od jezera Ontario k městu Cornwall) tvoří hranici mezi Kanadou a USA a níže protéká zcela po území Kanady. Dolina řeky se rozkládá v rozsáhlé tektonické propadlině na styku Kanadského štítu a Appalačských hor. Mezi městy Prescott a Montréal řeka protíná úzký výběžek štítu. Úsek s peřejemi s převýšením necelých 70 m je dlouhý 175 km. K jeho obeplutí byly postaveny kanály.
Pod městem Québec, kde se nachází poslední přemostění, řeka vytváří estuár dlouhý 400 km a široký až 50 km, do nějž se ještě zleva vlévají významné přítoky Saguenay, Betsiamites a Manicouagan (ze stejnojmenného jezera). Toto pobřeží je podél toku čím dál méně zalidněné, často strmé a zalesněné.
Za předěl mezi estuárem a zálivem sv. Vavřince se většinou považuje výrazný mys Pointe-des-Monts na levém břehu, kterým je vodní cesta naposled zúžena na 45 km, načež se razantně rozšiřuje na zhruba 100 km na úrovni města Sept-Îles a pak až 125 km při západním okraji ostrova Anticosti. Ten rozděluje konečné ústí estuáru do vlastního zálivu na severní průliv Jacquesa Cartiera a jižní (širší) průliv Honguedo.
Podmořské koryto řeky ovšem pokračuje dál celým zálivem svatého Vavřince a ještě několik set kilometrů v severoamerickém šelfu pod volným Atlantikem. Včetně tohoto podmořského úseku je ústí řeky sv. Vavřince od města Québec dlouhé asi 1400 km.
Přítoky Největšími přítoky jsou Ottawa, Saint-Maurice a Saguenay zleva a Richelieu (odtok z Champlainova jezera) zprava. Zprava je také napojen průplav od řeky Hudson (USA), kterým vede vodní cesta do přístavu New York.
Vodní stav Zdroj vody je smíšený (sníh a déšť). Průměrný průtok vody je u jezera Ontario 6 750 m³/s a pod ústím Ottawy 7 800 m³/s. Led je na řece od prosince do dubna. Estuár nezamrzá a lodní doprava na něm je přerušena jen během jarního tání. Mořský příliv dosahuje až k městu Trois-Rivières. U Québecu dosahuje 5,5 m.
Využití Spolu s Velkými jezery je řeka sv. Vavřince důležitou součástí vodní cesty spojující vnitrozemí obou států s Atlantským oceánem. Na úseku mezi Montrealem a jezerem Ontario byla (kromě obchvatných kanálů) vytvořena kaskáda hydrouzlů s vodními nádržemi. Největší jsou hydroelektrárna svatého Vavřince na hranicích Kanady a USA a hydroelektrárny Boarnua a Robert-Sanders v Kanadě.
Největší město na řece je Montréal. Dále jsou to od jezera Ontario po proudu kanadská města a přístavy Kingston, Brockville, Cornwall, Sorel-Tracy, Trois-Rivières a Québec. Na březích estuáru se ještě nacházejí po pravé straně Rivière-du-Loup, Rimouski a Matane, nalevo pak Baie-Comeau. Ze strany USA se při řece nachází jediné větší město, Ogdensburg.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Záliv svatého Vavřince
Externí odkazy
Kategorie:Mezinárodní řeky v Severní Americe Kategorie:Řeky v Ontariu Kategorie:Řeky v Québecu (provincie) Kategorie:Řeky v New Yorku (stát) Kategorie:Přítoky Atlantského oceánu (Severní Amerika)
Kategorie:Hydronyma podle svatých